Co já se jich navyráběla s mamkou i s babičkou a pak i s holčičkami, když byly malé! Ježky, žirafy, krávy, housenky…ani nevím, jestli se to ještě vůbec s dětmi dělá.
Šly jsme včera večer s Johankou odnést plasty a to se musí kolem hřbitova a kostela dál dolů kolem knedlíkárny.
Mimochodem, byl překrásný západ slunce, který jsem nevyfotila, protože jsem neměla foťák. Toho lituji. Bylo to krásné, uklidňující, příjemné.
Povídaly jsme si o tom, jak měl tem Malý princ pravdu, když si nenechal ujít ani jednou tuhle podívanou.
Pozdravily jsme slípky „bahnice“ (jim tak říkáme, protože v té zahradě, kde je vídáme, jsou pokaždé na blátě. Házíme jim pampelišky a ony se o ně doslova perou) a když jsme šly zpět, viděly jsme ten veliký kaštan.
„Jůůů, uděláme si zvířátka!“
Johanka si na zvířátka, která jsme dělávali doma, nevzpomínala. Možná že byla moc maličká, když jsem je dělala se staršími holčičkami a projevila ve svých šestnácti letech velký zájem to dohnat.
A tak jsme je nasbíraly.
Hnedka v pátek (dneska byla Johanka moc unavená, vstává v pět ráno, aby byla včas ve škole a zítra jsem já na přednášce) to zkusíme.
Už tady mám i sirky.
Budu se svou téměř dospělou dcerou dělat zvířátka z kaštanů.
A co? My se moc se těšíme!
A pak se pochlubíme.
Klidně se také chlubte. Ráda se přesvědčím, že tahle milá zábava už také nezmizela pod poklopem minulosti.
Krásný den všem!
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.