Někteří obchodníci již hbitě přetočili kalendář a výlohy ozdobili umělým sněhem a vánočními stromečky. Snaží se nás uvést do předvánočního poklusu, jako již každý rok, dříve, než zavoní purpura. Letos se jim poprvé nedivím. V senátu se nebezpečně mele paragraf, který by o svátcích hyper a super markety zavřel úplně.
Na druhou stranu se letos ještě ničeho bát určitě nemusí. 

Poslanci se brání, jako by jim chtěli odebrat ledvinu bez narkózy a ne jen zavřít market. Dokonce i hospodářská komora a pravicové politické strany brání chrámy konzumu zuby nehty jako svatostánky tržní ekonomiky. Nějakou chvíli to tedy jistě potrvá.

Nicméně diskuze je nad touto novelou zajímavá již teď.

Protiargumentům rozumím. Volný trh je de facto souboj nabídky a poptávky. Obchodník, chce-li vydělat, musí naslouchat přání zákazníka a pružně na něj reagovat. A to se týká i svátků klidu míru a konzumu. Pokud by lidé na Štěpána nebo Hod Boží do obchodů nechodili, obchodníci by jistě neplatili zaměstnance a energie, jen aby otevřeli, pokud by v tyto dny nevydělali. Díky poptávce se jim rentují i příplatky, které ve sváteční dny musí proplácet zaměstnancům ke mzdě.

Druhým velmi silným argumentem je svoboda trhu.

V tržní ekonomice by měl stát zasahovat do obchodních vztahů pouze tam, kde je to nevyhnutelně nutné. Zdravý trh má totiž několik samoregulačních mechanizmů, díky kterým je velmi živým a životaschopným organizmem. A otevírací doba ve svátek nevykazuje znaky nevyhnutelné nutnosti státní regulace. To víte, po tolika letech totality jsme holt trochu citliví na státní regulace a omezování demokratických systémů.

Zajímavým argumentem jednoho z poslanců byly zájmy zaměstnanců nepřetržitých provozů.

Zaměstnanci, jejichž profese vyžaduje i víkendové služby prý potřebují sváteční otevírací dobu, aby dohnali to, co jiní stihli ve všední dny. Nevím. Pan poslanec vypadal, že v poslanecké kantýně konzumoval laciné lihoviny již od časného rána a hladinka mu vydržela i večer do rozhlasového vysílání.

Nepřetržitý provoz neznamená, že by lidé byli zavřeni 24 hodin v práci.

Zpravidla jde o dvanáctihodinové směny na tzv, krátký a dlouhý týden. Sama jsem v nepřetržitém provozu s takovýmto rozvržením směn dělala. Po noční jsem sice vypadala jako hejkal a ještě dva dny jsem netušila, jestli je úterý nebo pátek. Milovala jsem však, dny volna mezi směnami, které vyšly i na všední dny a já si mohla v klidu nakoupit v poloprázdných supermarketech. Zatímco teď, když je má pracovní doba jakž takž pravidelná, musím se ve čtyři hodiny bít o poslední rohlíky a stání ve frontách se stalo mým denním chlebem.

Vykašlat se na odpolední pětiboj u kasy a udělat v sobotu velký nákup je báječný nápad.

Stejná idea vyraší v hlavě zhruba každého druhého obyvatele našeho města. Tak nevím, kdo je na tom hůř.

Zmiňovaný zákon by omezil pracovní dobu v obchodech nad 200 metrů čtverečních.

Prozatím se nikdo z autorů návrhu nevyjádřil k výpočtu tohoto číla. Proč 200 a ne 300 nebo 100. Každopádně by se to netýkalo benzínových pump nebo lékáren. Prodej nezbytných artiklů by tedy zůstal zachován.

A to je právě to.

Ti lidé, kteří přichází 25. a 26. prosince do obchodů si většinou nakoupí čerstvé pečivo, mléko, popřípadě suroviny na chlebíčky a pohoštění. Ja vím, že se na Vánoce snažíme, aby vše bylo dokonalé a nic nechybělo.

Ale je salát na chlebíčky to, na čem svátky stojí?

Je dvacet deka šunky a veka tou nutností, pro kterou se pokladní, maminka od dětí, nemůže válet doma na gauči u pohádek nebo třeba zajít za prarodiči na slavnostní oběd?

Stejně obchodníci neberou čerstvé suroviny a prodávají to, co naskladnili ještě před svátky. Nikdy nezapomenu na prímovní párečky 2. ledna. Můj žaludek i střeva jasně identifikovaly uzeninu coby veterána předvánočních akcí.

U nás ve firmě rozhodně ve svátky neděláme.

I přesto je listopad a prosinec ve znamení šílenství. Doma se snaží každý vše nachystat a do toho si zákazníci uvědomili, že Vánoce jsou kupodivu opět 24. prosince…to je ale překvapení…dodavatelé nestíhají pokrývat objednávky, někdo onemocní.

Je to zkrátka takový poklus, že ještě ve dnech volna ve mně zůstává napětí.

To opadá až třeba po týdnu. Ačkoliv si snažíme doma vánoce skutečně užít, nešílím, že jsem nesehnala veku, je mi jedno, že jsem zapomněla koupi to či ono, stejně nemohu jen tak sklepat všechno to napětí z pracovního maratonu a v klidu zírat na Tři oříšky pro Popelku.

A to ani po litru vaječňáku.

Je mi tak líto pokladních, navíc když mají malé děti nebo rodiny, když musí i o svátcích usedat za kasy. Zvlášť vánoční svátky by měly být klidné, mírumilovné, a nebo si je tak alespoň představujeme. Nějaký čas jsem v supermarketu pracovala a rozhodně nemohu říct, že by všichni zákazníci byli perníčkově naladěni a chtěli nutnou cestu do obchodu zpříjemnit sobě i ostatním.

Naopak.

Byli ochotni se do krve pohádat a do krav nám vynadat za to, že není „akční“ mléko nebo třívrstvý toaleťák. Vánoční pohoda se rozhodně nekonala. A můžete pracovat v obchodě dlouho a myslet si o své otrlosti ledacos, ale když Vás dospělý jedinec obdaruje názvoslovím čtvrté cenové, koledy se vám zrovna hudlat nechce.

Jen skutečně volný a svobodný trh funguje.

O tom žádná. A rozhodně bych se nechtěla vracet k dobám minulým. Od listopadu 89´ jsme se naučili mnohému. Svobodu jsme vyměnili za tržní otrokářství. Jasně, že jeden super hyper nezavře, když mají otevřeno všichni ostatní. Ale všichni by konečně mohli pochopit, oč víc práce udělá zaměstnanec, kterému bylo dopřáno strávit alespoň těch několik svátků v roce v kruhu rodiny a odpočinout si v klidu.

Důstojně prožít Vánoce, které máme většinou spojeny s těmi nejhezčími vzpomínkami a s největším očekáváním.

Do obchodů ve svátky nechodím.

A ne proto, že bych vždy všechno stihla a na nic nezapomněla. Naopak toho zapomenu fůru, anebo prostě vzdám souboj u regálu s akčním zbožím. Nějak mi to zvlášť k vánočním tradicím těchto tajemných svátků nejde. Navíc se ani po odhalení smutné pravdy, že není hořčice, nezbořil svět.

Jsem přesvědčena, že se nezboří ani po schválení zákona.

A já doufám, že projde.

Lidé si zvyknou.

Na zavřené obchody i na svátky bez postávání u pokladen.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]