Views: 127
Coming out of the closet – vystoupení ze skříně, či z komůrky – později zkrácené jen na Coming out, je metafora, kterou se vžila hlavně k přiznání jiné než většinové sexuální orientace. Význam této metafory je jasný, to co jsme schovávali, skryté coby tajemství, sdělíme svému okolí. Proč lidé svou homosexualitu či jinou odlišnost od většinové společnosti tajili je jasné.
Nebyli by rodinou, přáteli, komunitou, společností přijati. Rodina se jich mohla zřeknout, náboženské komunity ostrakizovat, kolegové by jim mohli ztrpčit pracovní prostředí.
Problém se skrýváním je ten, že daný člověk pak nemůže volně žít a sdílet svůj život. Nemůže říct rodičům, že domů nepřivede nevěstu, ale ženicha. Bojí se sdílet to, co je pro něj v životě jedna s nejdůležitějších věcí. Coming out je potom akt odvahy. Sdílet to, co možná bude odmítnuto. Riskovat odmítnutí, výsměch, ztrátu rodiny, přátel nebo práce.
Tento týden se svým coming outem projevil velkou odvahu fotbalista Sparty Jakub Jankto. Proč velkou odvahu?
Protože i když se rádi jako česká společnost považujeme za vstřícné a chápající, a poukazujeme například na toleranci náboženskou, v zemi převládajících ateistů či vlažných katolíků, možná ještě úplně vstřícní a chápající nejsme. Pojďme si to ukázat například na průzkumech o manželství pro všechny. V roce 2021 ho v průzkumu za dobrý nápad považovalo 65 % Čechů. Dvě třetiny dotázaných tedy očividně s LGBTQ komunitou problém nemají. Pořád ale jedna třetina je připravená diskriminovat na základě sexuální orientace. To není málo.
Proč se dělá takový humbug kolem coming outu fotbalisty? Ptali se někteří. Protože byl mezi našimi fotbalisty úplně první, který coming out udělal během své aktivní kariéry. Z vrcholových sportovců čtvrtý, jako muž první. Před ním udělaly svůj coming out veřejně jen tři vrcholové sportovkyně. Očividně tedy jako společnost na jedince, kteří by mohli a pravděpodobně chtěli být se svým životem a přirozeností otevření, moc tolerantně nepůsobíme.
Fotbal, a kolektivní sporty vůbec, jsou většinově maskulinní. Jejich fanoušci jsou plni emocí, které se nebojí ventilovat. Seznámit společnost se svou orientací bylo proto v mužském sportu tabu. Nyní tabu bylo prolomeno a zdá se, že naše společnost snad už je dostatečně vyspělá. Většina reakcí jak z fotbalového prostředí totiž byla pozitivní a podporující, a to nejen od klubu, ale i od fanoušků. Z prostředí sociálních sítí, které také umí být velice kruté, zní uznání za odvahu a podpora.
Je tedy naděje, že Jakub Jankto, svým postojem dodá naději i odvahu i dalším lidem, kteří se obávají přihlásit k tomu, co je jim vlastní.
Všechny reakce na coming out fotbalisty samozřejmě pozitivní nejsou. Asi nejvíce z kritiků byl slyšet bývalý hvězdný fotbalista Ladislav Vízek, který ve vysílání státní televize prohlásil, že Janktův příběh je smutný a jeho orientace do přírody nepatří. Samozřejmě v tomhle případě si můžeme myslet, co je ve skutečnosti smutné. Argumentovat se dá i proti druhé části tvrzení. Homosexuální chování do přírody patří. Člověk rozhodně není jediný živočišný druh, jehož část jedinců má homosexuální orientaci. Toto chování bylo již vědci pozorováno u více než 1500 druhů zvířat. Homosexuální chování bylo zjištěno u savců včetně kosatek a delfínů, i mezi ptáky.
Svým postojem Ladislav Vízek potvrdil rozbor sociologa Daniela Prokopa, který v roce 2022 vyhodnotil několik průzkumů na téma LGBTQ a z dat vyvodil, že odmítavý postoj k této komunitě mají zejména muži starší 45 let a pak věková skupina nad 60 let, kde se přístup mužů a žen příliš nelišil.
V rozhovoru pro Radiožurnál Jankto vyjevil, že rozhodnutí přijít se svým coming outem bylo těžké, ale je za něj zpětně rád. Doslova prohlásil: „Teď konečně můžu žít tak, jak chci já. To pro mě bylo nejdůležitější.“
Možná si tedy dodají odvahu i další, a nejen sportovci.
Milá Míla
Článek pro vás napsala:
-
Má ráda vodu a hory a obvykle je myšlenkami jinde, než tělem.
Zvoňte dlouze! Příroda léčí a knihy jsou kamarádi, kteří mají vždycky čas. Když je smutná, šije a fotí.
Hrozně ráda by mluvila s Terry Pratchettem, ale ten si už povídá s Janem Kantůrkem. Kéž bych je mohla slyšet.
