Společnost

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 28.
Jak se k ní nic netušící Philip blížil silným deštěm, Rosalii pukalo srdce. Svižně přeskakoval proudy vody, která už začínala stékat po kamenné půdě. Měl na sobě opět džíny a kotníkové pevné boty. Ale košili si vzal jinou, černou s dlouhými rukávy. (Pokračování textu…)

Předem chci všem, převážně holkám tady poděkovat, za všechny objednávky do obnoveného kamínkového obchůdku, kamenyprozeny, které jste od léta učinily. Díky moc za důvěru! Doufám, že kamínky slouží. Dál se snažím o to, abyste u mě našly nejlepší a nejobsáhlejší popisy a účinky všech minerálů a polodrahokamů. Nově jsem teď připravila i vánoční krabičky s logem. Snad se budou líbit (Pokračování textu…)

Už brzy se otevře snad nejznámější charitativní Sbírka potravin. Tento podzim organizátoři doufají v hojnou účast dárců, protože potřebných lidí přibývá, a zároveň se obávají, že obvyklí dárci mají kvůli inflaci hlouběji do kapsy… (Pokračování textu…)

Žádný sníh s sebou letos náš svatý asketa nepřivezl. Snad proto, že je svatý a proto, že je to dobrák od kosti, který se i o plášť rozdělí, přinesl nám letos místo zimy teplo, protože ho potřebujeme a namísto bílého koně skočil na in-line brusle a v mikině se prohání mezi kvetoucími sedmikráskami. Dlužíme mu poděkování, že nemusíme tolik topit doslova zlatými surovinami.
(Pokračování textu…)

Co říct… Upřímně… kniha ladění se na svůj život, svou vlastní přítomnost a na to, že tu jsme. Jak jednoduché! A přitom je to možná v životě to nejtěžší, minimálně od chvíle, kdy přestaneme být děti a jsme vrženi do zvláštního světa, v němž je nutno přežít. Přestaneme přináležet světu, sobě, svým myšlenkám, své duši. (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 28.
„Můžeš si vzít moje auto“, řekl Philip druhý den ráno s naprostým klidem. Už vstali, oblékli se a v motelové restauraci vypili šálek kávy. Podal jí klíčky od svého mercedesu. Rosalie je nejistě přijala. „A jak se dostaneš zpátky?“
„Pojedu na motorce chudáka Stefana. Ten hoch musí být šílený strachy, co se asi
s jeho strojem stalo“… (Pokračování textu…)

Možná je kniha svým podtitulem: záchrana dospívajících dívek, já bych však řekla, že poskytuje pořádně tlusté záchranné lano i matkám. Tedy, říkám z pohledu matky, bývalé devadesátkové puberťačky. Možná jste matkami dcer a už také tušíte, že vaše dcery jsou vážně o dost jiné, než jste byly vy. (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 26.

Ne, uvědomila si Rosalie, když ji svým tělem tiskl hluboko do lůžka. Opravdu ho ještě moc dobře neznala. Jinak by pochopila, že city, které v něm dřímají hluboko ukryté, jsou mnohem silnější než její vlastní. Přišla na to ve chvíli, kdy ji začal pohlcovat svou vášní. Byl v něm hlad, bolest a touha, ale nechyběla taky zlost. A čistě mužská snaha… (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 26.

O dva dny později, ráno v devět třicet, to už Rosalie nevydržela a poslala matku a sestry pryč s odhodláním, které překvapilo všechny, ji nevyjímaje. V poslední hodině kolem ní kroužily, upravovaly jí šaty, experimentovaly s jejími vlasy a říkaly jí, jak jí to sluší. Všechny se nemohly dočkat velkolepé oslavy, která měla vyvrcholit jejím zasnoubením s Philipem. Jejich vzrušení by mohlo být nakažlivé za normálních… (Pokračování textu…)

Jak strašně moc bychom teď potřebovali to zářící srdíčko na sídle hlavy státu! Nad celou Evropou bychom ho potřebovali!! Chybíte tady s tou svou nenucenou láskou k člověku, k životu, k lásce … chybíte teď nejen tady…chybíte celé Evropě. Chybí nám prezident lidských srdcí. (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 25.

Rosalie se musela hodně přemáhat, aby nepodlehla muži, kterého milovala. Dokonce ve skrytu duše měla strach, že to vzdá, ale musela si objasnit několik otázek a odpovědí. Proč se Philip objevil až právě teď? Proč se stal majitelem vinice včetně přilehlého pozemku k Haciendě? A co přesně znamenal návrh jakési smlouvy, který předával bratrovi, a o kterém nic nevěděla? (Pokračování textu…)

Krátce předtím, než prázdniny začaly, vzedmula se diskuse týkající se existence dlouholetých gymnázií. Nyní prázdniny končí, a po tématu neštěkne ani pes. Na gymnázia odcházejí děti na osm let, zájem o téma nepřežil ani osm dní. (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Kapitola 23.
„Zatraceně“, odcházela z hotelu pozdě a venku byla naprostá tma. Měla pocit, jako by udeřil v plné síle začínající podzim. Večer klesla teplota a začalo pršet. Úplně se ztratila ve své práci a neměla auto. Děsila se cesty domů. Přemýšlela, komu by měla zavolat, aby ji vzal autem. Nakonec to vzdala, bylo pozdě a nepatrná šance. (Pokračování textu…)

Včera mi volala máma… něco jsme povídaly.  “A jak se těšíš na neděli”, povídá. Vždyť víš, odpovím. A ona, já vím. My už si o tom vlastně ani povídat nemusíme a přesto to pokaždé děláme. A přestože je to pokaždé stejné, je to pokaždé jiné. Nevím, čím to je, že jsem si na ty emoce, které s ní sdílím, a které jsou pořád intenzívní, za ty roky ještě nezvykla. Pořád čekám, kdy to přijde… (Pokračování textu…)