Views: 288
A hned zapomeňte na to, že bychom to byli my, lidé 21. století. Můžeme se jít, milé dámy zahrabat s našimi kosmetickými zvyklostmi, péčí o pleť, o vlasy. Proti starověkým Egypťankám jsme … takové holky šmudlinky.
A pánové? Kam se hrabe černoch s Oldspájsem proti koupelovým rituálům egyptského muže.
Chcete zmapovat možná první metrosexuály? Prosím, pojďte na výlet tisíce let dozadu.
K civilizaci, jejíž skuteční potomci z větší části rozhodně neobývají dnešní Egypt.
Nelze sice s jistotou říci, že se staří Egypťané jako první třeba líčili, ale oni první nám způsoby péče o svou pleť a krásu popsali.
Před nimi psali tedy ještě Sumerové, ovšem ti nám zanechali množství astrologických, matematických, astronomických i mytologických informací, což se náramně hodí také, ale jak to dělali v koupelně, to nezmiňují.
To Egypťané se naopak pochlubili rozsáhle a díky pánům Thomasi Youngovi a François Champollionovi, kteří rozkryli taje hieroglyfického písma, toho o jejich neuvěřitelné zálibě v líčení, a až narcisistické potřebě pečovat o tělo, víme hodně.
Je to sice úctyhodně dlouho, ale mnoho z egyptských kosmetických vynálezů používáme i my.
Nebo možná by bylo klidně možné říci, že jsme proti nim břídilové.
Muži měli v Egyptě naprosto stejnou potřebu o sebe pečovat jako ženy. Systém líčení byl velice podobný a intenzita péče i prostředky rovnocenné.
Znali přes stovku roztodivných bylin a receptur jen na péči o pleť a koupele či mazání.
Vezmeme to od večera.
Večerní koupel měla účel nejen rituální, protože vzorem byli Egypťanům jejich bohové, a tady se můžeme jen domnívat, kdo z nich je kdy kde viděl, že věděli, jak vypadají, ale také očistný a estetický.
Prostředky do koupele Egypťané střídali, podle rituálu a také podle potřeby.
V žádné koupeli ale nesmělo chybět kozí, nebo oslí mléko, o kterém už tehdy dobře věděli, že je neobyčejně zdravé na omlazení pleti.
Vonné bylinky používali proto, aby když se potí, nebyli cítit.
Je třeba si uvědomit, že v Egyptě je vedro. I v noci.
Před spaním si ještě tělo a tvář namazali olejíčky, kdy všechny receptury dnes už nemůžeme znát. Byly jich stovky a stovky.
Víme, že obsahovaly výtažky z levandule, gumovníku, sezamu, lnu, ovoce, obilí, olivovníku…
Vůně pak volili také hodně podle vkusu.
Jmenuji to, co se podařilo rozluštit a přeložit.
Myrha, tymián, majoránka, heřmánek, levandule, lilie, mentol, rozmarýn, cedr, divoká růže, skořice, vanilka, aloe.
Je dobře říci, že to nebyly zdaleka jen květiny.
Egypťané používali jako vůně i tak netradiční prostředky, jakými jsou třeba výtažky z různých částí těl různých živočichů a hmyzu.
Dalo by se říci, že o tom, který živočišný orgán, nebo brouk po smíchání s něčím voní, víme dnes starou bačkoru.
Oni neměli naší chemii. Měli ale vlastní, a jak se zdá, egyptský chemik byl třída.
A to jsme stále ještě před večerním ulehnutím.
Velká pozornost se v tuhle chvíli věnuje genitáliím, protože se předpokládá, že třeba noc nestráví člověk sám.
Neuvěřitelné je, jak uměli Egypťané kombinovat vůně a afrodiziaka.
Intimní části namazané určitou směsí bylin a olejů, bohužel neznámého složení (nebo neúplného), působilo nejen pro druhé pohlaví smyslně, ale také povzbuzovalo apetit.
My máme viagru a „dežodorant“ – oni měli – třeba například – výtažek z penisu koně, levanduli, med, olivy a drceného zlatohlávka.
Efekt? Možná lepší.
Egypťané znali orální sex a mysleli na pohodu partnera.
Jejich prostředky nejintimnější hygieny, musely být také chutné!
Pánové 21.století, kdo z vás myslí na chuťové nuance svého „kamaráda“? Aha??
A bude i ráno…zítra.
Přeji pěkný den i noc.
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.