Detail příspěvku: Když vaří chlap

Návštěvy: 133

Na myšlenky o mužích v kuchyni mne přivedla kniha. Vlastně kuchařka speciálně pro muže. Moc jsem nevěděla, co si o ní mám myslet, stejně jako o mužích v kuchyni. Jsem tak trochu stará škola. Doma v kuchyni vždy kouzlila maminka nebo babička. Jasně, že chlapi vařili také…hlavně když nebylo zbytí.

To jsme obstaraly především my, děti, protože hlad je silnější než cokoliv. A když je maminka v nedohlednu, chtělo by to něco do bříška.

Dědeček měl poměrně svérázný způsob, jak nás nakrmit. On to vlastně nebyl žádný speciální způsob, on pouze nijak nevybočil ze svých stravovacích návyků. Jen toho špeku dal na prkénko víc, chleba krájel na silnější plátky a otevřel dvě sklenice nakládaných feferonek. Pestrost stravy zajišťovala zahrada kolem domu a poněkud chabý dozor.

S odstupem času je mi babičky trochu líto, protože nám špek s chlebem tak strašně chutnal, že jsme nevěděly, jak jinak jí to dát najevo než prohlášením: „ Doufám, že zase brzo odjedeš.“ Ve finále totiž dostaly na frak i její plané hrozby kopřivkou, když jsme o prázdninách spásaly kolem domu všechno co se dalo. Zatímco sestra si pochutnala spíš na nezralém ovoci, já se dojídala u králíků. Protože brambory vařené ve šlupce chutnají v králíkarně  naprosto úžasně. A ti mírumilovní chlupáči se s vámi o sousto ani neperou. Vlastně jen konsternovaně zírají a žvýkají to, co jim zbylo.

Čas od času jsme zůstaly se sestrou viset na krku tatínkovi.

Zpravidla jsme všichni vyrazili na opravdu dlouhý výlet do lesů, který zajistil, že po večerníčku půjdeme bez odporu spát. Někde po cestě jsme pak rozdělali oheň a na ešusu opekli lančmít. Byl s chlebem a jako zákusek borůvky a ostružiny, které rostly kolem. Když se ven jít nedalo, nebo hrozilo, že nejenže nepůjdeme spát, ale ještě navíc k tomu budeme kašlat, smrkat a chodit otravovat o čajíček, osmažil nám taťka lančmít na pánvi doma. Býval s vařenými bramborami a nikdy nechutnal tak dobře jako ten venku na ohni.

Stejně jako moje maminka i babička, i já čas od času nechám děti tatínkovi. Z části z nutnosti, z části z potměšilé radosti. Ne, že by si manžel nedokázal poradit.  Naposledy nestihli ani uklidit krabici od dovezené pizzy.

Zpravidla se dohodneme, co budou vařit, já nakoupím a po návratu dám do mrazáku, protože to nenašli. Co je divného na tom, že je maso v lednici.

„No jo, ale tys ho dala nahoru, já ho hledal dole.“

„A když jsi ho nenašel, nenapadlo tě podívat se nahoru?“

Žerty stranou.

Znám i muže, kteří vaří, pečou a v kuchyni jsou doslova jako doma. Znám i jejich partnerky, které zpravidla následný čurbes uklízí. Mnohdy s chutí, protože když se chlap postaví k plotně, zpravidla to stojí za to. A za námi ženami v ničem nezaostávají.

Dokonce ani ve sporech o nejlepší recept na to či ono jídlo.

A zapřísahali by se, že to jejich je prostě nej. I přes všechny jejich finesy, šikovnost a vynalézavost, kterou dokážou omámit naše chuťové pohárky, není kouzlo chlapa u plotny v tom, když vklouzne do našeho světa.

Je v tom, když nechá nakouknout nás do toho jejich. Babička i maminka uměly vykouzlit nedělní oběd, snídani na vidličku i teplé jídlo dva dny před výplatou. Věděly, co máme rádi, nezapomínaly na svačinu do školy, v letním horku zavářely, nakládaly a vždycky to doma vonělo. I když se ti jejich muži spokojili s dřevěným prkénkem namísto talíře, konzervou a naloženou papričkou nebo okurkem.

Jíst by neměl nikdo sám.

A není nic hezčího než druhého pozvat ke stolu. My ženy jsme zpravidla v kuchyni jako doma. Umíme nasytit i potěšit. Je milé, když muž umí totéž. Ale ještě milejší je, když se vykašle na créme brulée, ukrojí víc chleba, zakrojí silnější plátek špeku a rozdělí se o poslední feferonku.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]

Článek pro vás napsala:

Avatar
Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna přibývá Co to znamená?
a nachází se v PANNĚ. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Alexandra je původně jménem řeckým. Původní podoba je mužská, Alexandros a jeho překlad zní: „ochránce mužů“. Alexandra je tedy v překladu „ochránkyně mužů“. V ČR je 7 068 nositelek tohoto chrabrého jména.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Jak se vám líbí web Popelkycz?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 18
  • 432
  • 23 272
  • 360 638
  • 2 419 192
  • 3 795
  • 28
  • 1 846
0 Shares
Share
Tweet