Za sebe se netajím s obdivem a jakousi posvátnou úctou k těmhle studenokrevným králům plazí říše, ale docela chápu i ty, kdo hady rádi nemají. Na druhou stranu mě vůbec nepřekvapuje, že starověký a moudrý Egypt měl k hadům tak silný vztah. Je to mystické zvíře a hadí pohled je jedním z nejmagičtějších…

Do doby, než kdosi přiřkl právě hadovi účast na Evině hříšném mlsání v ráji, měl celkem dobrou pověst.

Bohužel si teď všichni myslí, že had je kdoví jak proradný a to mu myslím křivdí.

Had není žádný křivák, náhodou je to docela férový chlapík a je velice zajímavý jak životem, tak i vytříbenou technikou po všech stranách.

Taky měl hromady času vybrousit své schopnosti za ty miliony let, po které na planetě Zemi žije.

A člověk?

Ten je jednak proti němu slušný břídil a jednak, a to je dobré vědět, hada ani moc nezajímá.

Rozhodně má málokdy v úmyslu se s ním bratřit a kontaktu se vyhýbá.

Věřte nebo ne, had z vlastní vůle neútočí na nic, co mu nechutná, nebo o čem ví, že se do něho nevejde. Tedy ani na člověka ne.

Dokonce, protože nemá zájem o zbytečné problémy, má v repertoáru celou škálu různých varování pro případ, že by se člověk ochomýtal kolem něho.

Ano, tohle je článek, který si klade za úkol maličko očistit hada v očích široké veřejnosti a klidně budu hadovi advokátem

Nešplhám, dělám to čistě z přesvědčení.

Tak například taková kobra, když už jsme tak působivě začali Egyptem.

V zásadě je celkem nenápadná a rozhodně nestojí o konflikty s člověkem.

Pokud se tento z jejího pohledu směšný živočich přiblíží, zplacatí hlavu a část těla, aby byla lepší vidět pro tvora, o kterém ví, že vládne velmi nedokonalými smysly.

Doufá, že placatá hlava, na které s trochou černého humoru nechá vyniknout brýle, člověka upozorní.

Ano, ty brýle jsou tak trochu lehkou satirou upozorňující na lidský nedokonalý zrak.

Mohla by klidně ale zajít i k jiným přednostem, kterých člověk oproti ní nedosáhne. Mohla by si na zátylek s úšklebkem umístit i jiný orgán. Hadi mají totiž dva penisy, každý z jedné strany těla, aby partnerka mohla pohodně ležet na libovolném boku.

Kobra se ale brýlemi posmívá jen lidskému zraku a ostatní nechala taktně stranou.

Nebo chřestýš.

Z mého pohledu překrásný had.

O problémy s člověkem nestojí stejně jako kobra. Chřestýš zase dospěl k názoru, že člověk je vlastně proti němu totální hluchoun a zabedněnec, a že pouhé syčení by nemusel odlišit od otevírání lahve s tonikem.

Proto raději ještě vehementně chřestí ocasem doufaje, že tohle člověk nepřehlédne a laskavě se vzdálí z jeho bubliny.

To byli hadi, o jejichž varovných signálech víme.

Ale co třeba kobra mosambická?

Ani ona nepojídá lidi a jen tak je zabíjet se jí nechce, pokud si o to vysloveně nekoledují.

Když se k ní přiblížíte na vzdálenost, kterou pokládá za neslušnou, plivne vám do očí svůj jed. Ví totiž, že sice bude kvičet bolestí, na chvíli oslepnete, ale rozhodně neumřete.

To by se stalo až ve chvíli, kdyby vás kousla a jed nesměřoval na oko, ale do žíly.

Nijakou radost by jí to ale nepřineslo, protože nejste ani hlodavec, ani vejce.

Nebo Heterodon nosatý.

Už jste ho někdy viděli?

Jestli ano, jistě máte dojem, že jste viděli jeho mrtvolu.

Tento plaz má jiný způsob obrany, ale i on absolvoval kurz znalosti lidských smyslů.

Heterodon ví, že člověk občas něco cítí, ač toho proto němu cítí asi tak setinu. Proto neskutečně smrdí, jakmile se přiblížíte.

Jestli se učil od tchoře?

Možná ano, každopádně mu to funguje.

A ještě to celé vytunil.

Dost dobře totiž imituje mrtvolu, pokud musí a právě při tom smrdí jako rozkládající se maso.

Lze tedy říci, že imituje rovnou rozkládajícího se hada, aby člověku zvednul žaludek a tím ho odehnal.

Lidé, kteří žijí v jednom teritoriu s hady už většinou vědí, jak rozeznat korálovce, který je skutečně smrtelně jedovatý, ale jedem nerad plýtvá, od korálovky, která je neškodná, ale o lidskou společnost nestojí.

Dost možná proto, si korálovka pořídila velice podobný oděv jako korálovec.

Aby měla od nás klid.

Kdo totiž nezná tuhle říkanku, může ty dva hady zaměnit a to by pak záhy vypadal jako Heterodon, jenže doopravdy.

Tohle je korálovec:

Tohle je korálovka:

A tohle je říkanka:

„Červená a černá, tahle jedu nezná.

Červená a žlutá, smrt tě čeká krutá.“

Zapamatujte si ji, může se to hodit. Tady moc ne, ale v jiném klimatickém pásmu, jako když jí najdete.

Jak blízko jste kdo byl kdy jakémukoli hadovi?

Viděli jste jeho pohled?

Nemáte pocit, že je na těchto zástupcích celé té nádherné fauny cosi neuvěřitelně majestátního, ohromujícího i fascinujícího?

Já myslím, že ano.

Současně je ale setkání s hadem o velké pokoře a úctě.

Jakoby se z hadích očí dívala velká část historie Země.

Jakoby se z nich díval zcela jiný svět.

A jestli podal Evě jablko?

Myslím, že to je pomluva.

I Ďábel, který se měl právě v hada proměnit, by si možná moc rozmyslel použít zrovna krále mezivěta pro svůj poťouchlý plán.

Pokud v tom vůbec není i Ďábel nevinně.

Neumím si totiž představit, že by jakákoli žena a to i umírněná Eva, neměla kdy sama o sobě potřebu ochutnat právě to, co se ochutnat nesmí.

Nebo ta paní nebyla ženská.

Nebo vlastně nebyla vůbec člověk 

Já bych osobně ani hadí přičinění nepotřebovala a hnali by mě po pár hodinách vyhlášení zákazu rovnou někam do arestu.

Mimochodem, moc bych si přála mít hada, ale nevím, jestli se raději téhle úchylky nevzdat právě z lásky k hadům samým.

V teráriu had podle mě není šťastný a to by mi vadilo.

Přeji vám krásný den i víkend.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]