koerpersprache deuten und einsetzen
Tělo

Jak mluví vaše tělo? Bacha, mluví hodně a pořád!

0 Shares

Jak by se asi změnil náš život, kdybychom dokázali z neverbálních signálů druhého přesně poznat, co si myslí a co cítí? Co kdyby všichni dokázali poznat totéž na nás? Jak by vypadal náš osobní a profesní život, kdyby každý mohl přečíst naše myšlenky a pocity pouhým pozorováním našich neverbálních signálů? Přestali bychom si lhát? Nevím. Jedno ale vím, byla by to smrt pokeru!

Verbální komunikace                                                                
Je úmyslná a je spojena s rozumem. Přemýšlíme o tom, co říkáme a chceme nějaký efekt. Můžeme promyšleně lhát.

Neverbální signály (nonverbální komunikace)
Jsou neúmyslné a zařizuje je za nás naše podvědomí, pocity a emoce. Jsou velice důležité. Neverbální signály mohou být někdy silnější než slova! Nepatrný posunek dovede urazit. Jiný naopak vyjádří druhému nejen přízeň. Jen si vezměte, jak zázračný a mnohoznačný je jen obyčejný úsměv. Neverbálně lze sdělit mnoho. Záměrně i zcela mimoděk.

V některých asijských zemích je úsměv projevem smutku.

Je to skutečně tak, ačkoliv si my tady v Evropě pohřeb plný vysmátých lidí jen těžko dovedeme představit.

Podle mnohých výzkumů se například pocit štěstí dá s velkou přesností určit z oblasti dolní části obličeji. Překvapení se identifikuje v oblasti čela a obočí, a smutek a strach se dají určit v oblasti očí a víček. Rozčilení je pak rozloženo po celé ploše obličeje a je tedy třeba sledovat všechny tři zóny najednou.

Pohyby těla

Nejen výrazy obličeje, ale i přiblížením se k druhé osobě nebo naopak odstoupením něco sdělujeme. Je dobré to nepřehlédnout.

  • Ženy všeobecně stojí blíž k sobě než muži.
  • Se zvyšováním věku mají lidé tendenci používat větší vzdálenosti
  • Děti stojí mnohem blíže k sobě než dospělí
  • Lidé stejného postavení udržují menší odstup, než lidé různého postavení

Osobní zóna člověka
Někdo, třeba já, tomu říká „bublina“.  Je to prostor, který je u každého jiný, a který již pokládáme za intimní a ne každého sem vpustíme.

Zajímavé je, že bývá dost podstatný rozdíl v tom, kdo k nám vniká, a jak si to vykládáme. Vleze-li muž do naší, ženské bubliny, chápeme to většinou jako pokus o dvoření či jako projev touhy po sblížení.

Vleze-li tam muž muži, vyhodnotí to většinou jako ofenzívní.

Všichni dospělí lidé laskavě dovolují dětem proniknout do jejich bubliny doslova neomezeně, a to do určitého věku dítěte, zpravidla do pěti let.

Pokud chce žena otestovat, jaký vztah má muž k dětem, (například, když se seznamuje s hypotetickým partnerem) měla by pozorovat, jestli muž při komunikaci s dítětem má tendenci, je ochoten se k němu snížit…tedy jestli si sedne na bobek, nebo prostě udělá něco, co ho přiblíží úrovni velikosti dítěte. Neumíte si představit, kolik toho v té chvíli o sobě takový muž říká!

Je to mnohem zásadnější, než kdyby ho hned vzal do náruče… tímto postojem dítě neovládá… snížil se, ale nechal mu prostor. 

Taneček  v ringu

Už jste někdy pozorovali dva lidi při komunikaci, když jejich představa o velikosti „bubliny“ je odlišná? Je to velice zajímavé, mnohdy komické, ale hlavně objevné.

Je to “tanec”, který připomíná do určité míry pohyb boxerů v ringu.

fotolia 28604165 xs 3

Pokud patříte k těm, kteří jsou schopni vnímat rovněž energetické pole, zjistíte také, kdo je takzvaně „na koni“.  Jeho energetické pole jakoby požírá, pohlcuje pole toho druhého. Barva aury se mění podle emocí.

Vnímat, vidět energetické pole se lze naučit a není to ani moc těžké. 

Tato oblast společenského styku lidí je dosti důležitá, a je velmi nevhodné ji podceňovat. Když totiž polezete někomu během rozhovoru do jeho bubliny, ač vy vzdálenost ještě nemáte za intimní, může se dotčený začít chovat nepřátelsky, nebo minimálně rozhovor předčasně ukončí, což nemusí být vždycky to, co jste chtěli.

Je proto dobré si to ověřit… pokud během hovoru couvnete a dotyčný udělá krok k vám, je to pořádku. Pokud to tak nechá a k tomu se třeba i viditelně se uvolní, udělali jste dobře. (Můžete to poznat třeba podle toho, že spustí ruce, které možná měl do té chvíle zaklesnuté do sebe na břiše, nebo měl jednu na břiše a druhou ji přidržoval. )

Všichni nemáváme stejně 

Ve Spojených státech se při pozdravu používá mávání celou paží ze strany na stranu, ale ve velké části Evropy toto gesto znamená “ne”.

V Řecku by mohlo být považováno dokonce za urážku osoby, na kterou máváte.

21290354816peace

Gesto běžně používané pro vítězství (ukazovák a prostředník do „V“), bude v Anglii, pokud obrátíte dlaň směrem k obličeji považováno za stejně urážlivé jako vztyčený prostředník.

Velice oblíbené gesto sevřené pěsti se vztyčeným ukazováčkem a malíčkem se v Texasu považuje za pozitivní signál podpory, protože tam symbolizuje texaského dlouhorohého býka.

Naproti tomu v mnoha státech Evropy je to urážka, která znamená “paroháč”. V Itálii vás za to patrně dotyčný inzultuje.

V určitých částech jižní Afriky znamená toto gesto odhánění zla a v jiných částech Afriky zase kletbu.

Ve starém Římě byly určité posuňky dokonce přímo osudové

Zdvižený palec znamenal život, palec k zemi znamenal odsouzencovu smrt.

Víte, proč to děláte?

Handpositionen

– Postoj se zkříženýma rukama je obranný a je to projev nedůvěry – prostě dotyčnému úplně nevěříte.

– Ruce na břiše jsou přímo strachem z ohrožení. Jde o solar plexus. Vedle toho, že tam sídlí třetí čakra, kde je životní energie (a taky spousta dalších věcí, jako třeba emoce, které právě skrýváte) je tam zranitelné místo. Velice dobře to vědí zvířata.

– Jedna ruka na břiše a druhá blízko hlavy – chcete, aby dotyčný už odešel.

– Ruka na ústech při hovoru znamená, zajímá mě, co říkáš. Pozor ale, udělá-li toto gesto ten, kdo mluví, může to znamenat, že lže.

– Hrabe-li si posluchač na nos, nebo opře-li se o židli s nádechem, začínáte ho nudit. Sahá-li si na nos ten, kdo mluví, opět se může jednat o nepravdu.

– Zvedne-li posluchač hlavu, přičemž na vás začne jakoby ukazovat jeho brada, domnívá se, že plácáte nesmysly.

– Absolutní znak usilovného přemýšlení je, když si prsty hladí prostor mezi očima. Je tam umístěno „třetí oko“ a naše  (taky čakra)  podvědomá reakce je masáž tohoto místa, když opravdu něco potřebujeme „vyhrabat z hlavy“.

Příště bude řeč očí, která se teď v rouškách náramně hodí. 

Ještěže se dokážeme smát očima, že? Ale dokážeme toho jimi mnohem víc!

Přeji krásný večer a den!

 

Michaela Kudláčková


Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“ on Facebook
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře,sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti. Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.

Hodnocení k článku

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x