Je vůbec možné, aby se v dnešní době ještě vůbec dalo věřit pranostikám, které naši předkové tak usilovně po staletí vytvářeli? Ze zimy jsme skočili rovnou do léta, protože na víkend hlásí téměř třicet stupňů. Jak by bylo ve stodole, podle lidových předpovědí?

Jaro jsme, jak se zdá přeskočili a už se těšíme, že se budeme opalovat.

Příští týden otevírají také koupaliště.

A kdyby jejich majitelé neotevřeli, byli by hloupí, protože má být ke třicítce.

To už je léto.

Těším se moc na teplo, protože ho mám ráda. I když je mi jasné, že normální to rozhodně není.

Jaro se totiž schovalo.

Ještě před pár dny bylo totiž na nule a pod ní. To je skok o víc, než třicet stupňů.

Žádnou pranostiku jsem na takový extrém pochopitelně nenašla.

Myslím, že s klimatickým chaosem, který je rok od roku znatelnější naše prapraprababičky nepočítaly. Příroda měla svá pravidla a jakýkoli malý odklon byl sledován a navazoval na něj jiný.

Logicky, protože:

Každá akce přece vyvolá reakci.

A to věděl už dávno nejen člověk, také živočichové a flora.

Při tom, co se děje s počasím teď, mě vůbec nepřekvapuje, že zmatení delfíni neví kam plují, že se uprostřed města objeví tisíce stěhovavých žab, které by měly hopkat o stovky kilometrů jinde a hlavně v jinou dobu, a že se objeví sníh tam, kde ho nikdy neviděli.

Budeme muset začít tvořit nové pranostiky.

Nové klimatické podmínky, budou znamenat nová pravidla.

A nové přírodní zákony nové pranostiky.

No nic, podíváme se, CO BY BYLO, KDYBY BYLO…nebo spíš kdyby nebylo…

Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.

Jaký duben – takový říjen.

Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.

Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.

Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.

28. duben

Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní. (Asi ne )

Ale duben končí a já mám pro vás celý květen!

Pokochejte se znalostmi předků, protože zadky nám nejspíš uhoří už v červnu.

První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.     

4. květen    

Déšť svatého Floriána je ohňová rána.

Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.

Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.

7. květen

Na svatého Stanislava mají brambory svátek.

Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.

8. květen 

Než jukneme na další pranostiku, ráda bych podotkla, že v dávných dobách byl tento den Dnem matek.

Už ve starém Řecku se v tomto období slavily dny zasvěcené ženám, „které darovaly život“.  Později se svátek matek slavil třeba v Anglii, kde se uctívala Mateřská neděle (Mothering Sunday).

Novodoběji a mezinárodně se tak začalo dít v roce 1907 na počest Anny Reevers Jarvisové, která celý život bojovala za práva matek.

O pět let později vyhlásil prezident USA Woodrow Wilson první oficiální oslavu Dne matek, konající se o druhé květnové neděli.

U nás se pak začal slavit v roce 1923 na popud Alice Masarykové.

Komunisti ho proto akčně nahradili MDŽ.

A to je také důvod, proč hodně lidí za komanče drželo svátek stále druhou květnovou neděli. (moje maminka také). Svobodně jsme se k oslavování květnového Dne matek vrátili až po roce 1989.

Tak to jen k osmému a potažmo i k 13.květnu, na který letos tento milý svátek připadne.

10. květen bývaly to Svatodušní svátky

Na svatý Duch do vody buch! (to jsem nikdy nepochopila)

O svatém Duše choď ještě v kožiše. (No, jak chcete, ale příjemné to nebude)

Svatý Duch přinese plný pytel much.

11. květen – Dřív to byl svatý Ignác z Laconi později Mamert dle starého kalendáře a teďmá svátek Svatava

Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.

12. květen sv. Nereus a Achilleus dnes první ledový –  Pankrác

Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.

Pankrácova nepohoda – vinohradům výhoda.

Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všeci sedláci.

13. květen Servác a Den matek

Pan Serboni pálí stromy.

Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

14. květen –  Bonifác

Bonifác bez deště – hojnost vína.

15. květen  Žofie

Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.

Déšť svaté Žofie švestky ubije.

16. květen – Jan Nepomucký dnes Přemysl

Na severu Čech a možná i jinde se věřilo, že ten, kdo by tento den zlomil lilii, zemřel by do deseti let v tu samou hodinu, kdy květinu zničil a to násilnou smrtí!

Čeští patroni (svatý Jan Nepomucký a svatý Václav) odměřují teplo.

Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.

19. květen

Přišel Petr Celestýn hospodáři saď okurek

22. květen – dřív Julie dneska Emil

Na Julii lny se sijí.

25. květen  – dřív sv. Urban dnes Viola

Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.

Když na Urbana prší, bude mnoho myší.

Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pak-li jest pěkný čas, dobré víno bude zas.

26. květen

Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.

31. květen

Len vysetý posledního května se dobře zavede, protože Petruška ráda přede.

Máme možnost si teď vyzkoušet, jak moc jsme od chování přírody dřív a dnes „bokem“.

A případně si začít akčně znamenat třeba jaká klimatická anomálie který den přijde, na kdy vyjde v květnu nějaké tornádo, nebo něco takového, co už u nás vůbec ojedinělé.

Na tomto pozorování doporučuji začít stavět úplně nové pranostiky a nová pravidla pro hospodáře a obyčejný lid.

Například :

Na Zikmunda přes třicet  – na Violu sníh a podobně 

Pěkný den!

Zítra máme pro vás Horoskopy pro všechna znamení na celý květen 

Michaela

[sexy_author_bio]