Kdybyste se zeptali, co je pro mě synonymem Vánoc, odpovím, že perníčky. A to nejsem nijak na sladké. Kdyby nebyl stromeček, Popelka v telce nebo kapr…nevadí. Ale bez perníčků, to by byly ty Vánoce nějaké neúplné, ošizené. Asi jako když nám na náměstí z vyřezávaného betlému někdo čajznul Ježíška.
Na rozdíl od lineckého nebo rohlíčků, potřebují perníčky nejvíc času, aby se rozležely a změkly. A tak právě perníkové těsto otevírá povětšinou sváteční pečení a válí se, vykrajuje a voní mezi prvními.
Nejen v krabici na balkóně voní dlouho.
Perník voní od starého Egypta.
Už tehdy patřilo k tradici, že se při oslavách rozdávalo sladké kořeněné medové pečivo různých tvarů. To ovšem ještě pořád nebyly perníčky, jak je známe dnes. Především základní surovinou byl krom mouky a medu také pepř.
A původní název zní peprník, z kterého postupem času odpadlo nejen písmenko p uprostřed, ale i ten pepř a nahradilo ho exotické koření mnohem příjemnější.
Vidíte, i to koření ho dělá výjimečným.
Kdysi dávno, když si perníčky začaly hledat cestu do obyčejných chalup, mělo sladké exotické koření cenu zlata. Bylo nedostupné, drahé, námořníci jej přiváželi z daleké Indie a cestou do srdce Evropy tak narůstala jeho cena s každým kilometrem.
I díky tomu byl perník skutečně svátečním pokrmem a patřil jen těm nejvýznamnějším dnům celého roku. Tak i na Vánoce, kdy na stůl přinášíme to nejlepší a nejvzácnější, symbolizují právě perníčky výjimečnost této chvíle.
Jako dřív, když hospodyňky opatrovaly to nejdražší koření právě pro tento čas.
Bývaly i doby, že nemohl perník péct kde kdo.
Ve čtrnáctém století bylo v Praze pouze 18 perníkářů. A protože pekli perníčky-caletky- dostala ulice jméno Caletná, dnes celetná.
Pečení bylo navíc zasvěceno pouze mužům.
A vlastně se není co divit ani závidět. Než zadělali těsto, aby bylo perníčků pro celé město na mikulášský nebo ondřejský jarmark, chtělo to víc než dost síly. Těsto bylo skutečně tuhé.
Zadělávalo se až půl roku dopředu a pak odpočívalo a fermentovalo v chladném místě, dokud nepřišel jeho čas. Těžké žitné těsto se potom vmačkávalo do vyřezávaných forem.
Formičky, tedy kadluby, se vyřezávaly ze dřeva nebo vypalovaly z hlíny.
A jako měli rozbité hrnce své dráteníky, měly formičky své fábulisty, kteří cestovali od vesnice k vesnici a formy spravovali. Nejčastěji byly k mání formy ve tvaru tradičních figur, jako byl Mikuláš, čert, nejrůznější hospodářská zvířata a postavy ze života. I dnešní vykrajované perníčky si zachovávají rozmanitost, kterou u jiného cukroví nenajdete. A se srdíčky, hvězdičkami nebo kapříky můžete vzpomínat leda na císaře pána.
Moderní jsou neotřelé tvary.
A tak můžete zakoupit klidně vykrajovátko ve tvaru vysokozdvižného vozíku nebo vzducholodě. Má sestra se rozhodla dokonce sbírat netradiční vykrajovátka. Docela jsem zvědavá, jestli dá letos ochutnat perníkové zeppelínky.
Často marně čekáme, zda přeci jen na Štědrý den nespadne něco vloček.
Vyhlížíme pak jejich drobné krajkoví den co den, abychom se stejně nedočkali. I proto miluji perníčky. Sněhovou polevou nazdobené pečivo připomíná něžnou krajku ledových krystalků a stejně tak lehko se rozplyne na jazyku v teple úst.
Žádné jiné cukroví není nazdobené tak, jako perníčky.
I když nemám ráda kýčovitou přeplácanost, na takový krásně vymalovaný a zdobený perníček je radost se podívat a škoda sníst.
Mám odzkoušený recept.
Každý rok začínám právě perníčkovým těstem celé vánoční pečení. Když dávám první plech do trouby, jako bych u kartářky sejmula balíček karet.
Akorát že budoucnost nečte žádná stará cikánka ani Míša, ale já.
Když krásně naběhnou a zhnědnou, aniž by zespoda zuhelnatěly, vím, že Vánoce začínají, že už na ničem jiném nezáleží a všechno se povede přesně tak, jak to má být.
Perníčky jsou zkrátka výjimečné.
Pokud máte chuť, vyzkoušejte tento recept:
500g hladké mouky
80g másla
2 vejce
140g cukru moučka
2 lžíce medu (zpravidla se nestydím a dám mnohem mnohem mnohem víc)
1 lžička jedlé sody
1 lžička perníkového koření (dá se koupit už namleté a pěkně namíchané, ale pokud máte hmoždíř, klidně si stlučte směsku vlastní a čerstvou. Ta vůně neopustí kuchyni hodně dlouho)
2 lžíce kakaa, aby byly hezky do hněda
Kdo chce, může je těsně po vytažení z trouby potřít bílkem, aby se leskly jak pleš Yula Brynnera.
Pokud chcete, aby perníčky změkly, dejte k nim do krabice půlku jablíčka.
Za dva dny budou tak měkké, že ani nebudete muset nasazovat zuby, abyste je ochutnali.
Rozplynou se na jazyku.
ToraToraTora
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.
Tyhle taky napsala:
Dům a Byt18.06.2019O šípkových růžích
Tělo13.06.2019Nic vás tak neochladí jako to, co vás zahřeje
Společnost08.06.2019Všechny vůně léta
Rodina a Drobotina24.05.2019Záhady kolem nás