s Michaelou
Krátce předtím, než prázdniny začaly, vzedmula se diskuse týkající se existence dlouholetých gymnázií. Nyní prázdniny končí, a po tématu neštěkne ani pes. Na gymnázia odcházejí děti na osm let, zájem o téma nepřežil ani osm dní. (Pokračování textu…)
PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 23.
„Zatraceně“, odcházela z hotelu pozdě a venku byla naprostá tma. Měla pocit, jako by udeřil v plné síle začínající podzim. Večer klesla teplota a začalo pršet. Úplně se ztratila ve své práci a neměla auto. Děsila se cesty domů. Přemýšlela, komu by měla zavolat, aby ji vzal autem. Nakonec to vzdala, bylo pozdě a nepatrná šance. (Pokračování textu…)
Obsazení v roce 1968 je pro náš národ stále hořká vzpomínka, i když pro moji generaci vzpomínka předaná rodiči a prarodiči. Příběhy pamětníků a jejich potomků a jejich svědectví vjezdu cizích tanků na naše území pročítám každý rok na sociálních sítích. Jejich záhadné algoritmy mi pokaždé přinesou desítky jiných a pro mne nových příběhů. (Pokračování textu…)
Včera mi volala máma… něco jsme povídaly. “A jak se těšíš na neděli”, povídá. Vždyť víš, odpovím. A ona, já vím. My už si o tom vlastně ani povídat nemusíme a přesto to pokaždé děláme. A přestože je to pokaždé stejné, je to pokaždé jiné. Nevím, čím to je, že jsem si na ty emoce, které s ní sdílím, a které jsou pořád intenzívní, za ty roky ještě nezvykla. Pořád čekám, kdy to přijde… (Pokračování textu…)
Kdo poslal do redakce e-mail se jménem MATA HARI, ten odpověděl správně. Jsme rádi, že vás Víte, kdo jsem baví, a že odpovědí je pokaždé tolik. Ze 417 odpovědí nebyla ani jedna tentokrát nesprávná. (Pokračování textu…)
Pokud procházíte podobnými fázemi léta jako já, tak jste přečetli několik oddechovek, a teď se zase cítíte odpočatí (a odpočaté!) na něco lehce serióznějšího, ne ale přímo nudně naučného – je přece pořád léto a tedy čas se uvolnit a dobíjet “baterky”, ty fyzické i psychické (Pokračování textu…)
Před tím, než vám o sobě začnu vyprávět, musím podotknout, že moje smrt byla zbytečná, ale hrdá. Stydět se fakt nemusím. Odešla jsem jako královna, kterou jsem, minimálně v jedné oblasti rozhodně byla. Ne, vlastně ve dvou oblastech… (Pokračování textu…)
PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 21.
Hacienda La Strada sídlila na odlehlém místě nedaleko městečka Sirola, uprostřed přírody, obklopená lesy, loukami a nedalekými vinicemi. Rosalie to místo velmi dobře znala, ale hotel byl před rekonstrukcí, když odjela ze země. Hodně se to tam změnilo. (Pokračování textu…)
PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 20.
Před pěti lety v Itálii ….., to všechno začalo …… Jediný, kdo nevěděl o jejím vztahu s Dinem, byl její bratr Bruno, hlava rodiny. Tak to u nich fungovalo celá léta po smrti otce, Sebastiana Ascoliho. Rosalie celou dobu ten rozhovor odkládala, ale musela to udělat. (Pokračování textu…)
PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 19.
Philip to také udělal. Úplně ji ohromil. Dvoření Philipa Benneta vůči Rosalii Ascoliové zůstane asi po nějakou dobu hlavním tématem hovorů mezi zaměstnanci Greenspointu. Začalo to v pondělí, když se Rosalie vrátila do práce. (Pokračování textu…)
Po tom, co jsem onehdá nevině v článku o podzimu nazvala toto roční období smradlavým, zcela zřetelně jsem cítila, jak by mě někteří z vás za ono slůvko nejraději pitvali a mučili a to přesně v uvedeném pořadí. Zjistila jsem, že bahňáků a milovníků plískanic je mnohem víc, než by sympatizant vedrem rozteklého asfaltu čekal. A to mě zaujalo. Navrhuji najít pojítko a zárodek objevu.
PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 18.
Následujícího rána se Philip probudil s neznámým, ale rozhodně příjemným pocitem. Pocitem, jak se Rosaliino hladké, pružné tělo pevně přimykalo k němu. Dlouhé minuty ležel bez hnutí, aby ji náhodou pohybem nevyrušil. Pořád ještě tvrdě spala. (Pokračování textu…)
PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 17.
„Antonio měl hodně nemocné srdce a pobyt ve vězení ho ničil. Nakonec zemřel. Bylo to hrozné. Během celého procesu byl pevný jako skála. Rozsudek zněl samozřejmě NEVINEN“.
Philip napjatě mlčel. Takže Fernandova informace byla správná. Vždycky měl podezření, že bude. Nemohl odtrhnout oči od Rosalie. Zalitoval, že se jí ptal na
minulost. (Pokračování textu…)
Zemřít pro pravdu … Jak to zní pevně a silně a hrdě, že? Nikdy jsem nebyla dobrá na letopočty a v dějáku jsem všechno doháněla tím, že jsem barvitě líčila děj bitev, dramaticky gestikulovala a byla bych se i dojetím nad padlými rozplakala, jen aby profesorka zapomněla, že jsem kdesi na začátku neřekla datum a rok. Pár si jich ale přece jenom pamatuji. Patří mezi ně 6. červenec 1415.
Jak poznáte pánskou košili nebo kabát? Snadno. Podle zapínání. Zatímco muži si dříve zapínali oděv sami, což je pravačkou pohodlnější (jistě, jen pro praváky) ženy přece oblékaly služky. Zapínání bylo proto přizpůsobeno jejich pohodlnější práci. A za další … vojáci, tasící meč, by při špatné volbě strany zapínání zavadili o lem kabátu. A bude toho mnohem víc! (Pokračování textu…)
PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 16.
O tři dny později Philip seděl ve svém pokoji a přemýšlel. Od chvíle, co odjela Rosalie, měl mizernou náladu. Rozčiloval se nad tou nejmenší hloupostí. Přemýšlel o tom, jak prázdný život vedl, než poznal Rosalii. Volal jí každý večer, což asi nebyl dobrý nápad. (Pokračování textu…)
Kolikrát už mě nadzvedl a do běla rozpálil ten blábol, že za komunistů bylo líp. A co je nejhorší, že mnozí pokoutně a leckdy i veřejně krmí touto šílenou propagandou děti. Protože těch, kteří mají buďto půl mozku, nebo postrádají svědomí, je stále hodně, nezbývá, než dětem vyprávět pravdu, kterou si snad ještě pamatujeme, protože po rovině zákonné je nám nějak proti mysli jednou pro vždy zakázat stoupence vrahů.
