Views: 461
Opět se blíží Velká pardubická a s ní i téma zraněných koní. Na vině však není jen tento dostih. I ostatní překážkové dostihy, rovinové dostihy, klidné vyjížďky, úrazy v boxech, ve stájích, ve výběhu…kůň si může zlomit nohu v mnoha jiných situacích. Každého napadne – proboha vyléčit! Jenže to není tak jednoduché…
Když to jednou pochopíme, zjistíme, že milosrdné utracení koně je pro něj vlastně jediným „lidským řešením.“ Bohužel a bohudík zároveň…
Co se dá a co nedá léčitČím níže je zlomenina, tím je lépe léčitelná, protože se dá lépe fixovat. Zlomeniny horních částí kostí či zlomeniny tříštivé s poraněním tkání okolo jsou v podstatě neléčitelné.
Léčení je složité
Důvod je jednoduchý. Kůň nemůže stát na třech nohách, neunesl by obrovskou váhu svého těla. K léčení se využívá závěsů, který odlehčí končetinám, ale to je pro koně hodně stresující záležitost. Je omezen v pohybu, v podstatě znehybněn. On, zvíře, pro kterého je pohyb životem… Velmi často se vyskytují komplikace spojené s nedostatkem pohybu, záněty šlach na ostatních nezatížených končetinách, komplikace vzniklé tlakem na vnitřní orgány či jiné.
Důvod je jednoduchý. Kůň nemůže stát na třech nohách, neunesl by obrovskou váhu svého těla. K léčení se využívá závěsů, který odlehčí končetinám, ale to je pro koně hodně stresující záležitost. Je omezen v pohybu, v podstatě znehybněn. On, zvíře, pro kterého je pohyb životem… Velmi často se vyskytují komplikace spojené s nedostatkem pohybu, záněty šlach na ostatních nezatížených končetinách, komplikace vzniklé tlakem na vnitřní orgány či jiné.
Nejen Velký Taxisův příkop je „zabijákem“… Foto: www.vpcp.cz
Situace těsně po zranění je emotivní
A vyžaduje hlavně rychlé a správné rozhodnutí veterináře. Kůň je velmi temperamentní, navíc je v tuto chvíli ve stresu z dostihu a hlavně ze svého zranění, které samozřejmě velmi bolí. Nelze ho položit na zem a říct, počkej, my se ti na to podíváme. Kůň v tuto chvíli jedná čistě instinktivně. Pokud však se zraněnou nohou leží, snaží se velmi vyděšeně a impulsivně vstávat. Jeho instinkt mu velí, že ač je zraněn, měl by alespoň stát, a případně běžet, pokud to půjde, aby unikl případným predátorům. V tuto chvíli s koněm nebývá dobrá řeč a pořízení. Zranění, která se po prvním ohledání zdají být léčitelná je možno zafixovat a o dalším postupu rozhodnout až po rentgenovém vyšetření. Tříštivé, nestabilní a příliš komplikované zlomeniny mají osud jasný…
Pro nikoho to není lehké, je to šok, ačkoliv s ním někde v koutku duše každý počítá a každý se ho bojí. To, co vede trenéry a majitele k rozhodnutí koně na místě utratit, je jen soucit s koňským životem.
Vyléčený, ale zmrzačený
Snad každého napadne, že kůň se přece musí vyléčit ať to stojí, co to stojí. Čas od času se takový odvážlivec najde, investuje stovky tisíc, čas, trpělivost, lásku, ale u velmi komplikovaných zranění původně indikovaných k utracení, je často prohra. Jen se tím prodloužilo koňské utrpení.
Dostihový kůň je zrozen k rychlosti, k závodění, k měření sil a kdo někdy zažil ty utrápené oči koně, který by běžel s větrem o závod, ale nemůže, protože má zmrzačenou, leč vyléčenou nohu… Jejich citlivá psychika je dalším důvodem, proč je netrápit.
Navíc i kvalitně vyléčený dostihový kůň je díky svému temperamentu vhodný jen do ohrady či do chovu, je chtivý vítězit, plný elánu a tak je jízda na něm pro laika adrenalinovým sportem, nehodí se ani k hipoterapii či rekreačnímu ježdění. Až na výjimky, protože stejně jako lidé, jsou i angličtí plnokrevníci „jenom“ koně a najdeme mezi nimi i jedince, kteří po bouřlivé dostihové kariéře zkrotnou a vozí děti na klidných projížďkách.
Kdy se to podařilo
Z kategorie lehčích zranění, jejichž léčení však také stálo nemalé peníze a hlavně kus koňského trápení lze vyjmenovat třeba Železníka, který se zranil v tréninku, po úspěšném vyléčení sice kulhal, ale dožil svůj důchod na pastvinách do úctyhodných a vzácných 27 let. Nebo Garnizon, jehož zranění z Velké pardubické se podařilo vyléčit a Garnizon našel uplatnění v chovu… Dnes už dostihy běhají jeho potomci. Každý kůň má v sobě tu touhu a ta bolest, když jeho pouť zastaví právě tato smrt? Nejlépe to vystihuje asi Klára Kozlovská, znáte tenhle klip? Mimochodem velmi emotivní….s poselstvím, ža každý z nás má svůj Taxis, tak pozor na něj… a celý náš život je jeden velký dostih, překážky nejsou lehké a mnohdy se za nimi také zraníme…
V klipu v čase 2:40 až 2:43 na vodním příkopu vidíte právě zmiňovaného Garnizona, jehož zraněnou přední nohu se podařilo vyléčit.
Kůň je prostě zvířetem, které je ve své spanilé kráse a neuvěřitelné síle a chuti žít, nesmírně zranitelný… Možná je opravdu lepší, když kůň skončí svůj život ve chvíli, kdy dělal to, co má rád, závodil, než ho trápit dlouhé měsíce a podlomit mu i jeho sebevědomí… Sebevědomí, které je u koně hrdé. Hrdé a cennější než fyzické bytí.
Někdy jim je opravdu lépe na věčných pastvinách…?
Renata
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.
Nahrávání ...
