Views: 136
Děti mají ve svém růstu a rozvoji mnoho „fází“, a když má rodič pocit, že nějakou zvládnul, tak dítě s přehledem nahodí fázi novou. „A ploč?“ Asi proto, aby život rodičů nebyl nudný…
Pokud hledáte tipy a rady pro výchovu staršího dítěte, které už se vás místo „A proč?“ ptá spíš „A proč bych to jako dělal?“ a doprovodí to očima protočenýma vzhůru, jednu dobrou knížku pro vás mám.
Dítě na vlastní pohon
Kniha Dítě na vlastní pohon, s podtitulem Proč svěřit svým potomkům více kontroly nad životem od autorů William Stixrud a Ned Johnson může přinést hodně inspirace a také připomenutí toho, co vlastně víme, ale máme tendence na to znovu a znovu zapomínat.
Části knihy jsou poměrně autentické pro americké prostředí a nemusí pro nás mít relevanci – například lepší a horší univerzity ve stejném oboru, které pak představují lepší nebo horší startovní fázi pro kariéru. Všeobecná dogmata jsou ale všude na světě stejná, tak jako jsou uvnitř stejné všechny děti. Dítě nejlíp pracuje na tom, co samo chce, a ne na tom, co musí. A nejlepší výkony podává v nadšení, ne ve stresu. Pro rodiče dítěte to zase znamená úlevu, že naštvané a otrávené dítě nemusí nutit, hlídat, kontrolovat či dodávat vnější motivaci.
Kniha z různých směrů přistupuje k žádoucímu a nežádoucímu chování dětí (a rodičů) a končí vždy v podstatě ve stejném středobodu: pocit kontroly.
Dítě nebo ještě více adolescent, který má pocit, že může usilovat o to, co chce, protože on (ona) to chce, a může si vybrat cestu, jakou toho dosáhne, je dítě spokojenější a vyrovnanější. Pocit, že nemají vliv, že o sobě nerozhodují, že jsou vydány na pospas tlakům rodičů, širší rodiny nebo systému, děti rozčiluje, demotivuje, ale také vede k pochybám o sobě samých.
Kniha dává náhled rodičům, kteří se snaží pro dítě udělat to nejlepší, čeho se v jejich snaze vyvarovat, v čem pomoci. Je těžké shrnout knihu do jedné myšlenky, a zvlášť knihu takto nabitou informacemi i tolika příklady z praxe autorů. Pokud bych se ale pokusila, pak celá kniha pomáhá rodiči se stát méně vychovatelem a více průvodcem svého dítěte. Průvodcem, který ho povzbudí, poskytne kompetence a bude pevným a neměnným pojištěním pro dítě vzadu, pro případ kdyby dítě chtělo radu, vrbu nebo přístav, kam doplavat zpátky, když se moře jeho života příliš rozbouří.
Pokud by se vám 333 stran textu zdálo příliš dlouhých, nemáte tolik času nebo chuti na podrobnosti, stojí za to i jen si přečíst shrnutí na konci každé kapitoly. Obvykle je v rozsahu do jedné stránky textu a nazvané Co můžete udělat už dnes večer. V nich je esence toho, jak pomoci dítěti a tím i sobě, rodiči.
A co vy? Máte knihu, kterou byste ostatním rodičům vychovávajícím dítě desetileté a starší doporučili?
Milá Míla
Článek pro vás napsala:
-
Má ráda vodu a hory a obvykle je myšlenkami jinde, než tělem.
Zvoňte dlouze! Příroda léčí a knihy jsou kamarádi, kteří mají vždycky čas. Když je smutná, šije a fotí.
Hrozně ráda by mluvila s Terry Pratchettem, ale ten si už povídá s Janem Kantůrkem. Kéž bych je mohla slyšet.
