…o tom, že nevěra se nevyplácí, víme všichni. Říká se to odjakživa. Mnozí z nás mají i osobní zkušenost. Nejeden záletník zažil i ztrátu nejbližší osoby právě kvůli nevěře … Au… Anahida na svůj záletnický výlet nakonec doplatila silnějším zážitkem, řekl bych …
Poslední tři měsíce žiji sám.
Jsem osobní ochranka a učitel boje. Živím se tím, že pět hodin denně zápasím či boxuji. Učili mě bojovat velcí muži z druhého konce světa. Mam studio v malém domku za nádražím a žiji přímo nad ním v podkroví.
Říkám tomu díra.
Chybí tu voda i toaleta, ale zvykl jsem si. Stačí, že je v přízemí kamuflážová síť, natažená na stropě, která mě vrací do vzpomínek na léta v armádě.
Gauč, křeslo, matrace na spaní, par skříní a televize vytváří siluetu útulného pohodlí.
Bude se mi odsud jednou těžce odcházet.
Anahidu jsem potkal na seznamce zvané Badoo.
Nebyl jsem tam dlouho, pár týdnů. Je to způsob, jak se lépe vyrovnat s rozchodem. Chodíte na schůzky s novými ženami a doufáte, že další ráno bude vaše nešťastná láska z hlavy pryč.
To dává smysl, nemyslíte?
Vytvoříte si seznam nových kamarádek, a pak je lepší Badoo účet zrušit.
Seznamka zabírá totiž velmi mnoho času.
S vybranými dívkami přejdete na komunikaci přes Facebook…
Jak šel čas pomalu jsem se s nimi setkával.
Zbývaly mi pořád ještě dvě krásné ženy, které jsem chtěl osobně poznat, a na které jsem se velmi těšil. Bydlely dál od Prahy, takže jejich návštěva vyžadovala oboustranný plán.
A tak par týdnů čekala Anahida i já.
Seznam kamarádek nakonec casem řídl, jak se tříbily vzájemné představy, priority a podobně.
Anahida zůstala.
Je to krásná kazašská žena.
Má dvě děti a orientálního manžela podnikatele. Není s ním šťastná. Hledá porozumění jinde. Chápu ji, a navíc se mi moc líbí.
A tak se konečně setkáváme. Nepije a nekouří, nemluví vulgárně a Česky akorát dost na základní konverzaci.
Je plachá a cudná.
Má zvláštní parfém.
Vyprávím jí o sobě. Zajímá ji to a naslouchá. Dostávám na ni chuť, ale po prvním doteku Anahida se odtahuje. Má výčitky kvůli manželovi. Snad by si zasloužil dostat ještě šanci. Co jí to napadlo jít na schůzku s cizím mužem…
Škoda.
Uběhlo ale pár týdnů a s Anahidou jsme si opět vyměnili pár krátkých zpráv.
Další schůzka.
Chtěla by vidět, jak žiji, to je dobré znamení.
Slovo dalo slovo a jeden večer byla na cestě ke mě.
Těšil jsem se.
Ještě před jejím příjezdem jsem ale dostal od Anahidy zvláštní SMS.
“..já tě stydět proto psat ne říct…já ráda ty být tvrdy na mě, fackovat a nadávat ..nic nepiš jen tak chovej až já prijit…”…
Wow!!
Rozhodně tohle jsem nečekal.
Někdy je lehké z výrazů žen poznat jistou slabost pro různé úchylky. Anahida ale působila velmi tiše a plaše. Vůbec jsem na tohle neměl náladu a navíc rozkazy já zásadně neplním.
Přijela a cudně se usmívala.
Ještě jednou jsem si ji prohlédl shora dolů. Opravdu zajímavé, čím více žen jeden pozná … pochopí, že je vlastně nezná vůbec…
..tak jo…
..hned na začátku se ji omlouvám ze jsem unavený. Slabým hláskem mi odpovídá že to přeci nevadí…prohlíží si pak můj bunkr a fascinuje ji, že i takto někteří muži v dnešní době žijí.
Ano žijí Anahido.
Cudně sedí na gauči ve svém kostýmku a ptá se mě, jaký jsem měl týden. Vysvětluji, že tento týden mi chtěli při výuce ublížit pouze dva žáci a … musel jsem je zknockoutovat.
Pro jistotu.
Červená se a neustále mě pozoruje. Stydí se. Možná mi chce říct něco v tom smyslu, že tohle dělá poprvé.
Je krásná.
A tak jí skáču do řeči a zavelím:
“..postav se…”
“..prosím..?“
“..dělej ..postav se a začni se svlíkat..!”
Spatřit černé silonky znamenalo nastartovat závodní náklaďák, který když se rozjede z kopce, převálcuje úplně všechno.
Snažil jsem se.
Vážně.
Vím, že by bylo nevhodné popisovat detaily.
Vzpomenu tedy jen její vytřeštěný výraz, sípání a snahu něco zakoktat…
Po čtyřiceti minutách jsem si na gauči zapálil cigaretu.
Klekla si roztřesená na kolena k mojí hlavě a tiše pronesla:
“..já myslela že ty mě zabít…ty mít rád násilný a brutální sex..?”
“..no tak počkej..tak snad to mohlo být ještě mnohem tvrdší…vždycky to může být mnohem tvrdší, ale držel jsem se přeci zpátky. Za jisté hranice bych prostě nešel…“
Třásla se a pomalu se oblékala.
“…moci teď odejít..?…”
„…ale..samozřejmě…proč bys nemohla…jsi v pořádku..? “
“…nejsem..”
“…něco mi tu nesedí. Anahido, bylo to moc?”
“…já tohle ještě nikdy nezažit…”
“…tak když mi napíšeš patnáct minut před tím než dorazíš ať jsem brutální, ať té fackuju a nadávám ti, tak snad to škrcení, který jsem přidal, k tomu tak nějak patří…”
“..o čem ty mluvit..já nic nepsat..??”…
“…jak nic nepsat…to si děláš srandu..vždyť se podívej co jsem od tebe dostal…”
Ukázal jsem jí zprávu.
“…já nic nepsat..já mít ráda něžný sex..”
Byl jsem v šoku.
Znovu jsem jí ukázal smsku a přitom jsem si všiml, že je psaná z jejího druhého telefonu. Číslo jsem měl uloženo pod: Anahida mobil další.
Rozplakala se.
Došlo jí, že jediný, kdo to mohl napsat, byl její manžel.
Z mého bunkru pak vyděšeně utekla.
…
Je to už pár týdnů a přiznávám, že se doteď cítím v rozpacích.
Měl jsem přestat při prvním „NE“?
Při prvním “prosím už dost?”
Ale jak jsem to měl vědět?!
Není lehké se ve vás vyznat, ženy.
Není to přece právě stereotypní sex, co vás táhne zažít nové chvilky na lůžku jiného muže?
Naštěstí mi krásná orientální princezna znovu napsala.
Moc se na mě těší.
Rád vás po těch letech, ” Ženy ” konečně poznávám …
Pavel
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Tyhle taky napsala:
Společnost2023.05.28Dagmar Valová: Proč věřit. Erotický román. 19. a 20. kapitola
Cestování2023.05.19Užijte si krásnou dovolenou v srdci malebné české přírody
Cestování2023.05.11Jak elektrokolo změní váš pohled na cyklistiku
Dům a Byt2023.05.11Jednočipový počítač – Arduino vs. Raspberry Pi – co si vybrat?