Views: 75

Vím, že na astronomické léto si ještě trochu počkáme. Při pohledu na teploměr mi ale jistě dáte zapravdu, že tohle krásné roční období je neoddiskutovatelně tady. Léto pro mne není datum v kalendáři. Léto je pro mne soubor pojmů a vjemů, které si zkrátka musím každý rok užít, abych měla pocit, že to léto zkrátka stálo za to. Vysoké teploty a nebe bez mráčku mi dávají prostor začít dřív. Abych to všechno stihla.

Léto pro mne znamená natrhat si náruč kopretin.

Tyhle jednoduché květinky se nemohou pyšnit omamnou vůní. Zvlášť, když je necháte ve váze zahnít o něco déle. To je lepší vázu vyhodit i s kyticí. I přesto mi tyto kytinky učarovaly svou jednoduchou krásou víc, než jakékoliv jiné. Každoročně padnou za oběť sekáčům, když vystrkují své učesané hlavičky právě v čase prvního sena. Stejně jako já mají rády vysokou trávu, do které se můžete položit a nechat je tančit v letním horku nad sebou.

Léto pro mne znamená pořádně se napást.

Ne, nechodím okusovat anglický trávník na požadovanou délku. Všude kolem začíná dozrávat ovoce. První, červené a sladké a vonící tak, jako nic jiného. Chápu, po dlouhé zimě mi voní i plesnivý koberec, protože mi připomíná houbařskou sezónu. Ale i tak si myslím, že čerstvé ovoce ze zahrady mi bude vonět pořád tak nějak jinak. Na létě miluji, že můžete jen tak bosky vyjít ven a utrhnout si do pusy to, co právě dozrává. Pořádně se nacpat třešní ještě pod stromem, utrhnout si jahody na záhonku, ozobat rybíz a nečekat, až to udělají kosi.

K létu patří i koupání.

A tím rozhodně nemyslím chlorovanou průhlednou vodu, kterou jindy vyhledávám ze strachu z nebezpečných živočichů ukrývajících se pod hladinou. Ano, viděla jsem jako malá Čelisti a dodnes to nese své noční můry. I přesto si právě léto užívám koupáním v rybnících, rybníčcích a řekách. Kolem kterých jedu, které mám blízko, nebo se k nim vracím pro hezké vzpomínky. Voda se svou vůní a pamětí, se svou chladivou náručí a klidnou povahou. Když se k ní vrátím, je pokaždé jiná a přeci stejná. Je to jako potkat dávného přítele.

Mohla bych vzpomenout na grilovačky, letní kino, pivko na zahrádce, ale to jsou spíš večerní, i když letní činnosti. Byť jsou veskrze příjemné, na létě miluji jeho rána. Když se všechno probouzí. Hladová kočka přitáhne z toulek a svým vyčítavým mňoukáním mi vypoví, kde všude běhala, zatímco já mám v spíži kapsičky a granule. Jak pomalu stéká rosa, dovoluje velkým květům pozvednout své hlavy a ty se pomalu vydávají za sluncem, které stejně jako ony, stoupá po obloze výš a výš. Letní ráno voní novým začátkem, nadějí a i přes chlad v kapkách rosy, hřeje.

Čím jsem starší, tím méně mi stačí k životu a ještě méně k tomu, abych měla pocit, že jsem si léto opravdu užila. O to větší naléhavost cítím prožít právě těch několik okamžiků, kterými jsem tvořena, pro které dýchám.

A co vy? Čím je pro vás léto a čím jste pro něj vy?

ToraToraTora

[sexy_author_bio]

Článek pro vás napsala:

Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“

Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.

Tyhle taky napsala:

Archiv autora

• Dům a Byt18.06.2019O šípkových růžích
• Tělo13.06.2019Nic vás tak neochladí jako to, co vás zahřeje
• Společnost08.06.2019Všechny vůně léta
• Rodina a Drobotina24.05.2019Záhady kolem nás