Views: 130
Chcete zvládnout zimní měsíce s co nejlepší imunitou, zdravým zažíváním a dostatkem síly? Dohlédněte na to, abyste měli ten správný zimní jídelníček.
Z jídelníčku našich předků
Přemýšlejme nad věcí pragmaticky. Naši předkové žili v mírném podnebném pásu, tedy po období sklizně přišla zima, během které se spousta zvířat nacházela v hibernaci a rostliny jakbysmet. Dnes žijeme v poměrném blahobytu a máme tendenci v zimě jíst spoustu vitamínu C z přirozených zdrojů, abychom se chránili před nemocemi. Jako nejčastější zdroj vitamínu C nám slouží citrusy. Je to ale skutečně správně zvláště vezmeme-li v úvahu dopady dopravy a sklizně na jejich kvalitu a jejich chladící účinek?
Otázka za deset milionů: jaké vitamíny a minerály potřebujeme doplňovat v zimě? Ideálně všechny. Pak ve snaze udržet tělo skutečně obranyschopné nakupujeme krabičky s potravinovými doplňky a zapomínáme, že některé látky pracují správně jen v kombinacích s jinými, což lze bezpečně uhlídat pouze u jejich přirozených zdrojů.
Tuky a jejich vitamíny
Například vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E a K) se hojně vyskytují v přirozených zdrojích tuku: v ořeších, některých druzích masa, vejcích, mléce a dalších potravinách. Vitamín A si tělo dokáže vyrobit samo z provitaminu betakarotenu, o němž jistě víte, že se ve velkém množství vyskytuje například v mrkvi. Vitamín E se přirozeně vyskytuje ve spoustě olejů.
Velkým tématem je vitamín D a jeho přirozený zdroj v zimě.
Nedostatkem vitamínu D trpí poměrně velké procento Čechů, což se podepisuje jak na jejich dysfunkční imunitě, tak na jejich psychickém stavu. Vítamín D je navíc důležitý pro zpracování některých minerálů, jako je například hořčík a vápník. Nedostatek vitamínu K je pro naši populaci atypický: jednak se vitamín K běžně vyskytuje v listové zelenině a ořeších, jednak si jej do jisté míry tělo syntetizuje samo ve střevech.
Co se týče tuků, je potřeba zmínit také omega-3 mastné kyseliny; je potřeba do jídelníčku volit tuky, které obsahují méně omega-6 mastných kyselin, avšak i těmto “nezdravým” mastným kyselinám se nevyhýbejte zcela, jsou taktéž potřeba pro lidský organismus, nicméně je ho potřeba méně a s jeho dostatkem obvykle problém nemíváme.
V případě suplementace se jako zdroj omega-3 mastných kyselin využívá rybí tuk (nejčastěji lososový), jako rostlinná alternativa slouží lněný olej, který však neposkytuje tělu další látky, jako tuk rybí. Nezapomínejme také na skutečnost, že některými vitamíny se lze také předávkovat, nicméně množství vitamínu z běžné stravy vám neublíží.
Vápník, železo a jiné minerály
Vraťme se zpět k našim předkům: v zimě jejich jídelníček z velké části tvořily obiloviny, a to více, než maso a mléko. Hlavní obilovinou Slovanů bylo proso. Dále Slované pěstovali pohanku, jáhly a několik druhů pšenice. Z obilovin a luštěnin připravovali kaše, protože oproti chlebu je její příprava jednoduchá (není potřeba rostlinu mlít). Luštěniny se jedly méně, často byly konzumovány naklíčené. Dále nesmíme zapomenout na mák a již zmíněné ořechy jakožto zdroj olejů.
Řekněme si, co tyto potraviny tělu dodávají.
Začněme mákem: mák je pro nás ohromným zdrojem vápníku, čehož dnes využívají hlavně vegani při přípravě rostlinných nápojů jakožto náhražky mléka. Obiloviny také obsahují spoustu sacharidů, které využijeme jako palivo. V obilovinách najdete také menší množství bílkovin. Pro obranyschopnost jsou také důležité betaglukany, jež najdete v ječmeni, žitu nebo ovsu.
Co se týče vitamínů a minerálů, v obilovinách najdeme poměrně dost železa, které je důležité pro budování zdravé imunity. Nejvíce vitamínů a minerálů najdete v obilné slupce; volte proto co nejvíce celozrnných potravin.
Kvašené potraviny
Jedním z možných způsobů uchovávání potravin bylo kvašení. V minulosti bylo kvašení zásadním způsobem zpracování potravin na zimu. Co se týče zeleniny, kvasila se hlavně řepa, zelí a okurky. Dnes lze také kvasit některé druhy zeleniny.
Kvašené potraviny jsou i dnes během chladných měsíců oblíbené. Češi poslední dobou často vyrábějí “pickles”, tedy různé druhy strouhané zeleniny v kyselém nálevu.
Zelenina kvašením získává spoustu vlastností, z nichž je možné po zdravotní stránce těžit. Z kvašené zeleniny získáváme například vitamíny B a C, zároveň kvašení potraviny podporují peristaltiku střev.
Svou roli ve výživě mají také kvašené nápoje.
Dodnes se těší oblibě kombucha nebo vodní kefír, k jejichž vývoji stačí většinou tekutina s trochou cukru.
Kristýna Vaňková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Nejí maso, mluví sprostě a ráda jezdí tramvají. Studuje scenáristiku na FAMU, živí ji psaní pro nadnárodní korporát a ve volném čase se zabývá pozitivním vlivem negativního myšlení.
Ráda by byla nejlepší kámoška s Papežem.
Nahrávání ...
