Views: 110
Přímá nebo nepřímá volba, která je lepší? Společnost se kvůli letošní volbě hlavy státu dohaduje už několik týdnů. Polarizuje se do několika nesmiřitelných táborů, před prvním kolem. Před druhým kolem pak již jen do dvou, ale o to nesmiřitelnějších, táborů. Lidé na sociálních sítích vypadají, že už spolu nebudou moci v klidu žít ani po volbách.
Aktivnější lidé hází letáky a pamflety podporující jejich kandidáta, část však jich tak činí raději v noci, aby se nedostali do konfliktu se sousedy. Názoroví oponenti se dohadují, urážejí a označují za (slušně řečeno) neinteligentní. A čím dál častěji se objevuje myšlenka, zda to byl dobrý nápad, změnit systém volby prezidenta z nepřímé volby parlamentem na přímou volbu občany.
Připomeňme si, jakým systémem se volil prezident před rokem 2013.
Nepřímá volba spočívala ve výběru hlavy státu parlamentem. Volba se konala na schůzi Poslanecké sněmovny a senátu. Pokud by některý z kandidátů získal více než polovinu hlasů poslanců a zároveň více než polovinu hlasů senátorů, byl by zvolen v prvním kole hlasování. Pokud ne, následovalo druhé kolo, do kterého postupoval kandidát, který získal nejvíce hlasů od poslanců, a kandidát s nejvyšším počtem hlasů senátorů. Zvolen pak byl ten z nich, který by dostal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Pokud žádný z kandidátů tohoto nedosáhl, konalo by se třetí kolo volby. Ve třetím kole by byl zvolen kandidát, který by získal nadpoloviční většinu v součtu všech přítomných hlasujících, jak poslanců, tak senátorů. Pokud by ani ve třetím kole takového skóre ani jeden z kandidátů nedosáhl, konaly by se nové volby.
O přímé volbě nemá cenu se dlouze rozepisovat, tu právě všichni žijeme.
V prvním kole by se hlavou státu stal ten kandidát, který by dostal nadpoloviční většinu platných hlasů vhozených do uren voliči. V druhém kole se utkávají dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. Teoreticky by mohli být kandidáti v druhém kole i tři, pokud by se stala ta velmi nepravděpodobná událost, že by druhý a třetí nejúspěšnější kandidáti dostali přesně stejný počet hlasů a postoupili tak oba.
Bylo by tedy lepší, kdyby za nás hlavu státu dále vybírali poslanci a senátoři? Byl by národ pak méně rozhádaný?
Možná.
Češi se možná nyní dohadují více, než před posledními volbami do poslanecké sněmovny. Otázka však je, jestli to není nevyhnutelné. Ze stresu způsobeného novou nákazou coronavirem, lockdowny a s tím spojenou nejistotou, jsme přešli téměř bez odpočinku do vypjaté doby, kdy je všudypřítomná nervozita z agrese Ruska, z růstu cen nejen energií, ale všech nezbytných nákladů domácností. Ve společnosti panuje tedy nejen podrážděnost politická, ale jakási všeobecná nervozita existenční a s ní spojená volatilita nálady. Nemyslím si, že by bez přímé volby prezidenta nervozita zmizela.
Přímá volba má ale jednu velkou, déletrvající ,výhodu, která podle mého názoru spory mezi voličskými názorovými proudy více než vyvažuje. A tou je… pár vteřin dramatického ticha… zájem o politické dění!
V prvním kole se zúčastnilo voleb více než 68 % voličů. V brzkém kole druhém se odhaduje, že by se mohlo dostavit k urnám možná až 80 % voličů. Zkuste si vzpomenout, kdy naposled tak velkou část národa vstalo a projevilo svůj politický názor.
Tím, že se volby prezidenta řeší už téměř rok, spekuluje se o kandidátech, pak různí hledají podporu mezi občany, nebo v parlamentu, je to běh na poměrně dlouhou trať. Je téměř nemožné, aby i člověk, který příliš politické dění ani zprávy nesleduje, v určitý moment nezačal vnímat kampaně kandidátů, resp. aspirantů na kandidáty. Celý proces je tedy ve srovnání s ostatními volbami mnohem nápadnější a s větším potenciálem vzbudit zájem občanů. Tak, jak postupně kampaň intenzivní, i zájem národa se zvyšuje.
Až volby prezidenta skončí, až v druhém kole jeden z kandidátů uspěje, část (a ještě není jasné jak velká část) lidí se o politiku bude intenzivněji zajímat dál. Část z nich třeba proto, že jejich kandidát prohrál, a oni budou ostřížím zrakem sledovat, jestli jimi nepreferovaný vítěz voleb dostojí svým předvolebním slibům. Ti, kteří vítěze podporovali a volili, zase budou svého kandidáta sledovat z loajality. V dlouhé kampani se řešily otázky z různých aspektů veřejného života i státní správy, i problémy, které se našich životů dotýkají, a probuzený zájem o ně se po vhození hlasovacího lístku do volební urny neztratí. Je pravděpodobné, že zájem o politické dění se přelije i ve zvýšený zájem o jiné volby.
Máme nyní úrodné roky na volby.
Každý rok od roku 2022 až do roku 2027 se v naší republice konají nějaké volby. V roce 2022 byly volby parlamentní, letos prezidentské, v roce 2024 to budou volby do Evropského parlamentu.
A právě tyto volby by růst zájmu o politiku potřebovaly asi nejvíce.
Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let.
Evropský parlament má v moci důležité agendy, schvaluje se v něm většina unijní legislativy, řeší tak ekonomická pravidla, která jsou pro nás důležitá, protože jsme součástí jednotného trhu. Účast v eurovolbách v roce 2019 ale byla pouhých 28,72 % voličů. Ani třetina lidí tedy nevyužila své právo vyjádřit se k volbě poslanců do rozhodujícího orgánu Evropské unie.
Příští rok třeba bude situace jiná, i díky zájmu o politické dění povzbuzené přímým zapojením do voleb prezidenta.
Ostatně, pokud volby a možná i tento názorový článek povzbudil váš zájem o příští volby, doporučuji stránky Evropského parlamentu.
Milá Míla
Článek pro vás napsala:
-
Má ráda vodu a hory a obvykle je myšlenkami jinde, než tělem.
Zvoňte dlouze! Příroda léčí a knihy jsou kamarádi, kteří mají vždycky čas. Když je smutná, šije a fotí.
Hrozně ráda by mluvila s Terry Pratchettem, ale ten si už povídá s Janem Kantůrkem. Kéž bych je mohla slyšet.
Tyhle taky napsala:
Společnost26.01.2023Chceš volit prezidenta? A přímo, nebo nepřímo?
Společnost30.12.2022STOP petardám!
Společnost16.12.2022Studenti volí prezidenta
Fauna a Flóra11.12.2022Co můžeš udělat pro ptáčky
