Zveme vás tentokrát do tajuplného labyrintu chodeb, dómů a propastí ve třech výškových úrovních. Jeskyně Balcarka, leží v severní části Moravského krasu, v malebném úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy a přírodní rezervace Balcarova skála. Má bohatou, mnohotvárnou a barevnou krápníkovou výzdobu.
Vstupní portál byl znám již odpradávna.
Jeskyně je významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou, ale její systém chodeb byl objevován až v letech 1923 –1948.
Balcarova skála se svým tajemným otvorem byla opředena pověrami a pověstmi.
Tady je kousek dobového textu:
„V Balcarce kdysi bývaly divé ženy. Jednou Balcar oral na poli před skalou. Divoženky za ním přišly a žádaly ho, aby jim spravil polámanou lopatu chlebovou. Pravily mu „Balcařisko, spravíš nám to lopatisko“? Balcar jim vyhověl a dostal darem koláč s příkazem, aby ho nikdy nedojedl. Bude stále čerstvý. Balcar dar přijal a uložil ho ve spižírně. Ujídali pak z koláče velmi dobrého, ale vždy kousek nechali a do rána byl zase celý. Až jednou Balcar ze zvědavosti snědl koláč celý. Ráno pak našel ve spižírně místo koláče kravinec. Tak byl potrestán.“
Ve dvacátých letech 20. století začal na Balcarově skále aktivně působit ostrovský občan, zemědělec a poslanec Josef Šamalík.
S pomocí virgule hledal cestu do předpokládaného podzemí a 16. června 1923 skutečně pronikl do prvních podzemních prostor.
Spolu s dalšími, později objevenými, je začal upravovat a na Velikonoční neděli roku 1925 je „odevzdal veřejnosti“.
Od roku 2001 je v provozu nový provozní areál s moderním vybavením a službami pro návštěvníky.
Návštěva jeskyně začíná v mohutném přírodním portálu Balcarovy skály.
První zastávka je v deset metrů vysokých prostorách Wilsonovy rotundy a odtud vede trasa do Fochova (Velkého) dómu.
OBRÁZKY SE PO KLIKNUTÍ ZVĚTŠÍ
Je to podlouhlá prostora o rozměrech 62x20x15 metrů a zející propadlina na dně svědčí o dosud neznámých prostorách, padajících kamsi do neznáma.
Další cesta pokračuje do později objevených částí Galerie a Přírodní chodby, kde chodník vede postupně ve dvou úrovních.
Tato část patří mezi nejkrásnější prostory Moravského krasu.
Krápníková výzdoba je velmi bohatá, čistá a zachovalá.
Pokračování vede Loutkovým divadlem a Cukrovou pohádkou do Dómu zkázy, vzniklého prořícením stropů jeskynních pater.
Trasa dále obchází strop Wilsonových rotund do Objevitelského dómu a končí v prostoře Popelušce, (Pozn. red. Jak sympatické.) objevené mezi prvními již v roce 1923 a teprve později propojené s hlavními prostorami Balcarky.
Balcarka vás zaujme barevností krápníkové výzdoby, od sněhově bílých stalaktitů i stalagmitů až po barvy žluté, béžové a červenohnědé.
Pozoruhodné jsou i medově zabarvené shluky konkrecí kalcitu, které vznikly na dně jezírka v Cukrové pohádce.
Pozemní prostory s neopakovatelnou krápníkovou výzdobou jsou také zimním domovem šesti chráněných druhů netopýrů.
Prohlídková trasa je dlouhá 600 metrů.
Pochodovat budete zhruba 45 minut.
Teplota v jeskyní se pohybuje kolem 8 stupňů Celsia.
Mnoho informací najdete i na našich webových stránkách www.caves.cz
BUDE Z VÁS KAPITÁN JESKYŇÁK?
Je to docela dobře možné. Pokud se od dneška do konce seriálu o českých jeskyních dostanete alespoň jedné z nich a pošlete nám vlastní fotku, která dokazuje, že jste na místě vážně byli, tak můžete být vylosováni.
Dva výherci této žertovné soutěže, pak od nás a Správy jeskyní ČR obdrží tričko, které může vlastnit jenom držitel titulu KAPITÁN JESKYŇÁK. (Na konfekční velikosti výhry se s výherci domluvíme).
Fotografie do soutěže posílejte na: soutez@popelky.cz.
K e-mailu napište heslo: Kapitán Jeskyňák a připište svůj nick, pod kterým jste na Popelkách registrovaní.
V minulých dílech:
KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ
BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ
ZBRAŠOVSKÉ ARAGONITOVÉ JESKYNĚ
JESKYNĚ NA POMEZÍ
JESKYNĚ VÝPUSTEK
JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.