Views: 22
Kniha je uceleným souborem povídek vycházejících ze skutečných osudů nalezených koček. Smutné i veselé sondy do života kočičích šelmiček, které prochází tzv. kočičími depozity. To jsou místa a domácnosti, do kterých si dobrovolníci berou opuštěné kočky, než se pro ně najdou nové domovy. Citlivé duše nezůstanou touto knihou nedotčeny.
S autorkou právě připravuji rozhovor, takže je nač se těšit.
24 poutavých příběhů o lidské dobrotě, lhostejnosti i krutosti
O síle lidské i kočičí lásky a o bezohlednosti, se kterou se často lidé ke zvířatům chovají. Dva protiklady. První dojem z této knihy byl velmi jednoduchý. Příběhy psané několika lidmi, různé styly, různé osoby a různá pojetí plně oslovily moji dětskou duši.
Duši, které byla ještě naplněna soucitnou lásku ke kočkám. Jako dítě bych shltla každý příběh a velmi dlouze nad ním přemýšlela či se nad ním trápila. Dnes zůstal jen ten soucit, chvílemi sdílená bolest a hlavně obrovská radost nad tím, že existují kočičí depozita a že i když ona nezachrání celý kočičí svět, je dobře, že jsou. Co můžou, totiž zachrání.
A jak si sami v této knize Markéty Matějkové můžete přečíst, jsou to často velké činy a počiny. Nemalé finanční prostředky vynaložené na péči a uzdravení zmrzačených kočiček, ale také bezesné noci, protože ty chlupaté kamarádky a kamarádi potřebovali byť jen pohladit. I sama autorka je kočičí depozitářka, takže úkol vše sepsat byl ve správných a citlivých rukou.
Možná by tahle knížka mohla být součástí četby na základních školách ve vyšších ročnících. Aby oslovila právě to dětské v nás, ty chvíle, kdy nebudete v noci spát, protože vám bude líto kočiček z příběhů. Syrové, opravdové a obyčejně lidské příběhy…
A pokud by byl někdo do této chvíle kamenný, tohle mu už slzy na tváři vyloudí.
Samotné zakončení knihy, zmínka o Duhovém mostě, mostě, přes který podle prastaré legendy přejdeme jednoho dne za našimi zvířecími miláčky.
„Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle, kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý, tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů. Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost: všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho, koho opustila.
Hrají si a běhají spolu, ale přijde den, kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky. Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět. Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji. Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti. Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář, tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku, znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí, jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce.
A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete…“
-autor neznámý-
Lze k tomu říci něco víc? Snad jen to, že se překvapivě z příběhů stala velmi oblíbená večerní četba pro děti.
Doufám, že VŽDYCKY poslouchá i naše kočka a patřičně si váží svého přepychového života, jež tráví z 80% v posteli či náručí někoho z nás.
Vydal LIKA KLUB, www.likaklub.cz , 2012
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.