Nevím, proč mě tak u některých věcí zaměstnává potřeba spravedlnosti. Bude to nějaká buňka, která se ve mě nějak vykrmila. Nebo jsem možná byla v minulém životě hrozný padouch, který proplouval životem, dělal jednu křivárnu za druhou a všechno mu procházelo.
Někdy mě ale doslova bolí žaludek a je mi fyzicky zle, když mám dojem, že někdo lže a jiný na tom tratí.
Ať už jakkoli.
Bylo by proto asi divné, kdybych tak pozorně a s nadějí nesledovala soudní spor bezdomovce, který se s dvojicí jiných lidí, dnes velice bohatých, soudil o 30 milionů korun.
Byla to výhra ve sportce.
Kolikrát člověk vyhraje takovou částku?
A kolikrát je to člověk potřebný?
Moje maminka říkávala, že „čert s*re vždycky na větší hromadu“
Pan František, nemajetný bezdomovec, který nemá ani dva doklady totožnosti a navíc je rozumem prostý, není z pohledu čerta ani hromádka.
Soud prohrál.
Když František zjistil, že vyhrál, první komu to řekl, byli jeho známí, kterým vypomáhal v obchodě.
Myslel si, že si nemůže výhru vyzvednout, protože nemá dva platné doklady.
Neměl ani účet, na který by se peníze převedly.
Paní se nabídla, že výhru vyzvedne a nechá ji přepsat na sebe.
Inkasovala zálohu a zbytek na účet.
S panem Šoškou koupili honosnou vilu, kde pan Fratišek bydlel s nimi, až do chvíle, kdy se s nimi pohádal a odešel.
Peníze chtěl zpět.
Marně.
Logicky.
Svědků při soudním líčení bylo třicet.
Pan František své právo na tiket a peníze z výhry nedokázal.
Je mi to líto.
Neexistuje totiž důkaz, který by jeho slova potvrzoval tak, aby byl natolik pádný, že by prošel i zákonem.
Není podstatné, co si myslí samotný soudce, nebo státní zástupce.
Verze oné dvojice podnikateků říká, že pana Františka poslali s čísly a penězi, aby jim vsadil.
Jednoduché a dostačující.
Výhra je psaná na paní Černou, na její účet se převedly peníze, ona měla tiket a výhru vyzvedla.
Co je platné, že František sázel dlouhá léta.
Co je platné, že v sázkové kanceláři ho znali, ale paní Černou tam nikdy nikdo neviděl.
Nic nepomůže ani selský rozum, podle kterého je asi utopie, aby dva lidé koupili vilu s bazénem, zvali k úředním jednáním o koupi nemovitosti prosťáčka Františka a pak ho u sebe i ubytovali.
PROČ by to dělali?
A pan František?
Má pár kamarádů, kteří mu fandí, a má víru.
Jakási cikánka mu prý před lety řekla, že vyhraje dvakrát.
Byla bych moc ráda, kdyby ona druhá výhra byla ta u vrchního soudu, kam směřuje teď odvolání.
Žijeme ve zvláštním světě odnepaměti.
Občas je složité ho chápat.
Opilý politicky činný člověk přejede jiného člověka a pro zákon je obrovský problém ho trestat.
Nakonec je zpochybněno i vyšetřování samotné, výpovědi očitých svědků, pán je vlastně nepříčetný…paní nevěrohodná…
…všechno se někdy zamotá tak, že lež vypadá jako pravda a pravda může být ráda, že nedopadla ještě hůř.
Že nedopadla tak, že v ní už nikdo nevěří.
Mám strašně ráda přírodu a ráda utíkám mezi brouky a žáby.
Do lesa mezi mravence, včely a čolky.
Cítím někdy obrovskou úlevu, když jsem součástí světa, který je jednoduchý a přímý.
Se zákony, které nelze uplatit a pravdou, kterou nikdo nepřekrucuje.
Ráda tady odpočívám, když jsem unavená světem lidí.
Hezký den 
Míša K.
[sexy_author_bio]
P.S. Ano, připouštím, že pan Fratišek si to všechno vymyslel. Ale nevěřím tomu.
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
