Views: 10
Vzpomínáte si na malou holku s nezdolným optimismem? Četli jste tu knihu? Já ano a Pollyaninna „hra na štěstí“ mi učarovala už jako dospívající. Nebylo nic, co by Polly neuměla obrátit v něco dobrého. Nikdy se nenechala zlomit, dokonce ani zlou tetou, která jí trestala a nechávala hladovět. Pollyanna by měla být vzorem nám všem. A podle vědců i je…
Obdivovala jsem ji a tuhle knihu jsem četla mockrát v mnoha různých vydáních.
Nic nebylo nikdy pro ni tak špatné, aby se na tom nedalo najít něco úsměvného, nebo dobrého. Žádný člověk nebyl jenom zlý.
Jestli se tomu říká pozitivní pohled na svět?
Asi ano.
A mnozí lidé by podle našeho soudu potřebovali mít v sobě špetku té pozitivní Polly jako sůl.
A přece to není pravda.
Část Pollyanny prý, alespoň podle studie několika skupin vědců a psychologů z několika zemí, je vlastní každému člověku.
Dokonce je nám prý nadsazování pozitivních věcí nad negativní zcela přirozené.
A to i těm nejzatvrzenějším škarohlídům, těm největším pesimistům a bručounům.
Máme tendenci upřednostňovat to lepší.
A to všichni.
Prý…
Považte, co vyzkoumala moderní věda za několik posledních desítek let.
Představte si, že naprosto běžně, ale podvědomě například používáme mnohem častěji pozitivní výrazy než negativní nebo i neutrální.
Nebudete tomu možná věřit, ale pokud vás nechám nakreslit dva předměty, z nichž jeden bude třeba tabulka čokolády a druhý kus dřeva, pak přestože budou naprosto stejně veliké, bude vaší rukou namalovaná čokoláda větší.
A je jedno, k jaké se hlásíme národnosti!
Studie, která zlustrovala dohromady čtyři a půl milionu slov z časopisů několika států včetně asijských, evropských, amerických, vyzkoumala tohle:
Slovo
LEPŠÍ napočítala 2 354 X
HORŠÍ – 450
ČISTÝ – 781
ŠPINAVÝ – 221
DOBRÝ – 5 122
ŠPATNÝ – 1001
ODMĚNA – 154
TREST – 80
ŽIVOT – 4 804
SMRT – 801
LÁSKA – 5 125
NENÁVIST – 756
… následují další v podobném duchu s podobným výsledkem…
A to není všechno.
Když někomu řeknete, aby sepsal povahové vlastnosti a jejich opaky, bude to vypadat tak, že 99 lidí ze 100 neomylně řadí jako první tu dobrou.
Automaticky s ní začne.
CHYTRÝ – HLOUPÝ
VESELÝ – SMUTNÝ
MILÝ – PROTIVNÝ
DOBRÁK – PADOUCH
A tak dále…
Jiní lidé dostali namalovat mince, vedle kterých byla položena jen vystřižená plastová kolečka.
Ano správně, mince byly větší, ačkoli předlohy se velikostí od sebe nelišily ani o milimetr.
A co víc….
Čím vyšší byla hodnota na minci, tím větší bylo kolečko, které lidé malovali bez ohledu na vedlejší plastovou kolegyni bez čísla.
Zajímavé, že?
Jistě jste si už všimli i jiného dokladu toho, že člověk je v zásadě pozitivně naladěný, alespoň někde tam hluboko uvnitř.
Je to model selektivního chování naší paměti.
To může někdy dost zavařit.
Po rozchodu totiž, máme tendenci vyselektovat špatné věci a vzpomínat víc na ty dobré, což mnohdy způsobuje přechodnou dobu mnohem větší trápení.
Nejsme prostě schopni myslet na milovanou osobu ve zlém, i když si to hrozně přejeme.
Poněkud příjemnější, ale stejně obvyklý je model, kdy máme zpětně na nějakou nepříjemnou událost tendenci vzpomínat s úsměvem a v podstatě ji bagatelizovat.
Umíme si dělat legraci i z velice závažných věcí.
Velmi záhy.
To všechno z nás dělá tak trochu Pollyanny ze všech.
Jakkoli ale vědci na tuty vědí, že se tohle s lidmi děje, a že to má prakticky každý člověk bez ohledu na národnost, nikdo zatím nepřišel s vysvětlením PROČ.
Proč se lidské vědomí automaticky přitáčí k tomu příjemnějšímu a proč máme někdy iracionálně potřebu dělat věci lepší, větší, hezčí a kvalitnější než jsou?
Že by to byl jakýsi pud sebezáchovy na tomhle světě?
Nebo prostě podvědomě víme, že ty růžovější brýle nám nejen zkvalitňují život, potažmo, zlepšují zdraví, a že tím pádem budeme i déle naživu?
Je možné, že kdesi uvnitř i ten největší bručoun ví, že nemoci ducha záhy přivedou i nemoci těla?
Že smutek, strach a negativum jsou nebezpečné?
Že přežijí spíše ti, kdo věří, že přežijí, než ti, kdo víru ztratili?
Vidíte, i já jsem se teď přistihla, že vlastně v celém článku, zcela bez předchozího úmyslu stavím to dobré před to špatné.
A to je asi dobře.
S malou Pollyannou v srdci nám bude vždycky líp a věda nám to podepsala
Tak hezký den!
Michaela Kudláčková
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.