Málokterá událost, samozřejmě kromě porodu, je očekávána s takovým napětím celé rodiny, jako je vyslovení prvního slova. Dochází i k sázkám, jestli to první slovo bude máma nebo táta. Pak se však může stát, že vítězem sázky bude „bába“. 

K napětí dochází i při prvním blízkém kontaktu s jinými dětmi. To proto, že netušíte, jestli první šťouchanec dá vaše dítě a nebo tzv. jednu slízne samo. A jestli vaše snaha naučit potomka, jak se dělá malalá bude korunována úspěchem.

První slova

Náš Davídek se poprvé srozumitelně rozpovídal v 10 měsících. Jeho první slovo bylo „bába“, k potěše našich babiček. Hned za ním bylo slovo „dáda“, což pro zjednodušení označovalo Davídka a všechny mužské členy rodiny. Naštěstí jsem se dočkala i já „máma“ a veškerá chlupatá zvířátka „baf“. Stačilo ale velmi málo a prvním slovem mohlo být v anglické výslovnosti „google“, kterému předcházelo oblíbené „glaugle“.

V 11 měsících se přidala slova jako „kiti“, „tčiči“, „hamu“, „brm“, „táta“ a „bum“. V roce už si řekl „mama hamu“ a „mama brm“, což byly základní miminí požadavky nutné ke spokojenému soužití.

Kde je táta?

Erik chodí na tréninky, kde se snaží zdokonalit v šermu, vylepšit techniku a naučit se stále nové souboje dle potřeby případných vystoupení skupiny REBEL. Odchází pravidelně jednou týdně večer na pár hodin a museli jsme tak Davídkovi vysvětlit, proč jde tatínek „pá pá“. Vzhledem k tomu, že i v našem obývacím pokoji došlo k pár ukázkovým soubojům (přežilo kupodivu veškeré zařízení), bylo nejsnažší vysvětlit, že „táta“ jde dělat „bum“.

Tato varianta se osvědčila, Davídek k ní přidal i bouchnutí dveřmi za odcházejícím Erikem.

Dramatické setkání

Davídkovi bylo 11 měsíců, když se na svatbě mé sestry blíže seznámil s Vaškem, klukem o dva měsíce mladším. Vašek, na rozdíl od Davídka, po čtyřech vesele drandil po celém sále, což možná vedlo i ke konfliktu, kterého jsem byla svědkem. Možná byl Vašek jen zvědavý a dostal se k Davídkovi moc blízko. Každopádně první setkání nedopadlo nejlépe. Silnější Dáda chytil Vašíka pod krčkem a začal do něj divoce bušit. Vypnula jsem a odložila kameru a napůl v šoku jsem oba kluky od sebe odtrhla. Bylo mi pak některými svatebčany vytknuto, proč jsem ten pěstní zápas nenatočila.

Kluci a holky

Když byl Davídkovi zhruba jeden rok, dali jsme se v parku dohromady s dalšími dvěma maminkami a jejich holčičkami. Anežka je o 2 měsíce starší, Stellinka skoro o 5 měsíců mladší než Davídek.

Už od samého začátku Davídek na holky nesmírně žárlil, přestože je i jejich maminky vždy radostně vítal a ony jeho. „Dáda, dáda“ znělo parkem, když se k sobě blížili. Ze začátku jenom nespokojeně plakal, když si myslel, že se mu dost nevěnuji. S přibývajícími měsíci už došlo i na BUM BUM. Bouchal do holek pěstičkou nebo je plácnul po hlavinkách a občas bouchnul ve vzteku i mně.

Jediné co zabíralo, bylo hrát si se všemi dětmi současně nebo se věnovat pouze Davídkovi. Jakoukoliv zradu z jeho úhlu pohledu tvrdě trestal.

Asi má kliku, že je modrooký blonďák a holky pro něj mají slabost. Jen málokdy mu to vrátily a naopak se ho zvlášť v poslední době snaží objímat a pusinkovat. On pak prchá a hází na mě prosebné pohledy typu: „Mami pomoc, ženská!“

Další díl, už desátý, je dílem posledním a byla bych ráda, kdyby téma mnou zpracované bylo vámi čtené alespoň tak, jak témata předchozí.

Doufám, že jsem vás svými články dobře bavila a zůstanete Popelkám a jejich Rodině a drobotině věrné.

Díl desátý: manželkou a matkou na 100%? Ideální varianta pro všechny muže bez rozdílu.

První díl –  Požádal mě o ruku a o kafe

Druhý díl – Matkou po třicítce: Řekla jsem ano, ale…

Třetí díl –  Matkou po třicítce: Porod na „druhý“ pokus

Čtvrtý díl – Šestinedělí,kapitola sama pro sebe

Pátý díl – Vánoce

Šestý díl – Cestování

Sedmý díl – Seriál – Matkou po třicítce: Kurzy plavání miminek

Osmý díl – Seriál – Matkou po třicítce: Zvířátka?

Marie (Mamina)

Marie Blumentrittová, alias „mamina“ 18.10.197 „Váha“

Miluje svoji rodinku včetně tří kočičích raubířů a taky dobré jídlo v libovolném množství.

S manželem a synkem ráda chodí na výlety po Čechách, často doprovází Poutníka Hrocha.

Poslouchá folk a country a největší poslední radost byl koncert Asonance v Lucerně.

Bydlí v paneláku, ale jejím velkým snem je roubenka s vinným sklípkem ve skále.

Motto: „Co tě nezabije, to tě posílí“

[sexy_author_bio]