Views: 59

Neptej se, co můžou udělat pro tebe, zeptej se, co můžeš udělat ty pro ně. Volně parafrázuju, jasně. Ale v tomhle čase lásky a darování, času adventním, na mne neustále odněkud vykukují ptáčci. A tak jsem se rozhodla to pro sebe i pro vás shrnout. Co vše pro ně můžeme udělat?

Postavit krmítko a přikrmovat

Ptáčci se přikrmují od listopadu do března. Je dobré do krmítka pravidelně dosypávat potravu, někdy trvá, než si k vám zvyknout zalétnout. Krmítko musí být pověšené dost vysoko na to, aby ptačí strávníky neulovila kočka. Když mrzne či leží sníh, je dobré krmítko plnit více. Potrava nesmí být zkažená či plesnivá a měla by být chráněna před sněhem a deštěm.

Co na krmítko nasypat? Slunečnici, proso, pšenici, oves či další obiloviny a semínka, případně jablko, jeřabiny. Pro sýkorky a strakapoudy tuková směs, lojové koule. Do krmítka nepatří nic sladkého ani slaného. Pastí pro ptáky se mohou stát kupované lojové koule v síťce – o síťku se totiž ptáček může zachytit drápky. Ve snaze o vyproštění si může poranit nebo dokonce zlomit nožku. Lojové koule je lepší vybalit a dát do svislého krmítka.

Krmítko je také dobré pravidelně čistit od odpadků – slupek či ptačího trusu.

Označit velké skleněné plochy

Určitě každý z vás už viděl omráčeného ptáčka od nárazu do skla. Ostatně většina z nás už si také někdy natloukla nos o sklo, které nebylo vidět. Pesimistické odhady udávají, že o skleněné plochy se v součtu na celém světě zabije více než miliarda ptáků ročně. Nejvíce nebezpečná jsou velká čirá vyleštěná skla nebo pak plochy, ve kterých se zrcadlí například strom stojící vedle budovy. Pták v letu nedokáže odlišit zrcadlový odraz od skutečnosti.

Velké skleněné plochy, které pták nevidí a nevnímá je tedy jako překážku, se označují siluetami dravých ptáků. Mělo by to ostatní ptáky upozornit na to, že prostorem není vhodné prolétat. Jiné prameny však uvádí, že není ani tolik důležité co na skle je, ale v jaké vzdálenosti siluety ptáků, nebo jakékoli jiné tvary, od sebe jsou.

Pokud omráčeného opeřence na zemi najdete, rychlá pomoc je uložit ho do klidu a do stínu. Ptáček se z nárazu někdy vzpamatuje a během hodiny, dvou odletí.

Pomoci s rozvojem ptačích rezervací

Česká společnost ornitologická (dále jako ČSO) se zaměřuje na záchranu a výkup míst vhodných k zachování či vybudování klidné zóny vhodné pro ptačí život. Společnost spravuje ptačí rezervace Josefovské louky u Jaroměře, Mnišské louky u České Lípy, Kosteliska na Hodonínsku, Malá Lipová.

ČSO zajišťuje péči o krajinu v podobě kosení, vysazování zvířat spásajících trávu, budováním tůní…

V ptačích rezervacích ale také budují pozorovatelny, aby si zájemci mohli ptáky prohlédnout, a to v jejich přirozeném prostředí.

ČSO můžete na výkupy a údržbu rezervací  pro ptáky přispět darem.

Nerušit 

Poslední můj tip, co pro ptáky udělat, je vlastně rada, co naopak nedělat – nerušit.

Například KRNAP již několik zim upozorňuje na problém s bezohlednými lyžaři, obvykle běžkaři nebo skialpinisty, kteří se nepohybují jen po vyznačených trasách, ale hledají si svoji cestu národním parkem. V některých místech parku ale mohou vyrušit zimující tetřevy. Tetřev je hrabavý pták, z čeledi bažantovití. Zimuje ve vyhrabané noře a čeká na jaro, snaží se zachovat si co nejvíce energie. Každý lyžař, který tetřeva vyruší, jej o část této energii připraví. Tetřev se nemusí jara dožít, anebo nebude mít sílu se rozmnožit. V Česku jsou považováni za kriticky ohrožený druh.

Lyžařům hrozí jen nevýznamný finační postih.

Co dělají ptáci pro nás?

Kromě toho, že jsou krásní, zpívají a nosí nám radost… Třeba nás zbavují škodlivých tvorů. Káňata, ale třeba i čápi loví hraboše, jiní ptáci nás zbavují hmyzu. Ptáci  sbírají slimáky, drátovce, komáry, mšice a další škůdce. Sýkorka prý za rok spořádá dost neuvěřitelných 75 kg hmyzu. Pokud „úřaduje“ v jabloňové zahradě, posbírá přes 50 % obalečů jabloňových a chrání tak úrodu před červivostí. Mláďata krmí průměrně 380 krát za den, wikipedie dokonce uvádí až 800 krát. Sýkorčí pár můžete do zahrady přilákat na krásnou ptačí budku…

Úplně nakonec připomenu, že ČSO organizuje v lednu již pátý ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách. Letos se sčítání zúčastnilo již  35 tisíc lidí. Přidáte se příště také?

Přeju Vám krásný čas adventní

Milá Míla

Článek pro vás napsala:

(Milá Míla) – Vodnář

Má ráda vodu a hory a obvykle je myšlenkami jinde, než tělem.
Zvoňte dlouze! Příroda léčí a knihy jsou kamarádi, kteří mají vždycky čas. Když je smutná, šije a fotí.
Hrozně ráda by mluvila s Terry Pratchettem, ale ten si už povídá s Janem Kantůrkem. Kéž bych je mohla slyšet.

Tyhle taky napsala:

Archiv autora

• Společnost26.01.2023Chceš volit prezidenta? A přímo, nebo nepřímo?
• Společnost30.12.2022STOP petardám!
• Společnost16.12.2022Studenti volí prezidenta
• Fauna a Flóra11.12.2022Co můžeš udělat pro ptáčky