Views: 278
Celou cestu domů jsem se opájela představou, jak dám Jahůdku spát, sednu si a napíšu to všechno pro vás, proložím hromadou fotek fantastické krajiny i neskutečné pohody, jak se budu rozplývat, mluvit v superlativech a hned potom to vydám. No nevydala ani nenapsala. Usnula. Nic divného. Až to uvidíte, pochopíte. A až to projdete … ne, celé v jednom zátahu těžko. To snad za den ani nejde…nebo ne mě!
… Když nám s Jahůdkou v neděli cestou pro Páju a jejího Honzu, u kterých už čekala Míša s jejím Honzou a malým Honzíkem, četla Alice z webu co všechno je tam, kam máme namířeno, napadlo mě, že jsem asi minula informaci, že se tam naše rodina Hujerů chystá na týden.
Strašně nerada chodím. Při slově „túra“ mi slézají nehty, jsem dušná a propadám zoufalství.
Během Ájina výčtu všech zvířat, nejrůznějších aktivit a při odhadu, na kolika to musí být rozprostřeno metrech čtverečních … co metrech akrech!, se zcela rozplynula moje prvotní představa nějaké soukromé, rozkošné minizoo, kde budou kozičky, kačenky a oslík, nějaké houpačky, hezká travička, kde dáme piknik a polaskáni okamžiky strávenými společně, potachtíme domů, kde bych ještě mohla strunovkou vzít to, co jsem včera nestihla.
„Měli jste mě upozornit, že jedeme do safari s bivakem, a že si mám před tím dojít na komplexní lékařskou prohlídku, zaměřenou na extrémní sporty“, pravila jsem sarkasticky, když Alice dokončila monolog, během kterého Jahoda vzadu usnula. Myslím někde u irského náhorního skotu.
U Páji jsme naložili Páju a Honzu, olíbali druhého Honzu, Hozíka, babičku Janu, Michalku …. a náš konvoj se pohnul směrem do Soběhrd.
„Zabereme polovinu parkoviště“
Mýlila jsem se.
Obrovské dělené prostory pro parkování skvěle esteticky vsazené do přenádherné krajiny, bylo to první, co mě mile překvapilo.
A od této chvíle, už bude prakticky velmi málo textu.
Vlastně bych se směle mohla omezit jen na óchání a áchání a ony hromady fotek, které jsem měla v úmyslu hodně zredukovat, ale u každé mi bylo tak strašně líto vám ji neukázat, že jsem … je vlastně asi ani neredukovala.
Už dlouho jsem neviděla něco tak nápaditého, krásného, estetického, zdravého a kouzelného v každém prvku, jako je Farmapark v Soběhrdech.
Tohle někdo vybudoval nejen s láskou, ale i s obrovským citem pro krajinu, pro kouzlo okamžiku, pro soulad s přírodou… někdo, kdo měl nejen hodně peněz, což člověk nepřehlédne s ohledem na kvalitu každého koutu, ale také měl vkus a skutečný vztah ke zvířatům.
A že jich tu je!
Rozlohu si netroufám odhadovat a ani nachozené kilometry, což mi překvapivě ani nepřišlo, dokud jsem se večer nepodívala na postel.
Tolik fantastických, do detailu vyřešených nápadů pro děti i dospělé, tolik zvířat na obrovských plochách, tolik zajímavých prvků na každém rohu, ta různorodost toho všeho a přitom bez jediného rušivého elementu!
Všechno citlivě řešené, nenápadné, skvěle zasazené do tohoto krásného kouta naší země!
Nesmírně mě to potěšilo!
Asi by mě před tím nenapadlo, že si taky půjdu pro člun a s Jahodou na klíně si s chutí sjedu dolů. Klidně bych jela znova, ale Pája chtěla taky a tak jela dvakrát Jahůdka.
Míša se těšila na vodní dráhu a drandila po vodě jako starý mořský vlk.
Chtělo by se říct, že nejvíc si tu užijí děti, ale není to tak docela pravda.
Jsem si jistá, že tady si užijí úplně všichni.
Ono tady totiž pro každého něco je.
A i kdybyste nejeli na člunu po suchu, nebo po vodě, nevyužili ani jednu z těch kratochvílí, rozhodně si užijete tu nádheru, ten vzduch, tu nesmírně příjemnou energii, pohled na skvěle obstaraná, spokojená zvířata, která jste, byť to nejsou šelmy a podobně, mnozí možná nikdy neviděli.
A můžete je krmit!
U vchodu, kde je spousta atrakcí, a kde si mimo jiné můžete v automatu pořídit i vlastní pohlednici, můžete zakoupit kyblíčky se speciálními piškotky, které zvířátkům nevadí a překvapivě je jedí úplně všechna, ať je to klokan, emu, koza nebo velbloud.
Vezměte si dost peněz.
Není to levný model, ale, a věřím, že tak nemyslím jen já, za kvalitu se prostě platí a on ten provoz bezesporu něco stojí.
Ovšem v takovém ráji …
Holky z tarotové školy, hele! Patnáctka žije. V Soběhrdech 😃
… moc přeji majitelům Farmaparku, aby se jim dařilo, aby bylo hodně lidí, zejména teď po „koroně“ a děkuji za tenhle super nápad!
No a děkuji taky naší Páje, protože to tu našla ona omylem, když špatně sjela z dálnice, a pak se snažila po okreskách dojet do Čtyřkol.
Pokud dumáte, kam s dětmi, nebo klidně jen sami ve dvou, tak jsem přesvědčená, že tohle bude balzám na duši pro každého z vás!
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
