Cestování

OSWIETIM – 70

0 Shares

VZPOMÍNKOVÝ ČLÁNEK – 27.1. 1945 – 27.1.2015

Jsou příběhy se špatným koncem. A jsou příběhy se špatným začátkem a dobrým koncem. Sem patří i ten, o kterém chci psát. Dovolte mi začít tedy trochu od konce. Nevozím si z cest  turistické suvenýry. Většinou si schovám kamínek, mušli či sušenou květinu . . .  Tak i zde, chtěla jsem si vzít na památku malou větvičku břízy a uložit mezi strany tlusté knihy. 

Březinkou bylo toto místo zváno vždy v polštině podle množství březových hájů.

 

Birkenau pak hosty nezvanými. Nemohla jsem uzmout větvičku, ani lístek. Nešlo to. Prostě jsem ho jen držela mezi prsty a všechno ve mně křičelo: „Ne, nesmíš, nemůžeš. Vyrostl z popela a mluví za ty, kteří byli umlčeni!“

Navštívila jsem vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.

 

Tábor vznikl v polovině roku 1942 v místě opuštěných jezdeckých kasáren nedaleko polské Oswietimi. Jeho název byl odvozen od německé podoby jména okupovaného města: Auschwitz .

 

Původně měl pouze řešit situaci přeplněných polských věznic.

 

Početní stav vězňů kolísal mezi 12000 a 20000. Původních 28 barákú ale brzy nestačilo díky stupňujícímu se zatýkání a teroru německých jednotek. Bylo rozhodnuto o stavbě Auschwitz II-Birkenau. Tento rozsáhlý komplex pojal až 90 000 vězňů.

 

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

oswietim brezinka vlevo

 

Zároveň byl největším vyhlazovacím táborem v celé Evropě.

 

Třetí část tábora Auschwitz III-Monowitz fungovala jako pobočný tábor v blízkosti  chemických závodů, jež produkovaly syntetický benzín a umělý kaučuk.

 

Do Auschwitz bylo deportováno přes 1 300 000 lidí ze všech koutů Evropy (jen 400 000 z nich bylo evidováno. Nebyli to jen Židé, ale i političtí vězni, sovětští zajatci, Cikáni, homosexuálové a režimu nepohodlní lidé).

 

Více než 50% z nich zahynulo v důsledku vysilující práce, hladu, vražedných hygienických podmínek, epidemií, brutálních trestů,  mučení, zločinných pokusů a poprav.

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

oswietim selekce

 

Působil zde nechvalně známý Dr. Mengele, který  si mezi vězni vybíral oběti svých chirurgických pokusů.

 

Od roku 1942, po tajné poradě Hitlera a jeho nejbližších spolupracovníků o konečném řešení židovské otázky, začal tábor fungovat nejen jako koncentrační, ale i jako vyhlazovací. Po selekci prováděné lékaři SS, byla převážná většina nově přivezených –nemocní, staří, těhotné ženy a děti-považována za práce neschopné a okamžitě poslána do plynových komor.

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

cyklon b

 

Pece krematoria se nezastavily ve dne ani v noci.

 

Polykaly těla v obrovském množství 800 kusů  za den. Rudolf Höss při výslechu uvedl, že to bylo  většinou ještě daleko víc až 1200. Ostříhané vlasy i zlaté zuby se posílaly zpět do Říše k průmyslovému zpracování. Pro Hitlera byli Židé rasou,nikoliv lidmi.

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

pece oswietim I

 

Postup Rudé armády ale dal v listopadu roku 1944 Němcům tušit, že je čas zahladit stopy.

 

Začali likvidovat důkazy skutečné funkce tábora Auschwitz. Pokusili se spálit i  fotografie vězňů z evidence. Bylo jich tolik, že oheň kremační pece zadusily.

 

Obě krematoria i velké množství baráků tábora Auschwitz II vyhodili do povětří nebo zapálili.

 

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

krematorium oswietim

 

Když byl tábor osvobozen popel a ostatky vězňů byly všude.

 

Zem je nasáklá jejich dušemi, příběhy a utrpením.

 

V roce 1947 polský parlament rozhodl  o zachování areálu budoucím generacím a vytvoření muzea. Celková plošná výměra tohoto komplexu je 191 hektarů.

 

Expozice, které návštěvníkům přibližují jednotlivé aspekty „života“ v táboře naleznete v prostoru Auschwitz I.

 

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

bryle oswietim

 

Nejsou to jen cely s nuznými slamníky, ale i stovky fotografií.

 

Snad nikoho nenechají netečným dvě tuny ženských vlasů, dětské botičky, hračky, brýle….které už nikdo nepotřeboval, dudlík, pro který nikdo neplakal.

 

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

oswietim roses

 

Z fotografií na stěnách na vás shlíží bratříček se sestrou, které dělí jen pár metrů od plynové komory i vyhublé tváře, hladem netečné pohledy.

 

Oči, ve kterých není ani život ani naděje.

 

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

plot oswietim I

 

Protože většina obětí byla zavražděna v prostorách druhé části tábora, bylo rozhodnuto, že v ní nebude zřízena žádná expozice, ale zůstane tak, jak je.

 

Projdete-li „branou smrti“, kterou železniční vlečka přivážela statisíce vězňů, naskytne se vám pohled na nekonečné řady dřevěných baráků, ostnatého drátu, ale i les komínů, které jako jediné zůstaly po vypálených objektech.

 

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

draty oswietim

 

Zůstaly i ruiny plynových komor a krematorií. 

 

Pomník zde mají i oběti, které byly nalezeny při osvobození tábora stejně jako ostatní oběti holocaustu.

 

Nelze zde vypsat vše, čím byl tábor v Oswietimi.

Nelze jednoznačně říct, čím je pro nás dnes.

 

Zda památníkem, hřbitovem, institutem paměti . . . zcela určitě vším dohromady.

 

všechny fotografie lze kliknutím zvětšit

havran oswietim

 

Zůstal i březový háj.

 

Bříza  dala jméno tomuto místu a bude již navždy jeho symbolem. A nejen tím teskným. I se svou něžně bílou kůrou a křehkým vzhledem je schopna růst všude, vyplnit prázdná místa.

 

Tak je i symbolem lidí, kteří hájili v nelidských podmínkách poslední zbytky důstojnosti.

 

Nevím, co dodat závěrem, protože veškerá slova jsou příliš málo.

 

Ale dovolte mi půjčit si ta, která vytesána v památníku mluví za vše a ke všem:

 

 

 “Nechť toto místo, na kterém hitlerovci vyvraždili kolem půl druhého milionu mužů, žen a dětí z různých  zemí Evropy, zůstane navěky výkřikem zoufalství a výstrahou pro lidstvo.“

 

 

 

pamatnik Oswietim

 

ToraToraTora


Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“ on Facebook
Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.

Pozn.red.

Díky, Toro za článek, který člověk stěží nazve krásným. A přesto čímsi krásný je. Hloubkou prožitku a velkou mírou citu. Je to poprvé, kdy z Tvého pera přišel text vážný, přesto je stejně silný, jako ty, na které jsme si od Tebe zvykli. Je stejně autentický, působivý a nesmírně emotivní.

Pokud se neurazíš, přidali jsme k Tvým fotografiím i několik, které svého času nafotil v Osvětimi Tomáš.

 



Post.sc –

Na tento silný článek jsem nezapomněla a vím dobře, že tu je. U příležitosti 70.výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Oswietimi si můžete emotivní reportáž, která je jedním z pokladů tohoto magazínu, připomenout s námi.

 

S úctou k milionům obětí

a velkým poděkováním redaktorce Kristině Doubravové

 

Míša, Tomáš a celá redakce


 

Foto: ToraToraTora

a Tomáš Žebrák

Copyright © www.popelky.cz, Všechna práva vyhrazena

Hodnocení k článku

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x