Trochu jsem ty naše „zmrzlíky“ překřtila. To proto, že už třetí den způsobují, že mám pocit, že mě někdo zmlátil kolejnicí. Dvacetkrát za den změna počasí, to je pro někoho, kdo má tlak 90/60 a místo krevního oběhu obplaz, fakt vražedné. Sluníčko, slejvák, sluníčko, bouřka, kroupy, sluníčko…strašné. Ale abyste věděli, mají Pankrác, Servác a Bonifác, celkem zajímavou historii a jsou tu s námi už hodně dlouho…

Bohužel, to neměli hoši v životě vůbec lehké.

Taky proto jsou všichni tři svatí.

Upřímně se nedivím, s ohledem na to, čím si prošli.

To jeden pochopí, že s nimi přijde buďto zima, nebo nečas, nebo nějaký jiný pleskanec.

Tak jim odpustím, že mě odrovnali tělo i ducha a polituji je.

Posuďte sami…

Svatý Pankrác se narodil někdy okolo roku 290 ve Frýgii.

Protože byl chuděra sirotek, pečoval o něho strýc Dionýsos, který s ním později odjel do Říma. V té době ale císař Dioklecián tvrdě pronásledoval všechny křesťany a veřejné přiznání ke křesťanství bylo trestáno …jasně, smrtí.

Mladý Pankrác, snad že byl nerozumný, snad hrdý, snad tak trochu obojí, se rozhodl své vyznání neskrývat a stalo se přesně to, co se stát muselo.

Byl uvězněn a zabit.

Servác zase pocházel z Arménie a byl biskupem v Tongernu.

Patřil k nejtvrdším odpůrcům arianismu.

Tohle učení říkalo, že Kristus, jakkoli měl zásluhy a patří mu obdiv, byl živou bytostí a podléhal nejvyššímu Bohu.

Stejně tak ariánci zastávali názor, že také církev je pořízenou institucí a neměla by brát moc do vlastních rukou, protože jí nepřísluší. To jen ve zkratce.

Servác proti ariáncům, kteří byli hlavně z řad starých Germánů, tvrdě postupoval.

Zemřel 13. května roku 384 na zimnici.

Už chápete? Zimnice = zima.

Po smrti se Servác stal patronem například Maastrichtu, Goslaru, Limburgu/Lahn, Quedlinburgu či Wormského biskupství. To v zásadě svědčí o úctě, kterou se tento ledový světec vybudoval.

Za svého ochránce ho také pokládají zámečníci a stolaři. (nechápu, že ne zmrzlináři)

Dříve se k němu také lidé modlili, aby je netrápilo revma, bolesti nohou a horečka. Rovněž byl vzýván, aby ochránil majetek před škodami od mrazu.

Logicky.

No a Bonifác se podle legendy narodil v Římě ve 3. století.

Původně se o křesťanskou víru Bonifác vůbec nezajímal. Jakási bohatá Římanka, zarytá křesťanka a zřejmě také „sběratelka kostí“ ho poslala do Tarsu, aby tam pro ni vyhledával ostatky mučedníků.

Když Bonifác viděl, jak jsou zde křesťané krutě a v celých zástupech veřejně pro svou víru zabíjeni, ze solidarity se přihlásil k víře Ježíšově.

Pochopitelně byl okamžitě uvězněn.

Po krutém mučení byl Bonifác vhozen do vařící se smůly.

To jen abyste netápali, proč zrovna tihle tři hoši s sebou přinášejí nečas a ochlazení.

Ale ve skutečnosti byli vlastně moderně do těchto dnů napasováni.

Totiž, už dávno si lidé všimli, že v tomto období, přichází pár dnů, během kterých se ochladí, ale kalendářně to takhle přesně srovnané neměli.

Bylo to hlavně kvůli sázení různých poživatin, které se právě z důvodu ochlazení, sázely až pátý den po květnovém úplňku a zpravidla se čekalo, až „začne vonět pole“.

To jsem nerozklíčovala, jaké pole a jak vonět, ale píšou to historické knihy.

Čili, jak se dnes říká „po zmrlících“, tak to původně vypadlo spíš hodně měsíčkově a voňavě.

Přeji vám pěkného Bonifáce a pokud možno už bez těch výkyvů.

Všechno už jsme tu měli.

Tak doufám, že se Bonifác nemíní přihasit s nějakým dalším překvapením.

Jediné, co tento týden z nebe ještě nepadalo, jsou cihly. 

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]