Views: 36
Ale fakt. Kdo chtěl, už si u nás o svátku Samhain, který má třeba v Americe podobu Halloweenu, leccos přečetl a historii se budeme věnovat i večer v Popelení. Mimo výkladů, kterých bude hodně. Co ale možná nevíte, je, proč vlastně dýně a tento svátek. Původně to byla řepa…
Vedle toho, jak Samhain vnímali pohané, ale o tom až dnes večer, je kolem dlabání plodů a svíček v nich i jiná, neméně zajímavá legenda.
Hlavní roli v ní mají irský opilec Jack a Ďábel.
Je to legenda mladší, než původní pohanský model, vznikla v Irsku a do Ameriky jí na začátku 19. století přivezli irští přistěhovalci.
Je to příběh úsměvný a není na škodu vědět, proč se v Americe a jiných anglicky mluvících zemích předhánějí, kdo bude mít 31.10. u dveří příšernější dýni.
To bylo tak…
Jack byl potulný notorik a každý den byl totálně v lihu.
Jednou se tak hrozně sťal, že jeho duše se hotovila opustit jeho zmordované tělo. My bychom dneska řekli, že měl prostě otravu alkoholem a umíral.
Zatímco Jack o sobě nevěděl, neb byl na mol, Ďábel byl střízlivý a tak si pro něj přišel.
To Jacka probralo, uvědomil si, že bude mít asi s kořalkou utrum a Ďábla požádal, aby mu na cestu povolil ještě jednoho frťana.
Ďáblovi to bylo jedno a tak souhlasil, jenže Jack před tím v nálevnách probendil poslední peníze a panáka už neměl.
Navrhnul Ďáblovi, že by se mohl proměnit v peníz. Jack s ním zaplatí a Ďábel se pak v pohodě promění zpátky a pak půjdou.
Ďáblovi to přišlo jako super švanda a proměnil se.
Jenže věřte opilcovi.
Jack peníz a uvěznil ho peněžence. Výměnou pak vydyndal na Ďáblovi rok svobody.
Co měl Ďábel dělat, když chtěl ven…
Jack si pak celý rok v pohodě sosal, ale přesně 31.10. příštího roku přišel Ďábel znova, protože v pekle musí být taky pořádek.
Tentokrát Jack vymyslel, že ví o jabloni, která má jablka tak dobrá, že je ani samo peklo nevidělo.
Pekelník byl zvědavý a na strom, který mu Jack ukázal, vylezl.
Jack pak do kmene vyryl kříž.
No a jak sami víme, ničeho se Ďábel nebojí víc, než kříže, což mělo za následek, že Ďábel ze stromu nemohl dolů.
A byl v pasti… byl strašně naštvaný a sliboval Jackovi lahůdky od kopupelí v horké smůle po lože Záhořovo, ale vlastně si tam visel a jenom mluvil.
Jack si od něho vynutil slib, že když kříž odstraní, Ďábel ho ze seznamu cestujících do pekla nadobro vyškrtne.
Pekelník souhlasil a na rozloučenou vrazil Jackovi do ruky žhavý uhlík, aby věděl, že i když ho nemůže odnést, furt na něj bude zlobně myslet.
Jack měl ale pokoj a mohl vesele nasávat, dokud se prostě jednou fakt neupil k smrti.
Jeho duše se sebrala a štrádovala si to do nebe, ale ouha.
Jednak neprošel kádrovým posudkem pro předešlé kontakty s peklem a jednak pro hromadu dalších prohřešků, Jacka do nebe nevzali ani omylem.
Jenomže do pekla taky nemohl, protože Ďábel je sice pekelník, ale sliby plní.
A tak Jackova duše vlastně nemůže nikam.
Jack bloumá ve věčné temnotě a jeho jediným světlem je onen žhavý uhlík.
Ten, aby mu nevyhasl, strčil do vydlabané řepy a s ní 31.10. obchází a hledá někoho, kdo by s ním v temnu byl, protože mu je mu smutno.
Navíc mu hrozí, že až mu uhlík zhasne, bude mít ve své věčné samotě tmu dočista.
Lidé v Irsku proto dávali za dveře a na okna do vydlabané řepy svíčku, kdyby Jackovi zhasnul uhlík, aby si vzal nové světýlko a je nechal na pokoji.
Když pak irští přistěhovalci dorazili do Ameriky s tímhle zvykem, Američanům přišla dýně jako lepší nápad a zvyk si upravili.
Proto dýně.
Prostě pro Jackova bloudícího ducha.
Se skutečnou podstatou pohanského Samhainu to má hodně společného, i když pohané to měli komplexnější.
Zase se nám ale vysvětlila ta dýně.
Zítra máme Samhain.
Budeme si o něm povídat, protože je to svátek historicky nesmírně zajímavý, se současností stále úzce provázaný a mě milý.
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
