O holubech se většinou hovoří hlavně v souvislosti se špatným stavem soch ve městech. Všeobecně máme holuby za obtížné. Jenomže holub sám o sobě opravdu nemůže za to, že my máme města a památky, že chceme létat v letadlech… Co o nich vlastně víme? Víte, že holub svou inteligencí v mnohém předhoní tříleté děcko?

Dovolte mi tohoto ptáčka, jehož bílá, ženská podoba je symbolem nevinnosti, lásky a míru, trochu očistit a ve vašich očích i myslích zkusit zlepšit jeho postavení.

Myslím, že si to zaslouží.

Třeba se příště na skupinku holubů budete dívat trochu jinak, až je spatříte zobat housku z dlaní malých dětí kolem kašen.

Jako malá jsem chodívala s babičkou sypat holoubkům na Staroměstské náměstí.

Mám je ráda dodnes.

Taky mi zobali z ruky.

Jejich vrkání mě vrací do dětství a do procházek starou Prahou. Do tajemných příběhů, na Kampu, Karlův most, k Orloji, na Smetanovo nábřeží….domů.

Je to půvabná vzpomínka a jsem ráda, že ji mám.

Holubi totiž jenom nekadí po sochách …

Inteligence holubů je srovnatelná s inteligencí tříletého dítěte, a podle některých studií dokonce i větší.

Japonští vědci například dokázali, že holub je schopen rozeznat svůj vlastní obraz, a to i z videozáznamu s 5-7 sekundovým zpožděním.

Tříleté děti měly s tím samým mnohem větší problém.

Přitom způsobilost rozpoznat sebe sama mají vedle lidí jen velcí primáti delfíni a sloni. Tak už i holubi.

A to není všechno.

Holubi umí i počítat.

Alespoň na tom trvá tým vědců z University of Otago v novozélandském Dunedinu, kteří výsledky své studie zveřejnili v časopisu Science.

Jak na to přišli?

Ukázali holubům obrázky s jedním až třemi geometrickými obrazci a za slíbenou odměnu měli klovnout do obrázků ve správném pořadí a seřadit je od nejmenšího počtu obrazců po nejvyšší.

Když pochopili zadání, dostali těžší úkol.

Dostali obrázky, na nichž bylo devět obrazců, které se lišily tvarem i barvou. Holubi pak museli pochopit, že podstatný je počet, nikoli barvy nebo tvar.
Poradili si celkem snadno.

Ano, holubi také vidí barevně.

A nejen to.

Zrak je pro holuby i hlavním orientačním smyslem.

Dobře mají vyvinutý rovněž sluch.

Naopak čich a chuť mají špatný.

• Věřili byste, že holub se dokáže delší dobu bez mrknutí oka dívat přímo do slunce?
• A že sítnice oka holuba se nepoškodí ani přímým ozářením laserovými paprsky s energií 0,05 J?

Zajímavé že?

Holub je mnohem obdivuhodnější pták, než si obecně myslíme.

A vlastně ani jinak nemůžeme, když mimo několika vědeckých týmů ochotných věnovat jim i jiný druh pozornosti, než jak jako škůdcům, se už pomalu ani děti ve škole nic jiného neučí.

A je to škoda.

Možná jednou odhalíme i to nejhlavnější, co doposud ani s pomocí vědeckých týmů nevíme.

Hádankou pro nás  stále zůstává holubí orientace.

Přestože už jsme si mnohokrát říkali, že víme, že už jsme na to přišli, vždycky byly výsledky bádání vyvráceny.

Podle čeho se holubi orientují, že dokáží trefit domů i ze vzdálenosti 10 000 kilometrů?

Zkusili jsme jim ucpat snad všechny možné otvory, znemožnit jim vidění, ale doletěli se špunty v uších i s ucpaným nosem.

I když byli na neznámé místo v uzavřené přepravce odvezeni.

Jediné, co víme je, že nejdřív holub vyletí do výšky zhruba 200 metrů.

Pak poletuje v kruzích, které jsou stále větší.

Chvíli létá v různých kličkách, a pak najednou zamíří k cíli.

Co tam nahoře vyhodnocuje a jakým orgánem, pro nás zůstává stále tajemstvím.

Rychlost jeho letu jsme změřili na úctyhodných 150/hod.

Z Prahy do Brna to tedy zvládne ani ne za dvě hodinky.

Za den umí holub urazit i 1200 kilometrů.

Blboun a stroj na hovínka holub tedy rozhodně není

I když je právě blboun jeho největším příbuzným.

Bohužel ale, díky své, já řeknu pietně naivitě, blboun vyhynul.

Blboun nejapný, neboli dodo či Raphus cucullatus býval asi metr vysoký nelétavý pták z ostrova Mauricius.

Poté co na Mauricius přišli první lidé, přišel i konec ubohého blbouna. Lidé si totiž přivezli zvířata, která dříve na ostrově nežila. Prasata, krysy a opice vybírali blbouní hnízda a zbytek zařídil člověk, když zjistil, že blboun nemá pud sebezáchovy, neprchá a zastřelí ho proto i ten, kdo by normálně netrefil ani garážová vrata z půl metru.

Blboun vymřel oficielně roku 1662.

Tehdy ztroskotaný námořník Volkert Evertsz spatřil jeho poslední žijící exemplář.

Blbounův menší kolega holub, s inteligencí vyšší než batole a schopnostmi hodnými obdivu, nám ale zůstal.

A nejen jako kazitel soch a přenašeč roztočů.

Ale také jako pomocník (někde stále ještě nosí zprávy holubi) i jako tvor zasvěcený bohyni plodnosti a později manželské lásky a věrnosti.

A kdyby se vám dnes v noci zdálo o holubovi, tak to také není špatné.

Ve snářích se píše:

– Holubi pečení: symbol bezpracného zisku nebo nečekaný dar v brzké době 
– Holubi poštovní: obdržíte důležitou zprávu 

A já doufám, že těchto pár řádků třeba příště lépe povede vaši pravici s trochou drobečků, až zase půjdete na procházku parkem.

Příjemný den a hodně zdraví.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]