I ty zdánlivě směšné „menstruační chýše“ domorodek kdesi na konci světa jsou úžasným ženským kruhem. Místa, kde se schází jen a pouze ženy a společně si tam užívají právě toho, že jsou ženy. 

Dnešní žena má polovinu hlavy v práci, druhou v domácnosti a třetí polovina se musí postarat o to, aby i při menstruaci byla stále plně výkonná (tedy něco na bolest, případně antidepresiva na PMS) a aby to na ní nebylo vidět (sofistikované hygienické pomůcky).

Nad čímkoliv jako „menstruační chýše“ se budou dnešní ženy přinejmenším podivovat, přinejhorším tím opovrhovat.

Kdo by si TOHLE užíval?

Ono ale nejde o to, že tam mají třeba tyhle domorodé ženy svatý týden jen samy  pro sebe, ale o to, že jsou Ženami.

Netroufnu si paušalizovat, ale řekla bych, že by  teoreticky mohly být všechny spokojené s tím, že jsou ženami, protože se tak cítí, protože je tak společnost bere.

Možná ne každá skáče radostí, ale jsou s tím smířeny.

V naší společnosti jsou úspěšné ženy pouze ty, které se co nejvíc podobají mužům, jsou úspěšné v dravém zaměstnání, umí vydělat, umýt záchod i uvařit a přitom všem jsou rajcovní, štíhlé, usměvavé a jako bonus i laskavé ke svým potomkům.

Ženská společenství, sedánky, dýchánky a  semináře, jsou věnovány jenom ženám.

Tady se nespěchá a rozvíjí se typické ženské vlastnosti jako intuice, tvořivost, trpělivost a láskyplná citlivost.

My ženy jsme tady na světě pro zcela jiné věci než muži.

Nejen naše těla jsou jiná, ale i naše myšlení a naše duše jsou jiné a mnoho žen v ryze mužském světě, kterému jsou nuceny se přizpůsobovat, aby přežily, trpí.

Nerovnováha v ženském přijetí sebe sama se pak může projevit v mnohých nemocech, které souvisí právě s ženstvím (gynekologické problémy, rakovina, onemocnění prsu).

Vždyť i ty doby, kdy si naše babičky sedly a draly peří, klevetily a jedly u toho koláče s povidly a pily bílou kávu…jsou už dávno pryč.

Ženám chybí společenství žen. Ale opravdových žen, nikoliv mužatek, jejichž prioritou je výše jejich platu. Jen tak jsme schopny v sobě opět objevit dávno ztracené schopnosti, které povyšují žití na tomto světě do zcela jiné dimenze.

Do té více duchovní, kde možná jednoho dne zjistíte, že ani chlapi tady nemají zrovna lehkou roli a že jedině, když se spojí tyto dvě energie, je možné žít v lásce.

Že ženy jsou tu pro muže a muži pro ženy  

Tohle křehoučké poznání sice můžete vyčíst v chytrých knihách, ale jeho pravý význam nelze popsat slovy, to musíte procítit.

Kéž je tedy víc ženských spolků, hájených míst ticha a klidu jen pro nás.

A je jedno, jestli se tam budeme učit paličkovat nebo meditovat nebo jen půjdeme s kamarádkou na procházku po lese či starobylými uličkami města.

Ale ráda bych, kdyby si ženy opět mohly vzít zpět své pošlapané ženství a prostě jen BÝT.

Však chlapi mají hospodu, kde si natřásaj svaly a silný slova, no ne?

Mě prostě nějaký ten ženský spolek chybí.

Místo, kde bych načerpala sebe sama, svou podstatu – a fakt klidně oželím tu menstruační chýši, stačil by mi třeba páteční klub klevetění.

Chybí vám taky?

Renata 

[sexy_author_bio]