Martin na koni, na huse a na víně

Jedním z mých nejoblíbenějších svátků je právě na bílém koni cválající Martin. Znovuobnovená tradice, která se rok od roku dostává víc do povědomí lidí a především k jejich chuťovým buňkám zažívá renesanci v plné síle. A nevěřte, že Sv. Martin vždy voněl jen pečenou husou a čerstvým sněhem.

Tento svátek byl pro předky, co se týče tradic velmi významnou událostí. V duchovní i ryze hospodářské sféře.

11. listopad připadl tomuto svátku již někdy v sedmém století.

A že brala církev památku na biskupa Martina vážně, stanovila na tento den i výběr daní a desátek.

A nešlo jen o finance.

V průvodu přinášeli a odevzdávali část úrody a hospodářských zvířat. Pro zlepšení nálady bylo naléváno prvně mladé víno. Škoda, že se posledního března financové nesnaží podobně obveselit fronty i dnes.

Možná bych se přiznala i k tomu, k čemu jsem původně ani nechtěla.

Nejen církev naplnila v tento den svůj váček.

Došlo i na čeleď.

Končila jí služba, mohla jít hledat novou, nebo se s hospodářem dohodnout na další období.

Na své si přišel i obecní pastýř, učitel nebo ponocný.

Na oplátku museli pohostit všechny hospodáře, kteří jim přinesli výslužku. A nebyla to žádná štamprlička, aby neurazili. Šlo o skutečné hody, na které padl klidně pašík a nespočet drůbeže. Jediná podmínka byla, že si všichni hosté museli přinést vlastní příbory.

Zajímavostí je, že v dřívějších dobách měl advent o několik týdnů víc a začínal právě na Martina.

Proto s ním byly spojeny i některé církevní rituály jako například žehnání mladému vínu.

Nebojte, nezapomenu ani na tradici nejmilejší a nejvoňavější.

Každému se s tímto svátkem vybaví především pečená husí pečínka. Ať už se tato tradice vzala, kde se vzala, a jsou minimálně dvě verze, vyžadovala též vlastní rituál.

Každá porce byla přesně určena, komu patří.

Tak třeba křidýlko patřilo nejnižšímu sluhovi, stehno pak nejvyššímu a hospodářovi zbytek. Když vezmu ještě hospodyni, děvěčku a alespoň pár dědiců gruntu, muselo to být pořádné husí hovádko.

To už dneska v obchodě neseženete.

Pokud doma zrovna nekrmíte pár hus, čeká na vás v mrazících pultech supermarketu takové kuře ála husa.

I to však může být pro někoho na snědení hodně.

Chcete li provonět čekání na sněhové vločky nějakou husí dobrůtkou, zkuste třeba paštiku z husích jater.

Úspěch zaručen.

Vezměte 500g husích jater a naškrabte je nebo pomelte. Pokud vám vadí výrazná vůně jater, můžete je před přípravou namočit na několik hodin do mléka.

K rozmělněným jatýrkům přidejte tři vajíčka, tři lžíce sádla, pepř, sůl a bylinky dle chuti.

Nejlepší je tymián nebo rozmarýn.

Pokud máte rádi paštiku se sušeným ovocem, můžete přidat například hrst sušených brusinek.

Vše nalijte do formy, kterou jste vyložili plátky anglické slaniny nebo alobalem.

Pečte asi tři čtvrtě hodiny.

K hotové paštice přikousněte křupavou bagetu.

Stejně jako husí pečínka i tato paštika je skvělým doplňkem mladého vína.

Určitě je tento svátek báječnou příležitostí k strávení dne u dobrého jídla a pití v širším kruhu rodiny. Končí úrodná část roku, nadchází chladné nevlídné měsíce a tak není na škodu se zahřát do zásoby příjemnými chvílemi mezi blízkými.

Přeji příjemné prožití svátku Svatého Martina a dobrou chuť.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]