Detail příspěvku: ToraToraTora: Paní Česneková!!

ToraToraTora: Paní Česneková!!

autor: | Zář 24, 2011 | Tělo | 0 komentářů

Návštěvy: 23

PŘÍLOHA NA VÍKEND

Jsem silná slovanská žena, kterou nezlomí  ani rodičák vlastních dětí.  Ráda posnídám klidně gulášek a nevadí mi odnést v zubech koš s prádlem, když  ruce držím nákup.  Má, domácím pětibojem vyrýsovaná postava, by dělala čest i v mužské hokejové reprezentaci  a  ještě v říjnu ohrnuji nos nad lůzry, kteří vyměkli a vytáhli ze skříní kabáty. 

Ale muselo to jednou zkrátka přijít. 
S plískanicemi a vánoční výzdobou v obchodech mne bacil zákeřný bacil. Vlastně to začalo jako  takové to nevinné posmrkávání, v krku škrábání a tu a tam, bolehlav. Jenže do rána jsem se cítila jak zombie.

Na rozdíl od ní jsem ze svého hrobu nehodlala vstávat ani ve dne natož v noci.

 

Nevyděsí mne vyúčtování plynu, ale bílý plášť…..k smrti. 

A tak jsem z pudu sebezáchovy fandou přírodní medicíny. Bylinky, to je moje. Od babičky vím, že na takovou chřipku zabírá nejlépe česnek. Zhodnotila jsem situaci jako kritickou a rozhodla se pro rázný zákrok.

 

1409YjU.jpg

 

Mé počínající zimnici dělalo dobře teplo sporáku, takže za chvíli přede mnou stála hora topinek.   

Několik palic česneku jsem prohnala lisem a umíchala se špetkou soli. Vzniklá pasta byla hojně navršena na opečené plátky chleba.

 

Po pár soustech bylo znatelně cítit, jak ustupuje rýma i plomby.
Budu tvrdá,“ říkala jsem si, když intenzivní léčivá moc česneku lehce zhoršila mou prostorovou orientaci. Spektrum barev míhající se mi před očima bylo ohromující . ..

 

„Ahoj miláčku, co bude dnes k večeři, nestihl jsem oběd?“

„Jé, on už je večer? Vem si topinky.“

 

Hučení v uších nepřestávalo, beton v mém nose zatuhnul do nerozbitna a jen pohled na televizi mi dával tušit, že  se spíš v horizontální poloze nacházím já, nikoliv ta paní ze zpráv.

 

„Nechceš paralen?“ 

 

No jo, provokatér s chemií.

Hrdost mi velela ignorovat jeho otázku. A ješitnost chtěla přihodit něco ostřejšího, ale jazyk se svou popálenou stranou přilepil k patru a jeho odtržení přinášelo muka, která dalece předčila chuť poslat manžela kamsi.

Druhý den jsem zřejmě byla ještě naimpregnována česnekem víc než dost, protože mně nepřišel pozdravit svým studeným čumákem ani pes natož muž.

 

Jejich odpor mne jen utvrdil v přesvědčení, že co dělám, je správné a několika remcaly se nenechám vyviklat.  Natož jim něco vysvětlovat. Stejně mi nebylo přes rýmu rozumět.

 

Protože se ještě stále nevrátil cit do mého jazyka, rozhodla jsem se jít na to fikaně a pobyt česneku v dutině ústní omezit na minimum.

 

Bude česnečka. 
Koneckonců tekutiny jsou při chorobě základ. No ne? A protože uvedení mého těla do pohybu bylo vlivem choroby komplikované, nehodlala jsem v průběhu dne zjistit, že polévka došla a je třeba uvařit novou. Použila jsem prádelní hrnec.

1408Yzg.jpg

 

Lil ze mne pot a před očima mi ožívala zrnka kmínu z polévky.
I pošťačka, co donesla odpoledne rekomando, omezila svůj pobyt u našich dveří na nezbytné minimum.  Takže jsem se vůbec nedozvěděla, jestli bude pršet nebo chumelit a kolik druhů cukroví už má. První pozitivní věc.

Manžel měl k večeři česnečku.

 

Třetí den mi pošťačka hodila poštu pode dveře.
Manžel nechtěl polibek a děti dokonce ani kapesné.

 

„Víte co mi můžete?“ zaujala jsem omotána dekou na gauči hrdou pozici.

O přírodní medicíně nevíte vůbec nic.

Ve stejné poloze mne našel manžel večer.

Víc si nepamatuji.

 

„Zavolám doktorce,“ trval na svém muž.

„Nikdy! Sama nejlépe vím, co mi pomůže, ale můžeš mi uvařit čaj.“

 

Ráno jsem myslela, že mi upadla půlka hlavy.
Chtěla jsem jí hledat, ale jen pohyb očí byl tak bolestivý, že jsem od toho upustila. Nezbylo mi, než koukat na hřebík ve zdi. Byl v nebolestivém úhlu pohledu a s teplotou 38,9°C mi přišel celkem zajímavý. Neřku-li vtipný.

 

Je to už čtvrt století, když mi bylo naposledy takhle. Chytila jsem úžeh. Na stropě nebyl hřebík, ale prasklina ve tvaru krys, kterou jsem fixovala zrakem stejně vehementně neschopna čehokoliv jiného. „Tak čau, ségra, jdem do kina,“ loučila se se mnou sestra. Myslela jsem, že propláču den a noc, že nemůžu jít a vidět Patricka Swayzeho. Ale  stihla jsem jen mrknout, a byli zpátky a sestra mi říkala, jaké to bylo.  Zvláštní.  „Nechceš čaj?“ maminka o mne pečovala střídavě s babičkou. „Chci.“ Měla jsem žízeň, že bych se o ní klidně opřela. Zdřímla jsem si a na stole byl oběd. „Kde mám ten čaj?“

„Ten jsem ti dělala včera odpoledne a ani ses ho nedotkla.“  Z celého týdne si pamatuji dodnes jen tři minuty.

 

Nečekaně mi výhled na skobičku zaclonil manžel:

„Doktorka na tebe čeká.“

 

Šla jsem odevzdaně a celkem ráda.
Upřímně jsem si přiznala, že mi vůně borového dřeva z aromalampy začínala evokovat spíš, než les nehoblovanou rakev a při pohledu na pokojové květiny jsem přemýšlela, jak asi vypadají ze spodu.

 

Můj muž zřejmě stihl doktorku velmi dobře informovat.  
„Je tady ta česneková paní!”slyšela jsem za dveřmi hulákat sestřičku, když vykoukla na vteřinu z bezpečí ordinace do narvané čekárny. No paráda. Ale štůs receptů v mé kabelce na všechny mé neduhy sliboval lepší zítřky, tak mi to bylo celkem šumák.

 

Můj alternativní přístup paní doktorku zřejmě zaujal.
Stejně jako nález: „Tak takovejhle zánět dutin  jsem od fakulty neviděla.“

Ještě dlouho si nevybavovala mé jméno, ale “té česnekové” by vypotila z hlavy anamnézu i o půlnoci.


[sexy_author_bio]


Sorry Toro, vím, že řehtat se nahlas nad bolestí a útrapami bližního a k tomu přemýšlet, jak ho karikaturovat, bych neměla, ale to prostě nešlo. Díky za super článek! Ten monitor s kusy sýra a strouhanky otřu sama.LaughingLaughing

Článek pro vás napsala:

Avatar
Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
faces an.jpg1

Obličejová slepota

 

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna ubývá Co to znamená?
a nachází se v PANNĚ. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Liliana je velice prastaré a jeho původ najdeme v sanskrtu. Překládá se jako hravá“ či „veselá“ a původní podobou bylo Lila. V ČR je v tuto chvíli 323 veselých Lilian.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Ponechali byste název pásky proti smrti pro reflexní prvky?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 66
  • 494
  • 49 230
  • 387 610
  • 2 380 456
  • 3 789
  • 28
  • 1 834
0 Shares
Share
Tweet