Views: 314
Když jsme byli malí, v krabičce od termixu jsme se skoro ztratili. Dnes jsou nám téměř dva roky a už dávno by nás do téhle krabičky museli přepůlit nebo přečtvrtit. Ostatně proč ne, jsme takovou druhotřídnou lahůdkou… jakože obyčejnej hlemejžď má lepší chuť, a my jsme moc tuhý. Asi jako stará kráva.
Africký šnek neboli achatina, oblovka či jiné názvy, je nás vícero druhů a my dva jsme takoví nejobyčejnější, naše ulity nezáří úžasnou krásou, mezi nadšenými chovateli putuje mnoho nádhernějších kolegů.
Snad proto právě nás (lat. Achatina reticulata nebo achatina achatina – snadno zaměnitelné druhy) můžete dostat zadarmo od kohokoliv nebo za pár korun ve zverimexu. Hezké ulity, albíni či jiné varianty achatin se však mohou šplhat do několikastovkových výšin. Na šneka dost dobrá cena, no ne?
V krabičce od termixu
To jsme ještě měřili tak 1 cm a rostlo se nám krásně a něžně a byli jsme „loštimilí“ šnečci, jež pomalu nedojí ani jedno okurkové kolečko. Dneska těch koleček musí být víc. Taky jsme byli ještě sympatičtí tím, že jsem moc neslizli, tedy náš sliz byl takový, ehm… jak to říct…dětský, jemný? Dneska je to už horší a není to teda náš problém, ale musíme přiznat, že se to prej z terária blbě meje. Ale snad odmočení s jarem pomáhá nejlíp. Není to žádná sranda, faktem je, že ve střední Africe častokrát umíme naslintat místní silnice tak, že po nich auta dostávají smyk.
Rozbitou ulitu spravíme lehce
Cesta poštou nás trochu zdrchlala, omlátila a odrobila nám ulity. Kdoví, každopádně přítomnost sépiové kosti a její mohutné a slyšitelné okusování nám domečky pěkně spraví. A to v řádu několika hodin, takový malý zázrak ve světě zvířat. Růst a plné břicho zajistí celkem „odpadkový a domácí rozpočet nezatěžující“ jídelníček – pampelišky, různé druhy salátů, okurky, melouny,ovoce a zelenina (banány fakt nejíme, slizkou konkurenci nechceme) vařený vaječný bílek nebo namočené kočičí či psí granule.
Jsme nenároční, šoupněte nás klidně do police
Tedy, v teráriu samozřejmě. Pokojová teplota, klidně i stinné místo a pod nohu lignocel nebo mech, jen tak decentně navlhčený,občas porosit ovzduší a to je vše. Ovšem kdyby si šnek mohl vybrat, vybral by si vyčinčané terárium s bazénkem, malou terarijní fontánkou nebo milionem dřevěných kmenů a stromové kůry.
Vajíčka
Občas, zejména v létě, se odvděčíme vajíčky. Nám dvěma to ale moc nejde. Zatím se z nich nic nevylíhlo. Vajíčka jsou evidentně neoplozená, dutá a prázdná. Blbý no. Ač jsme hermafroditi, tedy tak nějak samooplozovací, potřebujeme povětšinou přece jen vykonat to spojení našich nohou, ač existují i borci, co si tohle dokážou udělat sami a rozmnožují se jen tak z jednoho kusu na čisto. My dva se k sobě asi nehodíme nebo jsme se ještě nezamilovali…
Tak prej masáž!
Mimochodem, když jsme byli malí v tom termixu, tak nám bylo řečeno, že naše jemné vlnění nohy po kůži je mimořádně příjemné a že až vyrosteme, budeme dělat nějakou masáž lidských zad či co. A teď nic. Že by ten sliz… jsou ty lidi hlupáci. Sliz je přece moc fajn na pokožku no ne?
Teda nevim, ale myslim.
A myslet šnečím mozkem mě už unavilo, takže zalízám do ulity, do mechu a do říše afrických šnečích snů…
Šnek
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.