Společnost

Možná vám titulek přijde moc tvrdý, ale v zásadě není. Tahle válka je sice válkou jednoho člověka, ale je to člověk, který je v Rusku volen dvacet let! Takže tady je něco blbě už docela dlouho a není to nijak nové. (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
O dvě hodiny později byla Rosalie podrážděná a nervózní. Dříve často toužila strávit jednu noc v královském apartmá, být obklopena luxusem a připomenout si, že ona do takového prostředí vlastně patřila. Hotely její rodiny jsou podobné. Ale teď to bylo nudné, skoro nepříjemné, když se nemohla vzdálit. A to ona nesměla. Philip ji nepouštěl z dohledu, přesto že pracoval. Ve chvíli, co se vrátili z jejího bytu, otevřel kufřík, rozházel po celém stole papíry a k pravé ruce si položil kalkulačku a telefon.
(Pokračování textu…)

Máme různé nedostatky, komplikovanou minulost, rozhádanou přítomnost, jsme nevěřící Tomášové a raději si ze všeho děláme švejkoviny, než bychom něco hrotili a řešili… a taky máme sklony k sebemrskačství… (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Rosalie na Philipa chvíli nevěřícně zírala s otevřenou pusou. Určitě neslyšela správně. A pokud ano, jde jen o nějaký žert. A to dost hloupý. „Co, co jste to řekl?“, vydechla a její hlas se roztřásl.
Philip se uvolnil, když viděl, jak Rosalie ohnivě zrudla. Žádná herečka, jakkoli zkušená, by nedokázala zahrát tuhle scénu s takovou upřímností. Ze záhadného důvodu jej to mile potěšilo. (Pokračování textu…)

SOBOTNÍ PŘÍLOHA
Zatímco jiným autorům obvykle čtivost a poutavost krade neúprosný čas, Agatha Christie, má po více než 45 letech po své smrti opět zfilmován jeden ze svých detektivních příběhů… (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Muž, který Rosalii přišel otevřít, na ni zapůsobil především svou výškou. Ona sama měřila sto sedmdesát a ještě měla vysoké podpatky, a přesto se nad ní tyčil jako věž. Potom se její tmavé oči setkaly s jeho kouřově šedými, posunuly se níž a jejím dalším dojmem byly jeho zářivě bílé zuby, které kontrastovaly s jeho opálenou pletí. (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND

Kapitola 2.
Francie, jižní pobřeží Antibes, o pět let později. „Dávej si pozor“, varovala Rosalii Helen Draková, která právě vešla do kanceláře a posadila se na roh stolu. „Šéf má dnes velmi podivnou náladu“.
Rosalie byla zahloubaná do katalogu jakési grafické firmy, který ráno přišel, ale po Helenině poznámce zvedla hlavu. (Pokračování textu…)

Když se chystalo Australian Open, mluvilo se ne o tenisu, ale o Novaku Djokovicovi, jeho karanténě, lhaní a soudu. Ostatní tenisté byli otrávení, že se to stalo jediným tématem. Vyjádřili se, že jim připadá, jako by jim někdo všechnu pozornost a vlastně celý šampionát ukradl. A o čem se mluví před Olympiádou? (Pokračování textu…)

PŘÍLOHA NA VÍKEND
Umíte si představit talentovanou dámu s osobitým, až profesionálním talentem, schopností doslova člověka vtáhnout do erotického románu plného napětí i originálně podaných dialogů, ženu, založením skutečnou spisovatelku, která napsala téměř dvacet románů a …. plní jimi šuplíky?! Já tomu po přečtení Inkognita nemohla uvěřit. A přeci je to tak. Pojďme to změnit. Dáša je dobrá, ten román je dobrý. Někdo už by ji měl konečně přesvědčit, že v šuplíku je takhle kvalitních knížek fakt škoda. Posuďte sami…

(Pokračování textu…)

Maminky, pečující osoby, ženy vystavené nepřiměřené emoční i fyzické zátěži spojené s nutností chránit a pečovat o něco/někoho, koho milují nebo ke komu cítí povinnost. Jak jen ve zkratce povědět, pro koho kniha je? Navíc kniha otvírá témat mnohem víc, témat víc než niterných. (Pokračování textu…)

Jedno zázračné dítě, budoucí král, hvězda a … tři hvězdáři, učenci, mudrcové, tři králové? Je to jedno, kdo byli. K našim dveřím přináší dar štěstí a požehnání. Tak, jako je přinesli malému Ježíškovi. Máte připravenou křídu? Bezva. Tak ale neudělejte stejnou chybu, jako většina lidí. To znaménko +, to není plus! (Pokračování textu…)

Milé čtenářky a čtenáři, Popelky … ať vám rok plný dvojek přinese dvojnásobnou dávku radosti, dvojnásobné množství štěstí a dva tisíce na druhou zdraví, lásky a pohody! 💖

(Pokračování textu…)

Starý rok končí a začínají nové zítřky, jako když loď opustí přístav a pasažéři vyrazí vstříc novým dobrodružstvím…Jako dítěti mi nikdy nebylo jasné, proč je konec roku 31. prosince. Proč ne třeba raději ten den, kdy je poprvé o chvilku delší a noc o ždibec kratší? “Na nový rok, o slepičí krok,” říká se. Ale nikdo mi nevysvětlil, co ty slepičí kroky mezi 21. a 31. prosincem? (Pokračování textu…)

Jsem důsledná a držím náš vánoční folklor. Ani tentokrát nezapomenu! Vždyť horory v podobě vskutku působivých štědrovečerních pověr, jako vystřižených z přání “šťastných a veselých”  ke křesťanským Vánocům, které jsme přijali za své, prostě patří. Dobře se bavte… (Pokračování textu…)

Jsem strašně pyšná, že jsem tu dobu mohla prožít. Že jsem směla u toho být. Že jsem se strefila do toho okamžiku, kdy tady na světě byl i on. Jednou si možná řeknu, že tento život bylo jedno z mých velice zajímavých a zásadních vtělení. (Pokračování textu…)