Sylva Petrová v knize Česká raw food stojí na straně těch, kteří tento styl života propagují. Její webové projekty se zabývají osvětou a vysvětlují význam živé stravy pro lidský organismus, nabízí pomocnou ruku čtenářům ať už v podobě receptů, praktických rad nebo rozhovorů s lidmi, pro které je živá strava životním stylem.

Sylvo, vy jste ale astrologicky Býk. Zemské znamení, které snad nemůže žít z něčeho tak nadpozemsky lehkého jako je syrová strava! Vím, že jste se k vitariánství dostala skrze vlastní zdravotní problémy, je toto dostatečným motivem pro mysl, duši a organismus, abyste u vitariánství už zůstala?

 „Ano, jsem zrozena ve slunečním znamení Býk. A k němu opravdu patří i láska k dobrému jídlu a pití J Ovšem to, co je dobré pro jednoho, nemusí (a často nebývá) dobré pro druhého. A chutě se během života navíc mění. To jsme asi postřehli všichni. A že je syrová strava příliš „lehká“? Zkuste si dát třeba raw food dortík, raw ořechový quiche nebo raw burger a jiné… To rozhodně nejsou jídla, po kterých máte pocit hladu! 

Jak píši v knize Česká raw food, k syrové stravě jsem se dostala při vážných zdravotních problémech, na přelomu roku 2011 a 2012, kdy mne postupný přechod na raw food doslova vrátil do normálního provozu. Také v knize píši, že jsem kvůli chronickým potížím, které jsem měla zhruba od mých 18 let, zkoušela různé změny ve stravování – vysazování určitých potravin – a sledovala reakce těla. Zkoušela jsem detoxikovat tělo mnoha způsoby – ať už pomocí ořešáku černého nebo preparátů MUDr. Jonáše, tinktur bylinkáře Martina Kolára, citronovou kůrou dle Stanley Burroughse a dalšími. Největší změna přišla právě při komplexnější změně stravování, která u mne znamenala vysazení všeho s lepkem, bílým a umělým cukrem, také octem (mimo jablečného), dále jsem vysadila kávu, černý i zelený čaj (ponechala jen bylinkové čaje, rooibos, lapacho), vyřadila kravské mléko a výrobky z nich a samozřejmě alkohol. Masné výrobky jsem v těch letech nejedla už déle, mimo jedné výjimky, kterou byl vánoční kapr. K tomu jsem začala zvyšovat dávky syrového ovoce a zeleniny a nahrazovat klasická vařená jídla nevařenými, dle raw food konceptu. Asi během 5 měsíců jsem přešla na 100 % raw food a stravovala se tak asi rok a půl. Změny jsem vnímala velké. Některé chronické potíže zmizely zcela. Poté jsem cítila, že není nutné a že moje tělo to ani tak nechce, abych byla 100 % jen na raw stravě, takže jsem si tu a tam dala i něco šetrně tepelně upraveného. Avšak stále bez lepku, bez bílého a umělého cukru, bez octu, bez kravského mléka. Vyhýbám se všem umělým dochucovadlům, barvivům a podezřelým konzervantům. Kombinovala jsem třeba vařené brambory, pohanku, jáhly, rýži či quinou s čerstvými ingrediencemi a raw „omáčkami“. Polévky jsem si udělala třeba s vařeným bramborovým základem a do toho již za teploty 42-45 °C vmixovala čerstvou zeleninu. Sem tam si tělo řeklo o pravý kozí nebo ovčí sýr. Později i o kousek vařené či pečené ryby. Nehlásím o sobě nikde, že jsem 100 % vitariánka, veganka, vegetariánka a podobně. Raw strava mě velice pomohla a dává mi smysl, a proto o ní informace nadále ráda šířím, ale ani v knize či webech netvrdím, že je jediná pravá strava a že musí člověk být 100 % vitariánem či veganem. Snažím se nestavit k ničemu fanaticky a radikálně. Dovoluji si tvrdit jen to, že nevím, co je naprosto ideální strava pro člověka – prostě „NEVÍM“, a s pánem Bohem se mi na toto téma nepodařilo zavést jasnou konverzaci J Loňskou a letošní zimu jím raw stravy třeba 40 až 50 %, přes léto 60 až 100 %. Ten poměr se mění. Snažím se poslouchat svoje tělo.  Třeba za pár měsíců přijde zase období, kdy budu cítit, že chci jíst několik měsíců zase jen 100 % raw food stravu. Nevím, co bude dál. Může být cokoli J. Život nás někdy nasměruje úplně jiným směrem, než předpokládáme.“

Kdy vůbec vznikl nápad na první webovou stránku? Byla jste plná vlastních intenzivních dojmů, nebo měla plné šuple receptů?

 „Internetový projekt www.syrova-strava.cz vznikl koncem roku 2012, a to hlavně na základě mých silných dojmů a pozitivních zkušeností se syrovou živou stravou. Moje nadšení z ní mne tehdy přivedlo k tomu, abych začala sdílet informace a recepty na vlastním webu. Později jsem založila i web www.vitastyle.cz, kde sdílím tu a tam i recepty jen částečně raw nebo veganské, bezlepkové, vhodné při protikvasinkové dietě apod.“

Říká se, že živá strava sebou nese také změnu myšlení. Odlehčení nejen na těle, ale i na duši. Čím to je? Jak vzniká, jaksi fyzikálně, tato tělesná a duševní reakce na syrovou stravu?

„Dle mého názoru to je vcelku logické a jednoduché. Tělo se při raw stravě méně zanáší, více sytí „živými“ a snadněji vstřebatelnými vitamíny a živinami, postupně se detoxikuje, zbavuje všech možných jedů a odpadních látek, které se v něm za roky nahromadily. Většinou dochází i k úbytku váhy. Člověk se tak časem logicky cítí jaksi „odlehčeněji“, cítí se bystřejší, nabitější energií a celkově v lepší kondici. Naše smysly jsou vnímavější  – zvyšuje se obvykle citlivost na chutě, pachy, zvuky… U mě tomu tedy tak bylo. Změna náhledu na stravu jde ruku v ruce se změnou náhledu na mnoho životních témat.  Mění se biochemické procesy v těle. A to nás ovlivňuje velmi.“

Ano, tuhle reakci těla potvrzuju! Jak vůbec přijali tuto změnu Vaši blízcí? Přece jen, není to v našich končinách obvyklý druh stravování a nedávno jsem někde četla článek o tom, že raw food je formou novodobé anorexie? Faktem je, že syrovou stravou opravdu může anorexie začít a všimla jsem si také, že například facebookoví raw foodisti jsou poměrně agresivní, pokud jim někdo sáhne na jejich miniaturní porce….(ale rozhodně to není pravidlo). Zvenku raw food může vypadat jako drastická změna…

 „Změnu stravovacích návyků a zejména pak mé období 100 % raw food stravování moji nejbližší nejdříve moc přijmout nezvládali, ale poté, co sami viděli zlepšování mého fyzického i psychického stavu, se naopak začali o raw food zajímat také, rádi ochutnávali mé výtvory, případně se ptali na recepty J.  Ale jak jsem psala výše, 100 % vitariánka jsem byla asi rok a půl, pak jsem občas měla i jídla vařená. Nicméně raw jídel bylo a stále je v mém jídelníčku hodně. Mou motivací ke změně nebyla snaha o zhubnutí nebo jen zvědavost či propadnutí módnímu trendu. Změnu jsem provedla v době, kdy moje tělo již vážně stávkovalo a nebyla jsem schopna „normálního“ každodenního provozu. Vlastně jsem neměla na vybranou. A výrazná změna stravy s dlouhým obdobím raw food mi velice pomohla. Proto raw strava stále tvoří výraznou část mého jídelníčku i života.“

Přispěla jste mnoha recepty do knihy, na kterých je znát zručná a zkušená ruka a já se musím mlsně zeptat? Co milujete Vy sama? Prozraďte své zamilované jídlo?

 „Od malička jsem byla hodně na sladké. Mám moc ráda raw sladkosti a zejména raw čokoládu. V kombinaci s ořechy je to moc fajn. Také raw sushi nebo raw quiche jsou super.  Jde tvořit všechno možné. Mnoho receptů jsem ani na své weby nestačila dát, protože jsem si nestačila poznačit množství ingrediencí nebo recept někde založila a později ho nenašla. Občas posbírám, co doma najdu a něco vytvořím. Někdy je výsledek nic moc, někdy se tzv. „olizuji až za ušima“. Někdy to stihnu sepsat a sdílím na webech, jindy bohužel ne J. Občas mám období, kdy třeba 14 dní vytvářím jen různé druhy raw chia pudinků nebo krémovým dezertů do skleničky, pak se toho přejím nebo dojde inspirace, a vyměním je za raw krekry a sušenky…“

A máte třeba jídlo, které jste někde viděla, četla o něm, ale ještě ho nezkusila? Ještě čeká na tu sváteční chvíli, až si stoupnete ve své kuchyni a řeknete si – tak, a dneska to zkusím!

 „Ano, ještě jsem se nedostala k raw palačinkám. Postup je mi jasný, mám i poznačeno několik nápadů na recepty, ale vždy jsem upřednostnila něco jiného a vytvořila jiný raw recept. Až přijde čas, budou i palačinky .“

Ostatně, kdybych chtěla s raw food  začít, co byste mi doporučila na začátku. Pro dobu přechodu z normální, vařené stravy?

 „Jako první věc doporučuji ujasnit si, proč tu změnu chci provést? Ze zdravotních důvodů? Kvůli zhubnutí? Kvůli tomu, že to prostě jen chci zkusit, protože se o tom poslední roky tolik píše? Až si ujasníme motivaci, a stále budeme chtít raw food zkusit ve větší míře nebo na nějakou dobu na 100 %, tak doporučuji postupovat pomalu, postupně a připravit se na to, že tělo může v rámci detoxikace někdy reagovat velmi silně. Může nám být nějaké dny či týdny i hůře, než před změnou stravy. To je ale vcelku běžný jev. A ještě je myslím dobré si neustále připomínat, že můžete udělat další změnu. Tak, jak jste začali, můžete i přestat s raw food. A taky nemusíte. Máte možnost volby. Je to na vás, vašich pocitech. Nevyvíjejte na sebe přílišný tlak. Ten by vyvolal jen protitlak. Ale pokud vnitřně cítíte, že je cesta raw food aktuálně pro vás ta pravá, jděte po ní a nevzdávejte se při prvních nepříjemných očistných reakcích. Některé nemoci mohou zmizet rychle, některé potřebují delší čas. Ani moje cesta uzdravování ještě není u konce, ale ohlédnu-li se pár let zpět, vidím, jaký posun k lepšímu mé tělo udělalo. A nezapomeňte, že očista a detoxikace je část procesu a zatěžuje určité orgány – zejména játra a ledviny. Není proto od věci se poradit i s bylinkáři nebo praktiky tradiční čínské medicíny a pomoci tělu i bylinkami, které podpoří aktuálně zatížené orgány.

Starejme se o své tělo i duši citlivě a snažme se tělu naslouchat a pochopit rozdíly mezi chutěmi a opravdovými potřebami těla. Jsme každý jedinečný. Od druhých se můžeme jen tu a tam inspirovat. Ale kopírovat nikoho nemůžeme. Vlastně můžeme, ale myslíte, že by to bylo dobré? Řekla bych, že ne.

Přeji všem radostné bytí a zářící zdraví. “ 

Děkuji za rozhovor, přeji hodně zdraví, inspirace, báječnou životní cestu a jednoho dne i ty raw palačinky!

 „I já děkuji za možnost podělit se o kousek mého příběhu s vašimi čtenáři.“

Sylva

Foto: archív autorky, knihu vydalo IFP Publishing, 2015, www.ifp-publishing.cz

Renata Petříčková

[sexy_author_bio]