V diskuzi u včerejší ranní kávy, kde se Johance podařilo hostit klíšťáka v pupíku, jsem slíbila, že podám návod, jak tohoto nevítaného cucala odstranit tak, aby se mrcha nepřerval a hlavně taky nepozvracel. Když jsem článek psala, došlo mi, že bez krátkého videa to asi nepůjde.

Klíšťáci neradi tančí.

To jedna z jejich vlastností, která ale rozhodně není jediná zvláštní.

Tak v krátkosti, jen abyste věděli, koho vlastně budete příště utancovávat, aby vám doslova nepil krev.

Když je klíště ještě „na houbách“ klidně se povaluje spolu se zhruba 3000 sourozenci někde pod zemí, kam je umístí jejich prozíravá matka, madam klíšťáková.

Takto si tam leží v podobě vajíček nějakou dobu, než jsou z nich batolata, která mají jen na každé straně tři nohy, ale už mají slušný apetit.

Mají dobrý čich, respektive orgánek, kterým detekují hlavně C02, takže poznají, jestli je to, co jde kolem k jídlu.

Pakliže je, zachytí se panožkami a velice důmyslně se navrtají.

Zajímavé je, že přes svojí velikost mají poměrně slušné svaly, alespoň ty kolem úst, protože hravě provrtají kůži, kde si ještě díky tykadlům umí najít nejšťavnatější místo.

Pak vystrčí sosák a už se krmí.

Sosák má zpětné vroubky, něco jako háček na ryby, ale ve větším množství, takže tu mrchu člověk neodcucne.

Drží se jako …. jako klíště.

Když se nacucá, což může trvat klidně týden, tak si hezky odpadne.

Pak se ale musí zase přicucnout k někomu jinému – to aby mělo pestrou stravu a hezky prospívalo.

To opakuje a opakuje a vyzpívá z batolete na puberťáka, a zhruba za dva roky je z něho jedinec s volebním právem.

Dospělý klíšťák není žádný hermafrodit.

Máme paní klíšťákovou a pana klíšťáka.

Pan klíšťák, když cucá, netloustne. Inu dámy to mají vždycky složitější.

Zato ale v dospělosti přestává brzy žrát vůbec a jenom hledá paní klíšťákovou, aby s ní obcoval a dal pokračovat rodu.

Rande si dávají zpravidla na těle nějakého živočicha, takže i na nás.

Naopak paní klíšťáková umí svůj objem při hostině zvětšit 300x, čili na diety kašle. To znamená, že ta hnusná našedlá koule na našich psích miláčcích, co připomíná nechutný balonek, je paní.

V téhle podobě se vyndává docela dobře, protože je tak přežraná, že se už špatně drží.

Nejhorší je klíšťák v podobě nenacucané, nebo v podobě batolete, protože to je urputné a svalnaté stvoření.

Právě v tuhle dobu při lítém boji často parazita přeškubneme, což ho sice stojí mladý život, ale nás mnohdy zdraví.

V nejlepším případě se zbytek klíšťáka v ráně zanítí.

A na to mám grif.

Chtěla jsem vám ho popsat, ale pak jsem si řekla, že bude ideální vám to ukázat.

Už ne na Johančině pupíku, protože tam už toho pacholka nemá, teď asi bydlí v tom popelníku, co se mi ho furt nechce vysypat a zakryla jsem ho.

Asi až budeme pálit listí, tak tam obsah vysypu.

Nic jiného mi nezbude, protože hlady tam toho nezmara neumučím.

Klíště totiž umí hladovět klidně i dva roky. 

Než vám ukáži video, kde mi jako figurant posloužil plyšový panáček, chtěla bych vám říct ještě jednu zajímavost ze života klíšťáků.

Mají hodně blbý žaludek.

Klíště se totiž velice snadno pozvrací.

Zpravidla se mu to ale nestane tehdy, když udělá dietickou chybu a stláská v jeden den několik krevních skupin či obědvá na psovi a pak na člověku, to dává celkem dobře, ale tehdy, když ho před vyndáváním natřeme olejem, nebo krémem.

Mastné mu nedělá dobře.

Blbé je, že sice jde pak lépe ven, protože je mu nevolno a nemůže dýchat, ale před tím vrhne přesně tam, kde nemá a to tam, odkud cucalo.

Nechutné, že?

Stejně tak je klíště zarytý abstinent, takže vrhne i tehdy, když místo mastného použijeme alkohol.

Proto vždycky klíště před bojem jen navlhčím, což mu nevadí a pak jdeme tančit.

A teď bude to video.

Podotýkám, že každý má jiný způsob, ale mě tenhle funguje dobře. Prostě ho prstem masíruji dokolečka, což nechápe, vadí mu to, motá se mu palice a pustí se.

Ovšem nepoblinká se a nepřeškubne.

Tady je video a nesmějte se, jiného figuranta jsem neměla k dispozici.

Mimochodem, já to trochu nadnesla, aby se vám při čtení neudělalo blbě, ale klíště není dobrý kámoš.

Bohužel totiž umí přenášet dost nepříjemné choroby od boreliózy až po zánět mozkových blan (klíšťovou encefalitidu).

Moje dcera Pavlína klíšťový zánět mozkových blan měla, doktorka to nepoznala, takže to přechodila a přišlo se na to, až když jsem ji místo na obvod, odvezla rovnou do nemocnice a upřímně jsme obě rády, že to přežila.

Bylo to šílený.

Proto mám takový strach o klíšťákovo zažívání a o jeho zachování v celistvém stavu.

Přeji fajn den.

Jo, ještě něco: taneček lze použít i tehdy, když je klíšťák na obědě u pejska, akorát je to větší námaha kvůli chlupům.

Pokaždé to ale jde, zeptejte se Ječmena. Jen to dlouho trvá.

Michaela Kudláčková

[sexy_author_bio]