Asi jsem z toho udělala tradici, kterou mě osobně, vůbec nevadí dodržovat. Každým koncem roku, myslím již potřetí, bych ráda v adventním období poděkovala muži, jehož osobně neznám, ale jehož jméno si vybavím kdykoli. Ludvík Hess. Statistice, která se objevuje na www.babybox.cz soukromě říkám Hessův seznam.
Drtivá většina žen prožívá v momentě, když uslyší prvně pláč svého narozeného miminka pocit, který lze jen stěží popsat slovy.
Osobně jsem asi nikdy šťastnější nebyla.
Děkuji Bohu, osudu… že mi dovolil tento stav mysli pocítit dokonce čtyřikrát.
Za mě – miminek není nikdy dost.
Menší procento žen ovšem řeší v momentě porodu tak obrovský problém, že je na hony vzdálen tomu, co jsem výše popsala.
V České republice je momentálně, pokud se nepletu již zřízeno 63 babyboxů.
63 vyhřívaných malých krabiček, které jsou bez nadsázky mnohdy otázkou přežití.
Dříve se nechtěné miminko pokládalo k branám kostelů, klášterů i dveřím těch, o kterých anonymní žena v zoufalé situaci tušila, že by se mohli o její miminko postarat. Doufala.
Bohužel šlo o loterii, která se ani v dnešní době moc nezměnila.
NEBÝT BABYBOXŮ!
Bude to už deset let, kdy v pražském Hloubětíně v areálu soukromé kliniky GynCentrum, nechal pan Ludvík Hess instalovat první babybox.
Když jsem poděkování psala loni, bylo těchto záchranných krabiček po našem území 59.
Máme o čtyři víc!
SUPER!
Čtyřikrát větší naděje pro další miminka, čtyřikrát řešitelnější problém pro maminky, které na dalších čtyřech místech mohou vyřešit životní problém a přitom si zachovat lidskou tvář.
Letos se nebudu rozepisovat o dementním výroku Výboru OSN pro práva dítěte, podle kterého babyboxy odporují pěti článkům Úmluvy o právech dítěte.
Například právu na totožnost, státní příslušnost a možnost znát své rodiče.
Zopakuji k tomu pouze jedno a za tím si stojím: Jaká z těchto práv využije mrtvé dítě v popelnici, parku, lese, řece…?
Za mě jsou babyboxy nejen úžasnou myšlenkou, ale nesmírně vyspělým krokem a přímo kouzelnou krabičkou, nabízející „DRUHOU ŠANCI“.
Loni Tomáš vyfotil cedulku, která u jedné z pražských škatulek prvotní záchrany je.
Taková cedulka je u všech a nápis je nejen zajímavý, ale velice potřebný i hluboce lidský až dojemný.
Je dokonce v několika jazykových mutacích, což rozšiřuje částečně možnosti nejen zoufalým ženám z naší země, ale z jiných zemí.
Babyboxy se neustále modernizují.
Staré nahrazují nové a je mnoho dárců, kteří neváhají na obnovu, nebo zřízení nových přispět.
Vedle Jistoty KB, je to i celá řada firem a dokonce rodin.
Výroba jednoho nového babyboxu stojí 250 000 korun.
Srovnám například poslanecký plat, modernizaci zařízení v PS, výplaty vedení Českých drah a bezpočet v porovnání s tímto, nesmyslů, které jsou financovány státem a daňovými poplatníky.
Babyboxy ovšem platí sponzoři.
Policisté po lidech, kteří dítě do schránky odložili, nepátrají, tudíž se není čeho bát.
Mám za to, že málokterá žena vysloveně touží po tom, vzít dítěti, které už odnosila a porodila, život.
Mnohdy je to jen stres a třeba lokalita, kde žádný babybox není.
Díky proto, za další čtyři teplé krabičky a další čtyři naděje pro dalších, kdo ví kolik lidských životů.
Díky panu Hessovi, všem sponzorům a dárcům!
Tady je „Hessův seznam“ ke dni 3.12.2014.
Vida, poslední drobeček přibyl přesně před týdnem. Hodně štěstí, Tomášku!
Víte, co to znamená?
Viděli jste někdy plné hlediště v divadle Spejbla a Hurvínka v Praze?
Hele:
Tak všechna tahle sedadla …. tato místa… to jsou sto jedenáctery veselé dětské oči, které spatřily spásné světýlko vyhřívané skříňky.
Možná budoucí sestřičky, lékaři a vědci, každopádně lidské bytosti, které jedny ruce s hořkostí odložily a jiné s láskou zvedly.
Sto jedenáct šancí na život!
Díky pane Hessi!
Stačí, pánové a dámy z Výboru OSN??
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.