s Michaelou
„Je lépe být nenáviděn, než litován“, to je silný citát silného krále, jehož skutky jsou nejen kruté, ale také velké. Zapsal se do historie nejedním činem, skutečně to byl král tvrdý a na jeho rukách je opravdu krev. Ovšem krev betlémských miminek, to není. Co o něm vlastně víme? Byl to blázen, ale zbožňoval svou ženu. Byl paranoik a demagog, ale průkopník a pokrokový, odvážný a geniální stavitel.
Jsou Vánoce svátky zimy, svátky křesťanské, pohanské, svátky rodiny, anebo prostě jen svátky odpočinku? V posledních letech na mne osobně Vánoce působí hlavně jako svátky dobra… Kromě radosti své rodině chce mnoho lidí udělat radost i někomu jinému. (Pokračování textu…)
Opět máme ty svatomartinské oslavy poněkud komorní. Žádné moc velké křepčení nám epidemická situace nedovoluje a pochybuji, že vás nějak uspokojím, když řeknu, že Sv. Martin by nás pochválil, i když není epidemiolog. Ale to nic, ani covid, ani asketický světec nám jistě neubere na křupavosti husí kůrčičky, lahodnosti červeného zelí a nadýchanosti domácích houskových a bramborových knedlíků. (Pokračování textu…)
“Účel světí prostředky,” říká se. Ale světí je opravdu? Dá se vzít zlý čin a použít ho k páchání dobra? Na hraně této etiky se pohybuje mnoho filmů, předkládající divákům kontroverze k zamyšlení. Ospravedlňuje poškození jednoho to, že (možná) bude zachráněn někdo jiný? (Pokračování textu…)
Oči dětí nemají s fantazií problém. V obrázcích v kalendáři uvidí neskutečný příběh, který bude žít, vyprávět, vonět a bude možná i plný zvuků. A po dlouhých letech se na ten příběh i rozpomenou. Závidíte někdy dětem tuto schopnost? Zkuste se jen zklidnit a soustředit, ono to přijde. Je to v nás. (Pokračování textu…)
Ve smutném počasí podzimu mi rozzářil den objev, konkrétně objev knihy v knihovně. Ležel na polici “Dnes vráceno” a očividně čekal právě na mne. Terry Pratchett nás opustil už před šesti lety, proto by mě ani nenapadlo pátrat po jeho nové knize. A tak si mne musela najít sama…
Tak se jmenuje kniha, která nedávno vyšla v nakladatelství Eminent. I její podtitul nepochybně zláká ty z nás, které tato tajuplná oblast (ne)vědění zajímá. Jiří Kuchař, autor publikace, umí psát zajímavě a chytře. S mnoha známými osobnostmi se dobře zná, anebo se s nimi během života opakovaně potkával. (Pokračování textu…)
Václav je původem slovanské jméno. Je to vlastně novější podoba staršího jména Venceslav, které se překládá jako „více slavný”, protože slovo „vence” znamená ve staroslovanštině „více”. Václav si tento význam zachoval a je to asi i pravda. Minimálně co do významu pro Čechy. 147 250 mužů nosí aktuálně v české kotlině jméno nejslavnějšího českého patrona. (Pokračování textu…)
Slovo pitva v nás nevzbuzuje příjemné pocity, a dokonce často ani u studentů prvních semestrů lékařských fakult. Možná jen v televizních detektivkách nám moc nevadí. Ovšem znalost lidského těla díky pitvě přinesla mnoho důležitých poznatků, a to už našim předkům. (Pokračování textu…)
Klidná, zalesněná mysl – to je název jedné kapitoly, ve které se nám autorka svěřuje s kouskem svého života a myšlenek. Ale ten název – to pojetí – to přesně vystihuje obsah celé knihy, dojem z ní. „Když jsem se dostal do lesa, najednou zmizela z hlavy spousta nedůležitých myšlenek. Byly pryč. Zůstaly jenom ty podstatné.“ (Pokračování textu…)
Takhle moje kamarádka nazývala předvolební období, podle obličejů všude na billboardech. Byly všude, u dálnic, silnic, ve městě, kdekoli. Místo krásných mladých obličejů reklamních modelů se všude uculovali politici. (Pokračování textu…)
(Míša) Nazdárek! Máme … nebo spíš máte novou redaktorku! Teda, máte víc nových, ale tahle je první. Citlivá duše, Miluška se bude věnovat hlavně zdraví, ale to neznamená, že jenom zdraví. Buďte na ni, holky hodné… a chystáme dál velké změny. Děkujeme vám za stálou přízeň, hezký den, Popelky a teď už Milá Míla…
Může (a nemusí) na podzim říci koronavirus ve variantě delta. Ale my už nejsme naivní epidemií nepolíbené obecenstvo. Jsme hráči, kteří prošli úvodní první jarní kolo, i kolo druhé, ve kterém jsme bojovali většinu školního roku. (Pokračování textu…)
Přeji vám co možná příjemný, slunečný, ale hlavně svobodný dvacátý první srpen. Přestože od 21.srpna 1968 uplyne dnes už 53 roků … pro dějiny české země, pro nás Čechy je to datum, které nelze zapomenout. A bylo by to i neuctivé… (Pokračování textu…)
Vlastimil Hela zná téma žítkovských bohyní jako nikdo jiný. A dokáže o něm fascinujícím způsobem mluvit i psát. Pro úplnost je dobré vědět, že Návrat žítkovských bohyní je jeho druhá kniha. První bylo Tajemství bohyní na Žítkové a jen těžko lze říci, která z obou knih je lepší. (Pokračování textu…)
Slíbila jsem v článku o původu čísla 666, že se k jeho živé předloze vrátím. Tady je. Začněme tím, že v dnešní době, by tento muž neopustil uzavřenou celu psychiatrické léčebny. Vraždí z vilnosti, nudy nebo proto, že si chce užít v sexu něco, co ještě nezná. Kastrací mladého chlapce doufá v jeho přeměnu na ženu. Zvrácený sadista, který ukousne člověku přirození, a pak se nechá ukojit mužem. Tak to vypadá, když na post nejvyšší usedne opravdový šílenec.
Tři sta stran o ženském těle i duši. O tom, jak se jí přiblížit, jak ji pochopit, jak z ní vydolovat tu sílu, kterou přirozeně má. Sílu psychickou i fyzickou. Možná ani netušíme, jak silná je žena, jak rozkvetlá je, jak neskutečnou silou disponuje. Jen do toho všeho… vplout. (Pokračování textu…)
Jakkoli, jsem člověk empatický a osudu našich ledových mužů velice lituji, vůbec bych se nezlobila, kdyby se ráčili nedostavit. U všech svatých, ať je chvíli teplo! Vždyť už s ohledem na osud minimálně jednoho z nich, by “zmrzlíci” měli přinášet spíš horko. (Pokračování textu…)
