Views: 205
Starý rok končí a začínají nové zítřky, jako když loď opustí přístav a pasažéři vyrazí vstříc novým dobrodružstvím…Jako dítěti mi nikdy nebylo jasné, proč je konec roku 31. prosince. Proč ne třeba raději ten den, kdy je poprvé o chvilku delší a noc o ždibec kratší? „Na nový rok, o slepičí krok,“ říká se. Ale nikdo mi nevysvětlil, co ty slepičí kroky mezi 21. a 31. prosincem?
Tak aspoň že název Silvestr měl nějaké odůvodnění. Ten den skončil úřad (smrtí, jak jinak) úspěšného papeže Silvestra I v roce 335. No, tak úmrtí asi naprosto výtečně vysvětluje všeobecné bujaré veselí, že?
Nechme ale historii církve i mého dětství, a mrkněme se na letošní rok. Dotázala jsem se osob ve svém okolí, jak uplynulých dvanáct měsíců bilancují, a stručné shrnutí předkládám: „Rok nic moc, ale mohlo to být i horší.“ Takže i rok 2021 si zaslouží rozloučení.
Už od začátku prosince jsou hlasitě slyšet vypálené petardy i dopálení pejskaři. Část lidí tedy od amatérských ohňostrojů ustupuje a zákazy se snaží bránit i centra měst. Čím se ale méně hlučně obveselit? Chvíli se zdálo, že novou zábavou by mohlo být vypouštění lampionů štěstí, které jinak měly tradici spíš v Číně i Japonsku. Narozdíl od lampionů na tyčce, které se v Česku nosí v průvodu na dušičky, může lampion štěstí létat. Funguje vlastně na principu malého horkovzdušného balónu. Uzavřený vzduch v lampionu se ohřeje malým hořákem ve spodní otevřené části lampionu.
Hasiči před těmito lampiony varují už dlouho, ale myslím, že opravdu vážně jejich varování začali lidé brát až po tragédii před dvěma lety. Lampiony štěstí přinesly velké neštěstí v německé zoo v Krefeldu, kde od nich začal hořet pavilon a zemřelo přes třicet opic a lidoopů.
Tak snad bude lepší zkusit prskavky…
Skoro se zdá, jako by nás na oslavu úmrtí papeže (nebo úmrtí roku) přitahovalo všechno nevhodné. Pít příliš mnoho, jíst příliš mnoho a udělat u toho pořádný rámus.
Epidemie a opatření učinily nežádoucím i asi nejhezčí část oslav Silvestra: přátelské a veselé setkání na párty. Pokud vyslyšíme apel vlády na osobní zodpovědnost, strávíme Silvestr doma nebo v kruhu pár přátel. Oboje ale může být příležitost…
To nejcennější, co můžeme komu dát, je prý náš čas. Můžeme se vrátit k tomu, co dělala moje babička: obvolávat během dne všechny
příbuzné a známé z malého tisíckrát osahaného notýsku s telefonními čísly.
S malou smutnou pomlkou u škrtnutých čísel lidí, kteří odešli. Mám to štěstí, že mi letos nikdo neodešel, takže mě asi čeká hodně telefonování! Zkuste si také vymyslet na letošní poslední den něco starého/nového – můžete zalovit ve starých zvycích v Česku, nebo se podívat na nějaké zvyky ze světa.
Třeba ozdobte v lese strom jablíčky a mrkví a nazvěte ho novoroční strom.
Hlavně nezapomeňte na novoroční přípitek a novoroční předsevzetí.
A co se vám bude zdát v noci z posledního prosince na první den dalšího roku, se vám prý splní…
Tak ahoj v příštím roce!
Milá Míla
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Má ráda vodu a hory a obvykle je myšlenkami jinde, než tělem.
Zvoňte dlouze! Příroda léčí a knihy jsou kamarádi, kteří mají vždycky čas. Když je smutná, šije a fotí.
Hrozně ráda by mluvila s Terry Pratchettem, ale ten si už povídá s Janem Kantůrkem. Kéž bych je mohla slyšet.
Tyhle taky napsala:
Společnost26.01.2023Chceš volit prezidenta? A přímo, nebo nepřímo?
Společnost30.12.2022STOP petardám!
Společnost16.12.2022Studenti volí prezidenta
Fauna a Flóra11.12.2022Co můžeš udělat pro ptáčky
