Views: 1338
Asi to už ode mě všechno víte, ale tak nějak se to sluší připomenout, protože právě prožíváme svátky krásné, řekla bych nejkrásnější v roce. Ať už k nim přistupujeme křesťansky, pohansky, nebo nějak po svém, což je asi nejlepší, je přeci jen prima znát originál, aby to snad nevypadalo, že byl Kristus uvejcován, nebo že ho uštvali zajíci.
Symbolika Ostary, tedy Velikonoc, tady byla už před tím, než Ježíšek tak hloupě přišel o život, nebo se mu o něj rozhodně usilovalo. / připouštím i tézi některých historiků, že na kříži nezemřel. Psali jsme tady: Co víme o Pilátovi?
Ostara je tedy svátkem předkřesťanským, převelice starým a v různých podobách slaveným pomalu všude, jen s obměnami.
Naše Bohyně Eostre, která je moc krásná a je pannou se vydává na lov do lesa.
Zde potkává Boha lovce a zamiluje se do něho.
Zajímavé je, že to tak dělá každý rok a každý rok je pannou. Inu, je to Bohyně, tak to neřešme, ony to mají jinak.
Během noci svátků Ostary přestane být pannou a od této chvíle se prohání se svým vyvoleným, kterým je každý rok ten stejný, lesem po jeho boku.
Nastává doba nových začátků a oslavy probuzení života a lásky.
Čas očisty po zimě a čas slunce.
Ženy v tu dobu před samotnými oslavami vymetaly všechny kouty obydlí březovými větvičkami, aby vyhnaly zlé síly, nemoci, negativní energie, smutek i ošklivé myšlenky a to jsme si povídali celý týden.
Teď tedy zbývá vysvětlit, kde vzal Ježíšek vajíčka, zajíčky, beránky a pomlázku
Nikde … prostě je zdědil.
Lidé totiž dříve Bohyni Eostře věnovali dary.
A ty se nám do dnešní doby přenesly a křesťané s nimi problém nemají, přestože zvyk je hluboko pohanský a Kristus s velikonočními symboly nemá vůbec nic společného.
Vejce
Vajíčko znamená nový život, plodnost, symbol požehnaného stavu Bohyně a nových začátků.
Obzvlášť nabitá silou byla ta červeně obarvená!
Bohyně pak přijímala květiny a večer u ohně, kterým se dříve slavil každý velký svátek, také koláčky a drobné pečivo.
K ohni se přicházelo v šatech, přepásaných barevnými pentlemi.
Ženy se bohatě ozdobily barevnými kusy látek a ve vlasech měly květiny a větvičky břízy. To aby se Bohyni co nejvíce podobaly.
S muži si o půlnoci vyměnily polibky, když předtím společně naznačovali, že se právě poznali. Byla to taková hezká hra na seznámení a myslím, že u toho muselo být lidem moc příjemně.
Zajíček
Pro svou vysokou plodnost byl odjakživa v mnoha kulturách zajíc a králík spojován s mnoha Bohy.
Najdete ho skoro na všech podobiznách Eostry. Je také jeho patronkou a zajíc je i její druhé vtělení. Tak, jako je její vyvolený člověk, nebo jelen, může ona z lidské použít zaječí. Více podob Bohů známe z celého světa napříč náboženstvími a kulturami.
Pohané viděli v plození a plodnosti život, jeho zachování i obnovu, a vůbec to nebylo nic nemravného.
Zajíc je navíc první savec, který má na jaře mladé.
Naopak, akt plození pokládali za nutný a hlavně radostný.
To bychom si mohli ponechat, také mám pocit, že tyhle věci patří k těm příjemným.
Beránek
Je sladký od té doby, co se lidem nechce zařezávat tolik živých jako oběť bohům za dobrou úrodu. Dříve se to ale tak dělalo.
Byl symbolem oběti, chudák, už před mnoha stovkami let.
A je dál. Klidně i té Kristovy, ale původně to byla oběť krvavá pro zajištění života příštího.
Neobětovalo se ale samé ideji, ale Bohům jako takovým. A s oslavami Ostary souvisí skopové hody.
Pomlázka
Šlehání pruty nebo proutky zase patří v základu k antickým svátkům plodnosti, stejně jako polévání vodou. Pokud žena chtěla být plodná, musela se nechat „vyšlehat“. No musela …. jako tehdy nikoho nenapadlo, že by se mohlo jednat o týrání a podobně, stejně, jako ale nikoho nenapadlo, ušlehat dívku do bezvědomí gumovou hadicí, nebo traverzou, proboha svatýho!
Dívka pak předala muži nějakou obětinu.
Zpravidla zase vajíčko.
Ono to má celkem hlubokou logiku a nemyslím, že to je nějak brutální.
Když budu úplně konkrétní, tak, abyste pochopili myšlení předků, které bylo velmi přímočaré a jednoduché a celé se točilo kolem člověka, pak oni věděli, že první milování trochu bolí, ale žena aktem věnuje sobě i partnerovi nový život, tak jako všechny budoucí maminky v přírodě.
Nejen ty lidské.
Vajíčko, darované muži za symbolické poplácání pomlázkou, je pak analogií přímo dokonalou.
Vlastně je to strašně jednoduché.
Dnes jsou Velikonoce hodně křesťanské a je to vlastně jedno.
Vždyť i Ježíšek je moc prima a máme ho rádi. Jenom je mi nějak proti mysli příliš spojovat tyhle původně veselé dny, plné nového života a mláďátek a vůně květů se smrtí. Nějak mi to k tomu nejde.
A tak je myslím dobré něco vědět o minulosti a nezapomínat na původní podstatu.
Jinak by nám totiž mohlo unikat, jak vlastně souvisí osoba Ježíška s barevnými vejci a zajíci.
Mimochodem, modrá vejce k Velikonočním svátkům vůbec nepatří!!
Je to velký omyl.
Velikonočními barvami jsou zelená, žlutá a červená!
Michaela Kudláčková
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Nahrávání ...
