Tak předně, houby je třeba tepelně upravit…. „Všechny houby jsou jedlé, ale některé jen jednou“. Morbidní, leč pravdivé. A navíc, v tomto období, tak jako každý rok už zase aktuální. Navzdory všudypřítomné osvětě jsou stále mezi námi jedinci, kteří v rámci roztomilé lesní ruské rulety končí na pohotovostech, internách a bohužel i v podobě písmenek na leštěném mramoru…

Houby mají díky klimatickým podmínkám poslední doby přímo ideální podmínky a také je využívají. Rostou jako jako „houby po dešti“.

Myslím, že odborníkům nepolezu do zelí, protože vám níže nabídnu rady více lidské, než odborné. Sbírám houby totiž už od čtyř let. Zhruba ve stejném věku už jsem uměla nazpaměť celý atlas.

(pak ještě atlas brouků, ptáky jsem nestihla) Ale žádný génius nejsem, prostě mě to bavilo.

A může za to kdo jiný, než moje, v souvislosti s bylinkami a přírodou, už mnohokrát zmiňovaná babička. Mnoho z toho co vím a čím se řídím je tedy její odkaz. Žiju, takže to funguje.

A tak než se vrhnete pod vzrostlé jehličnany, a než začnete klacíkem v očekávání píchat do každé hromádky listí (ne pokaždé má člověk po takovém vehementním píchání chuť odhalené sbírat), vám snad přijde vhod několik postřehů.

Houby jsou mazané

Nejvíc hub vždycky najdu u cesty. Patrně je to proto, že všichni hned míří hluboko do lesa v domnění, že u cesty budou vysbírané. Proto je u cesty nikdo nesbírá. Proto tam jsou nejvíc.

Některé houby se nemají rády

Například na místech, kde roste ryzec peprný, většinou nerostou jiné kolegyně. Pokud byste byli gurmány, lze tuhle houbu upravit například se slaninou, ale mě moc nechutná. Jinak je velice podobný ryzci plstnatému a ten je nejedlý, byť není nijak jedovatý. Je to na vás.

Holubinky jsou bezpečné když…

Je celá řada výtečných holubinek, kterých se lidé možná zbytečně bojí. Při tom je holubinka bezpečnější pro začátečníka, než třeba žampion. Ten už si lze splést snadněji.

Proč?

Žádná holubinka nemá prstýnek. Myšleno takovou sukýnku kolem nohy. Pokud byste znali holubinku s prstýnkem, tak mi o ní řekněte. Zatímco všechny druhy muchomůrek, kterých se bojíme, sukýnku mají. Holubinky lze sbírat naprosto beze strachu, pokud tohle víme.

Žádná holubinka není jedovatá. Jen některé jsou méně a jiné více chutné. Například taková holubinka namodralá je výtečná houba. Lze naprosto spolehlivě vyrobit chutnou smaženici z různých druhů holubinek, bez použití jediného hřibu.

Nechoďte na houby s igelitem

Houby jsou potvůrky. Přestože máte nasbírané jen samé jedlé a bezpečné druhy, ještě to neznamená, že se jimi nemůžete dost nepříjemně přiotrávit. Houby se totiž nesmí zapařit!

Zapařené houby jsou jedovaté, i kdyby předtím nebyly.  Mezi námi ale, vyrazit na houby s igelitkou, může fakt jen „mašťák“.

Nikdy houby neochutnávejte syrové!

A to bych skutečně chtěla zdůraznit. A není to proto, že byste mohli pojíst houbu jedovatou, protože jedovatá houba je, až třeba na smrže jedovatá, i kdybyste jí týden vařili. Já vám povím proč.

Milovala jsem syrové hřiby. Co já jich pojedla!

Jen ovšem do chvíle, než jsem přesně tímhle způsobem drapla chorobu, kterou normálně člověk dnes dostane jen velmi těžko.

Totiž, nefalšovanou slintavku kulhavku. Nikomu bych nepřála pusu plnou boláků, díky kterým člověk nepozře ani vodu. Stejně kvalitní boláky má člověk i po rukách a nohách a hlavně na játrech.

„Máš kuhlavku. Akorát nechápu, jak to, když to dostávají hlavně krávy“, pravil tehdy starý pan doktor Miklík. „To je prima, to jsem asi kráva“, povídám. Bylo mi devatenáct. „Hlavně jsi v průšvihu“. Povídá lékař.

Následovala okamžitá cesta do nemocnice, čtrnáctidenní hospitalizace, velmi nepříjemné injekce, proplachování pusy peroxidem (je to odporné) a zdlouhavé vyšetřování, jak jsem k nemoci přišla.

Nakonec to byly právě syrové houby, které před tím ožižlal nějaký nakažený kopytník. Takže, bacha, od krávy dnes slintavku nedostanete, ale od srny klidně.

Tuhle princeznu nebrat!

Tahle kráska je vůbec nejjedovatější houbou na světě. Je to muchomůrka zelená. Existuje ještě v úplně bílé podobě. Tehdy si jí pletou lidé někdy se žampionem.

Jen 0,5 g  této houbičky by zabilo takové množství myší, že kdybychom je postavili do řady, byla by dlouhá 18 kilometrů.

Otravy muchomůrkou zelenou hodně často končí smrtí. Hlavně proto, že po jiných jedovatých houbách je nám zle už zakrátko po požití. Kdežto po této houbě mnohdy až za dva dny, a to je většinou už pozdě.

Každým rokem se pár lidí otráví díky tomu, že nevědí, že tahle kráska, na rozdíl od žampionu, má kalich a nikdy není nahnědlá zespodu kloboučku. Žampion má navíc proti ní ošklivou, pomuchlanou sukýnku.

S holubinkou si muchomůrku splést nelze, protože holubinka nemá sukýnku vůbec. Čili, zelená, baculatá houbička bez prstýnku a bez kalichu, je holubinka zelená, hrozně dobrá.

Co si určitě nespletete?

Existují houby, kterých je poměrně hodně, nikdo je nesbírá a ony zůstávají ladem, protože se lidem nelíbí a při tom jsou dobré a naprosto nezaměnitelné.

Než si moje rodina zvykla, mysleli si všichni, když jsem přijela z lesa, že je chci zamordovat. Dnes si už běžně pochutnají i takovémto krasavci.

Je to „kominíček“ znáte? Odborně je to Stroček trubkovitý. Roste v takových trsech a je to moc dobrá houba. Taková kořeněná. Je super kominíčka usušit, namlít na masovém strojku, a pak s tím kořenit jídla.

Bezkonkurenční a bez kouska chemie!

• Jestli nemáte právě dobrý žaludek, nejezte houby na noc – je to stejné jako s vejci na tvrdo.
• V lednici je neuchovávejte déle, než do druhého dne.
• Mražené houby budou rozblebtané, ale do omáčky a bramboračky dobré.

Bacha! Model, že jedovaté houby nejedí slimáci a nejsou červavé, by mohla být fatální mýlka! Odvážlivci, jako jsou plži a červi, mají zcela jinak uzpůsobená tělíčka, než lidé!

Nakonec jsem si nechala ozdobu každého lesa

Jako malá jsem jim říkala baletky. Jsou to překrásné houby. Jestli neprahnete po levné opici, nechte je na místě a jen je obdivujte mají to rády. Jsou to pyšné houbičky, ale zaslouží si pozornost.

Tak, jako lidé chodí do hospody, tak chodí zvířátka na muchomůrky červené. Je to slabý halucinogen a vědci dávají obě paže do ohně za to, že například srny a veverky je okusují schválně, aby se pak motaly a měly pěkné sny.

Pokud tedy potkáte v lese srnu, která se motá a prozpěvuje si, tak buďto byla ona na muchomůrkách, nebo vy v té hospodě. 

Přeji všem plný košík!

A i kdyby ne, tak, procházku po lese, pokládám vedle věcí, které se dělají ve dvou v horizontální poloze, za nejlepší způsob, jak si navodit blažený pocit a pohladit duši.

A ještě drobnost

V lese jsme na návštěvě a je hezké, když tam po sobě těm, kdo v něm bydlí, nenecháme binec, jako jsme zvyklí dělat v okolí našich bydlišť.

Zvířátka a lesní skřítci se s námi o houby rádi podělí. Ovšem nepijí z petlahví, svačinu si nebalí do alobalů a také k ničemu nepotřebují ojeté pneumatiky. 

Tak jim to tam nenechávejme.

Michaela
obrázky: archív autorky 

[sexy_author_bio]