Cestování

Číhošť – smrtelně silný zázrak…

0 Shares

Kdybyste vystřihli mapu naší republiky z tvrdšího papíru a pokusili se jí postavit na špičku kolmé jehly tak, aby držela zcela v klidu, našli byste střed naší země. Vyzkoušet to můžete. I když to geografové již udělali. Výsledný bod a tedy geografický střed České republiky leží v malé nenápadné obci Číhošť na Havlíčkobrodsku. Modří už vědí.

15376ZmQ.jpg

 

Snad dílem náhody, snad osud tomu chtěl, že je to právě ona Číhošť, jež byla svědkem zázraku.

 

Při nedělní mši v kostelíku Nanebevzetí Panny Marie se za farářem Josefem Toufarem pohnul kříž na oltáři. Sám neměl o ničem ani tušení, než ho věřící upozornili. Byla třetí adventní neděle roku 1949. Komunistická strana tvrdě potírala všechny své ideologické odpůrce a římskokatolická církev byla jedním z nich.

 

Hned v lednu se za Josefem toufarem dostavil četník z nedaleké Ledče nad Sázavou a nechal si vylíčit podrobnosti onoho zázraku a ukázat kostel. Nezjistil nic zvláštního ani stopy triku či podvodu, kterým by chtěl farář manipulovat věřícími.

 

Doba nepotřebovala zázraky.

 

Doba hladověla po stádu poslušných zastrašených ovcí, kterým v žilách nebude kolovat naděje v boží mlýny, ale ideologie a touha položit svůj život i budoucnost dětí pro komunistickou stranu.

 

Nicméně soudruh Gottwald byl jiného názoru a pověřil státní bezpečnost úkolem přimět faráře Toufara k přiznání za každou cenu. To se jim bitím a mučením skutečně podařilo. Přiznal se i k pedofilii a podepsal, že doznání nebylo vynuceno násilím.

 

V únoru ho následně převezli do Číhoště, kde měla být provedena a nafilmována rekonstrukce chvíle, kdy došlo k pohybu křížku. Ani za pomocí lanek a gumiček se státní bezpečnosti nepodařilo křížkem pohnout.

 

Farář se během natáčení zhroutil a byl převezen do nemocnice.

 

I přesto film bezpečnost dokončila. Reportáž hanobící údajný farářův podvod a objasňující spiknutí Vatikánu proti lidově demokratickému zřízení byla promítána v kinech pod názvem „Běda tomu, skrze něhož pohoršení přichází.“

 

Tři dny na to 25.2.1950 farář Josef Toufar po operaci ve vězeňské nemocnici umírá.

 

V pitevní zprávě je uvedena příčina smrti zánět pobřišnice po perforaci žaludku. Lékař asistující u operace však vypověděl o zraněních, která porývala celé jeho tělo a nebylo pochybu o skutečném ubití Josefa Toufara k smrti.

 

STB se nepodařilo mechanismus zprovoznit a pohyb kříže tak nikdy spolehlivě vysvětlit. Tento stav panuje dodnes.

 

Film byl z kin záhy po jeho smrti stažen a zničen.

 

Tělo umučeného faráře bylo pohřbeno v Ďáblicích do hromadného hrobu. Rodině oznámilo havlíčkobrodské notářství jeho smrt až jedenáct let poté. Diagnóza zněla: zánět močových cest.

 

Jeho tělo leží v šachtě XVI dodnes.

V druhé vrstvě odspodu.

Kniha mrtvých byla záhadně zničena.

 

Pečlivá STB však pořídila důkazy o uložení těla.

 

Dnes se hovoří o jeho vyzvednutí, blahořečení a řádném uložení v blízkosti číhošťského kostela, kde je dodnes jen pomník a malý náhrobek s pamětní deskou, pod kterou leží symbolicky prsť z hromadného ďáblického hrobu.

 

15375ZjA.jpg

 

Sehnula jsem se nad nedávno sestříhaným trávníkem u kostelní zdi.

 

Hledávám čtyřlístky pro radost i ze zvyku. Jetel tam byl hustý a tak jsem ho rukou jemně načechrávala, aby se rozestoupil a mohla jsem snáz počítat, zda tři lístky neskrývají čtvrtý…pro štěstí.

 

Přemýšlela jsem, zda Josef Toufar snil o konci svého utrpení, o okamžiku, kdy se znovu podívá volný na oblohu, ucítí svěží ranní vzduch nebo se jen posadí do orosené trávy. Možná se jeho myšlenky upíraly jen k jedinému, který ho do toho všeho namočil a který ho má nyní vykoupit.

 

Snad v něho bezmezně věřil a sílu mu dávala nejen víra v něj, ale i vzpomínky na ta nejobyčejnější rána z obyčejných, která nás studí v jetelině a otravují, dokud je neztratíme. Pak po nich toužíme a stýskáme a věříme, že až je znovuzískáme, nebudeme již nic jiného chtít než jen mít možnost kdykoliv sednout do trávy a cítit, jak voní.

 

Našla jsem.

 

Byl malý a nakousaný. Rychle jsem ho schovala do peněženky. Začínalo pršet. Ještě jednou jsem se ohlédla za malým nenápadným kostelíkem.

 

15373YTJ.jpg

 

Byl obyčejný jako všední den. Stejně jako ten se stal jednoho dne nečekaným dějištěm zázraku, který změnil jeden lidský život.

 

ToraToraTora


Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“ on Facebook
Kristina Doubravová (ToraToraTora) 31.07.1981 „Lev“
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.

Hodnocení k článku

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
tibetusmev   protibet 1
Montero   textilsvet
PHP Code Snippets Powered By : XYZScripts.com
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x