Views: 17
Víte co to je, když se řekne „uhelné safari“? My jsme to také nevěděli, než jsme si v redakci přečetli reportáž Staré Blažkové. A nutno říci, že reportáž vydařenou a velice zajímavou. Tady je:
Když jsem chodila na základku a v zeměpise jsme probírali naleziště hnědého a černého uhlí, ve slepé mapě zakreslovali mosteckou uhelnou pánev a při zkoušení museli dopodrobna popisovat, jak probíhá proces karbonizace, bylo mi to šumák, protože jediné, co mě v tu dobu skutečně zajímalo, byla jistá pravidelná rubrika v bravíčku a problém, jestli můžu používat tampony, když jsem ještě panna.
Dnes už je mi o nějaký ten pátek víc, otázky kolem tamponů jsou vyřešeny, a já se v klidu můžu věnovat problematice povrchové a důlní těžby černého a hnědého uhlí.
I proto jsme se nedávno vydali do Mostu na tzv. uhelné safari, které pořádá společnost Czech Coal Group.
Safari se tomu říká proto, že vás podobně jako v Keni nebo Tanzánii posadí do terénního vozu a odvezou do povrchového hnědouhelného dolu.
Při vjezdu tady nafasujete helmy, aby bylo bezpečnosti učiněno zadost, a přejedete přes Bílinu.
Přesněji tedy přes tlusté potrubí, v němž zurčí říčka Bílina a do něhož byla kvůli těžbě před 30 lety svedena. Pak vás vozí po lomu (pokud zvolíte trasu 1, je to lom Československé armády), ale vy místo pasoucích se zeber a pářících se nosorožců pozorujete obří velkorýpadla velikosti menšího newyorského mrakodrapu, jež se zahryzávají do jílovité horniny, která se dále po pásových dopravnících, jimiž je protkána celá plocha lomu, dostává na jeho okraj, takzvanou výsypku.
Jedno takové rýpadlo stojí víc než miliardu.
Obsluhuje ho čtyři až pět lidí, a prý se nemusíme bát, protože zákoník práce je i v jejich případě plně dodržován.
Mají zákonnou pauzu na oběd, na stroji si můžou v mikrovlnce ohřát gáblík, a dokonce snad tam mají i klimošku a automaty na kávu.
Nejsem zrovna technický typ, ale z fundovaného a podrobného výkladu našeho pana průvodce i můj malý ženský mozek pochopil, že se nejdříve musí vytěžit až několik stovek metrů silná vrstva jílu, aby se těžaři dostali ke slojím hnědého uhlí, kterého se v severních Čechách pod povrchem skrývá tolik, že si to ani v nejdivočejších snech nikdo z nás nedovede představit.
Jíl se vysype po obvodu lomu a dál a na něj se naveze vrstva velmi úrodné půdy, kterou si těžaři hýčkají a schovávají pro pozdější procesy rekultivace na vytěžených plochách.
Kdo by na Mostecku čekal měsíční krajinu zdevastovanou po těžebních pracích, možná by byl překvapen jako já, protože na místech bývalých lomů vznikají umělá jezera a na bývalých výsypkách díky proběhnuvším rekultivacím roste bujná vegetace, že by si dnes již málokdo troufl tvrdit, že tohle býval kdysi povrchový důl.
Na jedné takové výsypce dokonce vznikl i jeden z nejmodernějších hipodromů v Čechách.
A tak si kladu otázku, proč tohle všechno těžařské společnosti zájemcům ochotně ukazují, a to zcela zadarmo?
Napadá mě jediné.
Chtějí si v očích veřejnosti zlepšit reputaci. Na jednu stranu je bohulibé, že chtějí po těžbě zahladit stopy a tvářit se, jako by tady nikdy žádná těžba neprobíhala, na druhou stranu ale těžko někdo zapomene, že kvůli zájmům několika zainteresovaných osob zanikly obce, které musely ustoupit těžbě (včetně starého města Mostu).
Že jsou nenávratně fuč vzácné kulturní a architektonické památky, že vysoká prašnost a hlučnost ztěžují život mnoha lidem v oblasti a obec Horní Jiřetín je přímo ohrožena likvidací, pokud padnou stanovené těžební limity, o což se pochopitelně snaží uhelná lobby.
Na tomto obrázku jsou dobře patrné jednotlivé vrstvy.
Ta světlá vrchní je jíl, ta spodní tmavá samotné hnědé uhlí.
Opravdu musejí být veškeré zásoby uhlí beze zbytku vytěženy?
Nevymstí se nám v budoucnu takovéhle rozsáhlé znásilňování přírody?
Nebo je dovoleno vzít si z přírody, co nám skýtá, pěkně jí za to poděkovat a snažit se vrátit vše do původního stavu?
A jde to vůbec?
Nebo máme národní zájem a byznys povýšit nad zájem několika set nebo tisíc občanů, jichž se těžba uhlí bezprostředně dotkla nebo ještě dotkne?
Otázek je víc než odpovědí a já upřímně doufám, že se povede na ně odpovědět dřív, než bude pozdě…
Obrázek se po kliknutí zvětší
Hezký den přeje Stará Blažková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
- Milujeme všechno, co je rodu ženského a ctíme rod mužský. Klaníme se nekonečné kráse přírody a moudrosti našich předků. Víme, že hranice jsou vždy tam, kde si je postavíme. A proto je vůbec nestavíme, abychom nepřehlédly kouzlo a věřily v zázrak.
Tyhle taky napsala:
- Komerce02.12.2024Kojení doma i na veřejnosti: Jak si ulehčit život díky vhodnému oblečení
- Komerce24.11.2024Porovnání menstruačních kalhotek: Co nabízí český výrobce Ecomodi?
- Tělo09.09.2024Jak menstruační cyklus ovlivňuj váš výkon při tréninku?
- Komerce18.04.2024Deprese není jenom o antidepresivech: Proč je důležité zabývat se podstatou problému