Detail příspěvku: Ještě se mi směj. IV. kapitola

Ještě se mi směj. IV. kapitola

autor: | Zář 17, 2014 | Společnost | 0 komentářů

Views: 12

To, co donutilo Šárku onoho vědomí znovu nabýt, byl chlad. Zvláštní chlad. Přicházel jakoby od kostí a ne odněkud zvenku. Studilo to zevnitř jejího těla

Je mi zima“, zašeptala. 

Obří ňadra, která tu stále byla, ihned odpověděla a Šárka nad nimi spatřila dvě veliké, hnědé boule, zpod kterých na ni zíraly dvě vyděšené oči.

 

„Máte na sobě deku miláčku, ale donesu ještě jednu…nebo … Richardééé!!! Přines shora tu chlupatou deku, co je u tebe přes kanape a dělej, prosím tě, chlapče!! Nebojte se kuřátko moje, syn přinese ještě jednu přikrývku, za chvíli je tu sanitka, odvezou vás. Bolí vás něco, zlatíčko?“

 

Šárka cítila, že se k ní zlehka vrací život, nebo je ona blíže k němu, každopádně, se zkusila zaměřit na ty boule. Shledala, že to jsou natáčky.

 

Že paní, která se nad ní sklání a s ustaraným výrazem, jí svírá zápěstí má na sobě noční košili, na hlavě hromady natáček a na těle asi dvě stě kilo tuku.

 

„Břicho mě bolí a taky….“

 

Teprve teď si Šárka uvědomila, že celé její tělo od kořínků vlasů po prsty na nohách projíždí návaly bolesti, kterou nedokázala ani specifikovat.

 

Mimoděk si přejela jazykem v ústech.

 

Zjistila, že jí schází některé zuby, ale bylo jí to v tu chvíli zcela jedno. Snažila se na cokoli rozvzpomenout…pro tuhle chvíli byla spokojená s tím, že ví kým je.

 

„Jmenuju se Šárka…a jsem …mám …“

 

„Dobře, dobře…už to bude…“

 

Nebyla schopna otočit hlavu, když zaslechla kroky nohou, které podle zvuku přicházely z levé strany a asi sestupovaly po schodech.

 

„No to je dost! To je Richard, můj syn, víte. On vás donesl tady na pohovku ode dveří, víte. Jste tady u nás, víte …  asi nevíte … no to nic… Zabalím vás ještě do téhle přikrývky. Vydržte, zlatíčko“.

 

15340NjM.jpg

 

Šárka by ráda onomu Richardovi potřásla rukou, ale nebyla si jistá, zda tu svou vůbec má. A pokud ano, tak kde.

 

„Děkuji vám“, vypravila ze sebe s námahou a pracně se pokusila rozhlédnout.

 

Viděla obrysy šeré místnosti, náznak schodiště a siluetu muže, který jí přišel veliký a statný. Zahlédla křeslo a stůl.

 

Když pohnula očima doprava, utkvěl jí zrak na obrázku, ze kterého nerozeznala zhola nic.

 

„To je Panenka Marie, kočenko. Po mojí babičce. Byla moc hodná a tenhle obrázek nás tady chrání, viď, Richarde…on je takový stydlín, víte. No, babička mě vychovala, víte, bydlela jsem jako malá u takového rybníka a jednou….ale já vás tady zdržuji tlacháním, viďte…zachumláme vás a brzy přijedou lékaři a ti vám pomohou…“

 

Šárka chtěla podotknout, že nezdržuje.

 

Že ona se rozhodně nechystá odcházet, ale nenašla sílu k té špetce humoru…alespoň, že jí to napadlo, pokládala za úspěch.

 

Paní přitáhla druhou deku k Šárčině bradě a lehce se dotkla jejího čela.

 

Šárka se znovu pokusila pootočit hlavou. Tak moc se chtěla na tu ženu alespoň usmát. Tělem jí ale projela štiplavá bolest.

 

„Nevysilujte se děvenko“, pravila paní a znovu zachumlala Šárku do deky.

 

Šárka se zhluboka nadechla a to moc to zabolelo. V hlavě jí to hučelo a křičelo.

 

Všechno se pak zase začalo slévat a podivně kroutit a motat. Ucítila najednou pach nebezpečí, pach smrti, ohrožení, olej, benzín, smrdutý dech … paniku, strach…

 

Z posledních sil stiskla ruku té ženy, jazykem si přejela přes oschlé rty a zavřela oči.

 

„Prosím, neodcházejte ode mě“….

 

Konec 4. kapitoly.

 

JEŠTĚ SE MI SMĚJ – I. KAPITOLA ZDE

 

JEŠTĚ SE MI SMĚJ – II. KAPITOLA ZDE

 

JEŠTĚ SE MI SMĚJ – III. KAPITOLA ZDE

 

 

Pokračování zase ve středu…


[sexy_author_bio]


 

 

Ilustrace namalovala:

Quentinová z Montargis
15224YTJ.jpg


 


 

Źe by? Writer

Článek pro vás napsala:

Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Michaela Kudláčková (Yáma) 21.8.1968 „Lev“
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.
 
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Aktuální motto

„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
 

Luna

Luna přibývá Co to znamená?
a nachází se ve VAHÁCH. Jak to působí?

AdSense

Vaše jméno

Jméno Emil je původem z latiny. Pochází ze slova „aemilianus“, které se překládá jako „pracovitý“, „horlivý“ nebo „soutěživý“. Jste-li tedy Emil, tak vaše jméno z vás, alespoň co do překladu, dělá velice dobrého zaměstnance, který plní na 110% a s vámi ještě dalších 10998 Emilů v ČR.

V celosvětovém kalendáři je dnes

Dnes není žádný mezinárodně významný den.

Nejnovější komentáře

Výklady pro Vás od Vás

Výklady Pro Vás Od Vás

Kameny pro ženy

kameny-pro-zeny

INTELIGENTNÍ SMART ZRCADLA

Škola tarotu

Škola tarotu

Runová magie – škola

runová magie

Ankety

Jak se vám líbí web Popelkycz?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Sešit na vaření

sešit na vaření

Příspěvky od Popelek

Vyfotili jste něco zajímavého?

Podělte se se všemi! Zašlete foto na redakce@popelky.cz

Statistiky

  • 7
  • 432
  • 39 429
  • 360 253
  • 2 459 561
  • 3 795
  • 28
  • 1 859
0 Shares
Share
Tweet