PŘÍLOHA NA VÍKEND

Měla jsem pro Vás přichystané takové milé povídání plné pozitivní předvánoční náladičky přeslazené jak vanilkový rohlíček.  Jenže jsem si to takhle šinula z nákupu po setmění domů. O přední sklo počala nenápadně pleskat jakási břečka shůry.  Kolem stadionu se potloukaly bandy fanoušků, kteří táhli z právě dohraného zápasu směrem k nádraží a domů. I URNA už to zabalila. 

Všichni měli toho prudkého ochlazení plné zuby a spěchali nejkratší cestou do tepla.

Silnici přebíhali, kde je napadlo a dokonce tam, kde by to nenapadlo snad nikoho zdravě uvažujícího. Zřejmě přítomnost těžkooděnců ukolébala jejich obezřetnost, a většina z nich nabyla dojmu, že ve světlomodrých džínách a černé bundě jsou nepřehlédnutelní.

Tma jako v pytli, z nebe padající materiál na sněhuláky druhé třetí kategorie a listopadová slota jak vyšitá.

Chápu.

Zafandili si, padlo nějaké pivko.

Jenže o kus dál jsem přestala chápat zcela.

Jakýsi tatínek si šlapal se synkem na kole. To nebylo jako můj plečkostroj. Celkem hezky vybavené dětské i mužovo kolo, jenže ouha, na světlo už patrně nezbylo. Ani na obyčejné dynamo, které vlastní i tátova ukrajina po dědovi.

Nedávno jsem se ve škole dozvěděla, že družinářka nebude nosit reflexní vestu při pobytu s dětmi v silničním provozu, protože „no jak by to vypadalo, když přijdu do školy třeba kostýmku.“

To mi odpojilo několik mozkových obvodů a dodnes nebylo spojení obnoveno.

Nezlobte se na mne, ale budu přemýšlet nahlas.

Jsme ochotni utrácet za vitamíny, studovat miniaturní písmenka na obalech potravin a frfňat nad polskou technickou solí  aniž by bylo samozřejmostí chránit  život náš či našich blízkých obyčejnou blikačkou, světlem nebo reflexní vestičkou?

Stále ještě pokulhává naše chuť „zkazit“ si outfit retroreflexními doplňky, i když to může výrazně zvýšit naši šanci na bezpečnou cestu po setmění domů. Zvlášť teď na podzim a v zimě, kdy převládá uplakané počasí, inverze nebo plískanice všeho druhu.

I kdyby mraky odtáhly kamsi a noc byla jasná, bez mlh a vody v jakémkoliv skupenství, není to žádné terno.

V modrém oblečení nás řidič spatří v těch nejlepších podmínkách na 18 metrů.

V červeném na pouhých 27 a ve žlutém jen o sedm metrů k dobru navíc.

Bílý kabát zajistí pouhých 55metrů.

Řidič při rychlosti 75km/h potřebuje rovných 31 metrů na to, aby vyhodnotil situaci a zareagoval. Jo a to nesmí být pod vlivem, unavený, vystresovaný nebo jinak mimo.

Docela bída, že.

S reflexním prvkem na oblečení jsme však řidiči poskytli rovných 200metrů na to, aby se zařídil.

Nejlepší je umístit reflexní prvky na konec rukávů, ke kolenům a do úrovně pasu.

Řidič tak zaregistruje naše obrysy a ví, s kým má tu čest.

Ačkoliv klasická reflexní vesta kombinuje reflexní a fluorescenční materiál a tudíž zvyšuje naši viditelnost za tmy i za světla, je k dostání mnoho doplňků, pásek, nažehlovaček, přívěšků a  blbinek, které svoji funkci plní velmi dobře, aniž by člověk  vypadal  jak dopravák.

A není to investice, která by zruinovala rodinný rozpočet.

Já vím, já vím, už nebudu mentorovat a nadávat.

Dneska jsem málem na kapotě svezla několik chodců. Radši jsem pak jela až domů rychlostí deseti slimejšů za hodinu.

Do jara nebo jasných letních nocí zbývá pěkná řádka dní.

Chtěla bych Vás jenom poprosit, abyste právě v čase adventním mysleli méně na vánoční nákupy a víc na to, abychom se všichni ve zdraví dostavili k štědrovečernímu stolu a s námi naši nejbližší. Je to tak snadné.

A slibuji, že příště už budu milísek.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]