Vaccine Stock Edited 0 1
Tělo

Jak si (ne)vybrat vakcínu?

61 Shares

Víte, že vás na magazínu coronou moc nezatěžuji, protože jí máme všude dost a taky obecně už máme toho čínského dárečku plné zuby. Když jsme si psali o této chorobě loni touhle dobou, pověděli jsme si, že ta věc sama nezmizí, a že musíme doufat, že se svět spojí a brzy bude vakcína nebo 100% lék.

Dobrá zpráva je, že to první máme a to navíc v počtu nemalém, takže teoreticky máme dokonce na výběr.

To by bylo super, kdybychom si oficiálně vybrat mohli. Ovšem nemůžeme. Ale my se tady nebojíme říct, že neoficielně to někdy jde a hlavně vývoj je tak maximální, že nevíme, zda za pár týdnů nebudeme mít tuhle možnost i jaksi ofiko.

Ale i kdybychom neměli…

Řekla bych, že když člověk přesně ví, čím je očkován, na jakém principu je ta, která vakcína vyrobena, co je podstatou toho, že chrání, jak se zachová v těle, na co působí a jak, není vůbec na škodu.

Chce se mi říct, že jestli je na tomhle celosvětovém neštěstí něco alespoň setinově pozitivní, tak je to jednoznačně náš posun intelektuální, protože snad nebudou generace, které by vládly takovou informovaností z oblasti biochemie a molekulárních procesů, než ty současné.

No řekněte, zajímalo vás někdy, na jakém principu funguje tetanovka, na kterou co 10 let chodíte, nebo kterou vám automaticky vetknou do zadnice, když si propíchnete nohu vidlemi?

No nezajímalo.

Tak to se teďko mění. Každého najednou zajímají vakcíny do poslední molekuly.

A proč ne?

Alespoň si rozšíříme obzory o další, dosud úzce profilovanou disciplínu.

Rostou z nás mimořádní lidé s širokým intelektuálním vybavením.

Takže jen vsuvka … a s ohledem na trend nikoli nepotřebná … ta mnou zmíněná tetanovka, je prosím pěkně vakcína na principu deaktivovaného viru/toxinu.

Vlastně tam najdete toho škůdce, jen by neměl být akce schopen. Tuto technologii zvolili u covid vakcíny například Číňané. My se těmito vakcínami ale na úrovni našich těl zatím zabývat nebudeme, protože jsou to v tuhle chvíli léčiva neschválená, nejsou k nim data, a tudíž obecně vzato jsou pro naše podmínky a legislativní kontexty nelegální.

Ale nebojte, těch schválených je dostatek.

A to během roku, což je obdivuhodné.

Obdivuhodné, ale nikoli nemožné. Než totiž přijmeme argument, že žádná dobrá vakcína se nevyvinula za rok, tak inteligent formátu čtenáře Popelek si uvědomí, že nikdy nebyla v novodobé historii celého světa (!) tak zapotřebí vakcína v takovém rozsahu.

Je to vlastně prvně, co se celý svět zapojil a hlavně narval neuvěřitelnou spoustu peněz do jediné věci, která pro celý svět byla a je stejně aktuální.

Čili … za těchto podmínek, s přihlédnutím k tomu, v jakém žijeme století, jaké technologie a znalosti, a co do vakcín i jaký náskok měl svět k dispozici,…  to najednou už tolik zarážející není.

Mě přijde fascinující, že tím, že na to šli světoví vědci, univerzity a farmaceutické ústavy různě, s využitím bohatých zkušeností, které svět s očkováním už měl, je výstupem několik vakcín na několika principech a všechny lze pokládat za bezpečné, co do dosavadních předložených dat a studií, které jsou rozsáhlé, dostupné a pochopitelné i laikům.

Neznáme a neumíme odhadovat dlouhodobé účinky té, které vakcíny, ale to jsme neznali ani u té tetanovky, když se s ní začalo roku 1926 očkovat.

Zajímavost: První očkování příbuzným virem umíme od roku 1798 a šlo o neštovice. (kravské neštovice uměly ochránit před pravými).

https blogs images.forbes.com kionasmith files 2017 10 smallpox vaccine

Následují vakcíny na principu oslabených nebo usmrcených virů: vzteklina 1895, tyfus 1896, mor 1897, záškrt 1923 … atd.

Doba se posunula, lidstvo se vyvinulo, technologie pokročily, věda udělala obrovský skok kupředu a jak už to tak má být, držet s nimi krok musí i choroby.

Edward Jenner

No a tento náš střapatý čínský „kamarád“ je toho zářným příkladem. Přizpůsobivý, životaschopný, flexibilní a „strašně rychle se množí“.

Je tak moderní, že se až chce věřit, že se spíš vydrápal z nějaké zkumavky ve výzkumáku, než z pod pultu na trhu s nedovařenými netopýry.

V každém případě má ale v soudobé vědě vcelku rovnocenného soupeře.

A ten přichází se slušným bojovým arzenálem.

Abych k vám dopravila co možná sofistikované informace a podala vám je jako laik laikovi, musela jsem ponejprve zmermomocnit několik biologů, lékařku a jednu milovanou vědkyni a rámcově sama pochopit, co mi sdělují.

Došlo mi, že je asi technicky málo zásadní, po kterém druhu vakcíny byste sáhli. Z hlediska osobních sympatií to ale většině lidí prostě jedno není.

Takže, abychom to chápali jako laici, protože odborné termíny nám toho moc nepoví:

vacc

Nováček mRNA

Ve zbraňovém skladu máme velice moderní a děsně chytré vakcíny, takzvané mRNA. Ty už se ani nemusí obtěžovat virus v nějaké podobě do lidského těla nosit.

Jednoduše přijdou a buňkám o něm povypráví. Podívej, buňko, takhle ten pacholek vypadá. Buňka si namaluje jeho podobenku a připíchne na nástěnku. Bílé krvinky, které na nástěnku pravidelně koukají, zpozorní a podle obrázku vyrobí a k zásobě nejrůznějších štítů (proteinů), které už mají na jiné viry a choroby, přidají protein proti coroně.

Nebo: ukradneme coronaviru návod (mRNA) na výrobu jeho vlastního kabátu (S protein) a ušijeme si ho podle toho návodu sami v našich buňkách v malém množství, abychom si proti němu dopředu a v klidu vytvořili protilátky. Když se pak tělo s coronavirem setká, pozná ho podle toho kabátu a zničí.

mRNA vakcíny jsou:

Pfizer/BionTech (Spojené státy a Německo)

Moderna (Spojené státy)

A brzy také CureVac (německá společnost se sídlem v Holandsku)

Vektorové vakcíny

To je taková vakcína šibalská, která používá přestrojení. Zcela neškodný, dobrotivý pošťák v přestrojení za malou opičku vnikne do buňky. Tam ale vybalí obrázek viru. Buňka se zase dá do malování. Není to vůbec nic pěkného, ten její výtvor, takže bílé krvinky si u nástěnky, kam to buňka připíchne, řeknou, fuj to je hnusák a vytvoří proti tomu šeredovi ochranu.

Ten pošťák přestrojený za opičku se jmenuje vektor.

bun

Nebo: pošťák (vektor- třeba upravený adenovir) nese dopis (návod na výrobu coronavirové součástky) a poté co vleze do buňky a otevře se ten dopis, začne se podle něj vyrábět ta součástka. Tělo ale pozná, že součástka není jeho a začne si proti ní tvořit protilátky. Když se pak tělo setká s opravdovým coronavirem, už ho dovnitř nepustí, pozná že je to falešný pošťák.

Vektorové nosiče využívá:

Astra Zeneca (britsko-švédská ve spolupráci s Univerzitou v britském Oxfordu)

Vakcíny proteinové (na bázi bílkovin)

Tohle jsou skutečné dětičky genetického inženýrství a jsou, třeba pro mě velice zajímavé. Jde vlastně o umělé svršky (obaly a fragmenty) proteinů, které jsou opatřeny antigeny opravdového konkrétního viru. Tahle malá armáda, která má dokonce jakýsi klíček, kterým virus “odemyká” buňku, stimuluje tělo k imunitní odpovědi. Tedy tělo na ně zareaguje jako na skutečný virus a vytvoří si protilátky. Principelně podobně se chová vakcína proti žloutence.

Proteinové vakcíny jsou:

Novavax (Spojené státy) Vakcína má velmi dobré výsledky a je před schválením EMA.

Jednodávková adenovirová

No a ještě musíme zmínit právě schválenou jakousi modelku mezi vakcínami. Nechci jí stranit, ale trochu to dělám 😎 a tou je vakcína Janssen belgické odnože firmy  Johnson & Johnson.

Dala jsem jí sólo odstavec, protože je zatím unikátní tím, že je jednodávková.

Používá také onoho šibalského pošťáka jako Astra Zeneca, ale on se netváří jako opička. Tváří se jako nanicovaté nachlazení, což mu umožní pronikat do buněk jako nic.

V buňce pak ale vybafnou informaci o skutečném nebezpečí. A buňka, jasně, portrétuje riziko a ihned ho vyvěsí. Bílé krvinky, tedy imunitní systém hned začnou pracovat.

Zbytek už je stejný, jako u všech ostatních.

Analogie s takovým hodným trojským koněm, je docela trefná.

Pokud jste nabyli dojmu, že vakcíny jsou si vlastně hodně podobné, jenom se liší ve způsobu doručení informace, tak je to vlastně pravda.

Možná se ještě sluší dodat, že žádná vakcína ze jmenovaných, ačkoli to tak vypadá, není úplně fungl nová.

Některé využívají principy, které známe například z očkování proti ebole (Pfizer/BionTech) jiné si půjčily systém očkování proti obrně a podobně.

Vaccine Stock Edited 0 1

P.S.

Byť je aktuálně značně diskutovaná i vakcína Sputnik ruské provenience, nezahrnula jsem ji.

Protože je to léčivo, jak jsem nahoře zmínila, neschválené.

Ale co jsem o ní dokázala doptat a dohledat, je, že jde o vakcínu adenovirovou, dvojfázovou, jen pro každou ze dvou dávek používá jiný adenovirus, tedy jinak převlečeného pošťáka.

Oba adenoviry jsou lidské.

A teď, a podobný problém bude mít asi aktuálně i Evropská léková agentura, která vakcíny schvaluje, je k ní málo dat.

Musí vám stačit, že pošťáci jsou Ad26 a Ad5. Nemohu vám tedy, jako u Astry, nebo Johnsona napsat, že jde o lehké nachlazení, nebo opičí rýmu, protože to nevím.

Myšlenka Rusů tkví ale v tom, že rozdíl v nosičích zamezí případné nežádoucí imunitní odpovědi na druhou dávku. Tedy, aby si buňka nenechala vytvořit štít i proti pošťákovi.

Potřebná data Rusko EMA prozatím nedodalo.

Stejně je na tom i vakcína z Číny.

Ta však využívá přímo deaktivovaný virus SARS/Cov2. Tedy žádný pošťák, ale opravdový, akorát technologicky zmrzačený virus covid.

Tady ale také chybí data, čili nikdo neví, zda a jak důkladně je virus deaktivovaný, a k tomu je vedení firmy Sinovac z minulosti obviněno z manipulace kontrolorů, aby léčiva byla posílána do oběhu bez dostatečného testování.

Takže to může být něco, jako čínské výrobky obecně. (Ačkoli, když si trochu rýpneme, corona se jim celkem povedla, jak vidno).

Kdyby vás zajímalo … 

… a já vám to ještě povím, protože pro mě bylo fascinující naslouchat, tak virus, a nejen corona, ale jakýkoli, je vlastně strašně jednoduchý živý organismus, který by se dal přirovnat k nějakému totalitnímu režimu.

Pomocí lsti, (ta se pořád zkoumá), vnikne do buňky a tu přinutí, aby ho vyráběla.

Prostě jí donutí, aby tvořila jeho klony tak dlouho, dokud jí úplně nezaplní, až jí zničí.

No a pak jde a hupne do další buňky a tu zase takhle zotročí.

Imunitní systém, tedy bílé krvinky jsou tu tedy proto, aby virus poznaly a okamžitě zničily, takže on sice dorazí do těla, ale ne do buňky.

Fascinující, že?

No a vakcína slouží k tomu, aby virus neproniknul do buněk a nezničil je, protože ono chvilku trvá, než šokované bílé krvinky, které nikdo nevaroval, vyrobí tu pravou obranu.

A v případě coronaviru to bohužel u některých lidí chuděry ani nestačí a odnese to tolik buněk, že je všechna snaha marná.

koronavirus informace

Ono to jednou skončí. 

Skončí to dokonce i u nás, i když to tak nevypadá. I my budeme očkovaní. A až to skončí a dostaneme zpět naše životy, bude hodně a hodně času a taky hodně chuti se ohlédnout, vyhodnotit a odměnit jednotlivé aktéry podle toho, čím nám všem v době největší novodobé pohromy a hromadného umírání, prospěli.

Dost se na to těším.

Přeji vám, milé Popelky … zdraví!

 

Michaela Kudláčková

Mnohokrát děkuji za čas:

PhDr. Lence Slánské, MUDr. Karlu Březinovi, SÚKL, Ústav m.g. AV ČR a MUDr. Dagmar Simonidesové,  MUDr. Markétě Geleneky

 

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“ on Facebook
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře,sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti. Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
Hodnocení k článku

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x