Napadlo vás někdy, kolik pověr a rituálů existuje a dodnes se dodržuje například jen kolem svateb? O tom, že jsou v nás některé z nich velmi zakořeněné svědčí fakt, jak moc jsou aktuální i mezi zapřísáhlými pragmatiky a pragmatičkami. 

Ještě jsem neviděla nevěstu, která by se nestrachovala, že ji vyvolený spatří dřív, než proběhne obřad, není svatební kolony, která by netroubila a není rozbitého nádobí.

Možná měně už ale všichni víme, proč to vlastně děláme.

Tak jako u mnoha jadýrek mnoha zvyků je i u těch svatebních možné dohledat logiku a souvislost s realitou. Když ne tou současnou, tak rozhodně tou pradávnou.

Jsme původem pohané a také drtivá většina těchto rituálů má původ u našich pohanských předků a jejich malebných bohů  a celkově přívětivé víry.

Mimochodem, víte, že pohané uzavírali sňatek na dobu „dokud láska trvá“?

Přijde mi to velice moudré, pokrokové a voní to svobodou 

Pokud se tedy právě chystáte navléknout snubní prstýnek, pro jehož původ bychom museli také cestovat hluboko do minulosti, a pokud i vy, propadnete nějakému svatebnímu rituálu, o čemž nepochybuji, tak třeba se vám bude hodit povědomí, proč to, které pravidlo vlastně dodržujete:

Proč nevěsta nepeče svatební koláče a nijak nepomáhá při pečení?  – Protože by měla uplakané děti.

Proč závoj?  – Protože nevěsta zakrývá nos a ústa, aby se nepřejícnost a závist i zlý duch do jejího těla nedostal.

Proč má mít nevěsta ve svatební den vše nové? –  Jako symbol nového počátku.

Ale jednu věc půjčenou od šťastného člověka? – Rituál podobnosti. Magie je položena na vzájemné přitažlivosti věcí.  

Jednu věc starou – Symbol zachování posloupnosti a tradice.

Proč se při svatební hostině posazuje na klín dítě?  –  Aby bylo hojné potomstvo. Zase rituál synchronicity.

Proč si vkládá nevěsta do střevíce minci? – Původ je stejný. Věci se přitahují a přinese to novomanželům bohatství.

Proč  by se sestry neměly vdávat ve stejný den?  – Už naši předkové věděli, že „když dva dělají totéž, není to totéž“.

Proč střepy přinášejí štěstí?  – Tady nejde tak docela o střepy, ale o hluk, kterým  se odhánějí zlí duchové. 

Proč ten, kdo vykročí od oltáře pravou nohou, bude vládnout v domácnosti ?– Levá strana je stranou ženské energie a vody. Pravá patří ohni, síle a mužské energii, je vůdčí.

Proč když přeběhne cestou z obřadu přes cestu kotě, budou mít novomanželé štěstí ?– Mláďata všeobecně byla našimi předky pokládána na symbol hojnosti. Chovali zvířata a narození mláďat znamenalo vždycky dobré věci, dostatek potravy a podobně.

Proč by ženich neměl vidět svou vyvolenou ve svatebních šatech před obřadem? – Šlo o rituál nevhodnosti předcházení událostem – vezmeš víc, než máš v tu chvíli.

Proč troubení klaksonů při jízdě autem?  – Brali se v přírodě, zpravidla na kraji lesa. Během chůze tam i zpátky lidé v průvodu cinkali zvonečky, chrastili dřívky a podobně. To všechno proto, aby odehnali zlé duchy a chudobu, aby negativní jevy nenásledovaly manžele do jejich nového příbytku. Ze stejného důvodu se vyrábí závěsné zvonkohry do bytů – zlo nemá rádo cinkání.

Mimochodem – původní účel šperků, řetízků náramků a náušnic je dříve, než okrasný právě tenhle.

Proč mají novomanželé jíst při svatební hostině z jednoho talíře? –  Jde o rituál spolupráce, pospolitosti a vzájemné pomoci.  

Proč má ženich nevěstu přenést přes práh nového domu? –  Dříve lidé věřili, že zlo a negativní síly se usazují pod prahem domu. Do nevěstiny dlouhé sukně by se mohlo snadno něco z toho dostat do domu. Tak proto. Tady vlastně ušetřili prý práci Domovníčkovi. (jistě si pamatujete, psali jsme si o něm).

Na práh se také pokládal chléb a mléko – To bylo určeno pro dobré duchy, aby domov chránili a stali se novým příchozím přáteli.

Proč “svatba v máji, nevěsta na máry?” – Obyčejná zkušenost. Žena zpravidla otěhotněla hned po svazku a miminko tak přivedla na svět v zimě, což bylo velice zatěžující, když si uvědomíme, jak složité podmínky k životu naši předkové měli.

Proč rýže, kterou hází svatebčané na novomanžele, symbolizuje plodnost?  – Nebyla to jen rýže, mnohem častěji to bylo jakékoli zrno – Zase podobnost.

Jejich rozkošné uvažování pochopíme lépe, když si uvědomíme, že například o Beltinu lidé nelenili a hromadně se šli o půlnoci pomilovat na pole.

Ukázali tak tomu, co pro ně bylo životně důležité, jak je to s tím plozením a věřili, že názornou ukázkou a tím i podobností, pole lépe“pochopí“, jak se má v nadcházející sezoně zachovat.

Vím na závěr o pár krásných rituálech, které pokládám za velmi milé a také je na nich vidět, že pohané zdaleka nebyli žádní tupci, a že dobře věděli mnohé o jednotě, pozornosti i nutnosti vnímat jeden druhého.

Během oslav si musel ženich nevěstu poznat.

Mladé ženy se od hlavy k patě zakryly kusem látky a poklekly.  Jediné, co směly ukázat, byla pravá dlaň. Novomanžel pak musel jen podle tvaru ruky a pohmatem poznat svou ženu. Nešlo o žádný trest a nebyl v případě neúspěchu za pitomce, nebo se na něho nesnášela žádná kletba. Prostě se všichni dobře bavili.

Nevěsta zase poznávala svého vyvoleného podle vůně jeho košile. Byla mezi devíti možnými. A to to vůbec neměla snadné, protože se v žertu nevěstě podstrkovali svršky například jejího bratra, aby byla vůně známá.

Vida, už pohané věděli cosi o tom, že lidé k sobě čichají a že dva si prostě musí vonět.

Na závěr buď společně zasadili plodný strom, nebo si z nějakého darem a pruhem látky, učinili svědka a přítele z říše přírody.

K takovému stromu pak chodili obnovit svou lásku každý Beltine a celý rok o něj pečovali.

Symbolika je tu jednak v sepětí lidí s přírodou, a jednak byla tohle ještě před příchodem dítěte první věc, za kterou se stali odpovědní, a o kterou museli společně pečovat.

No, jestli to není roztomilé…

Mějte krásný den!

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]