„Bylo mi 22, když to zažila poprvé. Byla jsem mladá maminka žijící v manželství, které na tom bylo bídně citově i finančně. S obtížemi jsme platili nájem a živili syny. Žili jsme ve stresu a v obavách, a proto jsme se neustále hádali. Každý den nás listonoš zásobil upomínkami za nezaplacené složenky. Můj manžel byl ztělesněním strachu a jednou z jeho největších obav bylo, že bych ho mohla opustit kvůli jinému muži.
Na obranu proti tomuto strachu mě neustále krmil negativními řečmi. Říkal mi, že jsem tlustá, ošklivá, hloupá a k ničemu a že mě žádný jiný muž nebude chtít – už proto, že mám dvě děti. Tuhle lež říkal tak často, že jsem jí nakonec uvěřila. Jeho lži mě hypnotizovaly a přesvědčily mě, že si nic lepšího nezasloužím.“
I tohle byla Doreen Virtue. K neuvěření? Ano… Z této neutěšené situace se dostala vlastní vůlí, dnes je štíhlá, zdravá, úspěšná a milovaná. No kdoví, přesný postup jsem se z této knihy nedozvěděla, snad jen to, že za vším bylo množství nezdarů, tvrdé práce a motliteb. Je to stará známá pravda.
Nikdy jsem neuměla dost dobře pojmenovat ty stavy, při kterých jsem nutkavě potřebovala něco konkrétního sníst. Byla bych bývala schopná při tom zabíjet a ve chvíli, kdy jsem si tuhle potřebu uspokojovala (žrala jsem naplno brambůrky nebo čokoládu) okolní svět nebyl. Neexistoval, vypínala jsem ve stavu jakési napjaté blaženosti, jež však přece jen nebyla uspokojivá.
Ano – Doreen Virtue to vystihla a to slovo jsem v tom okamžiku poznala.
BAŽENÍ
Bažení po jídle je příznak, že s naším tělem, duší a životem není něco v pořádku. Je to emocionální stres, touha po jídle, o kterém tělo ví, že svým chemickým složením nebo strukturou na chvíli zaplácne tu strašnou bolest a prázdnotu, kterou cítíme. A kterou si možná někdy ani neuvědomujeme.
Řešení?
Zamilovat se do svého vlastního života. Pomocí náhražek (jiného jídla s podobnou strukturou, ale zdravějšího, pomazlení nahrazovat domácími mazlíčky, když třeba není po ruce správný muž apod…) a cílevědomého uvědomování si svých vlastních potřeb, se lze bažení zbavit. Podle Doreen Virtue se tak změní celý váš život, bude spokojenější a hlavně, zhubenete bez námahy. Zbavením se nutkavých tužeb se stanete klidnější a vyrovnanější a nic z těchto potravin vás už nebude lákat tak, abyste po nich byla jako pes.
A mimochodem, je tu i jedno varování před svátky:
„V dospělosti nám pak tato jídla poskytují útěchu, zejména když nám sváteční setkání už lezou na nervy. Jako děti jsme chování příbuzných o svátcích tolik nevnímali. Víc nás zajímaly dárky a hry. Coby dospělí si ale s hořkostí uvědomujeme, že strýček Ralph si rád přihne, že tetička Sally má příliš vlezlé otázky a sestřenice Barbara zase pronikavý ječák. Není příjemné si přiznat, že naše trávení volna má daleko k dokonalosti, a abychom se utěšili, přejídáme se…“
Na této modelové situaci vidíme přesně dvě základní příčiny bažení. Návyky z dětství – jídlo je odměnou a spojeno s příjemnými situacemi (svátky apod)… a zajídání stresu. V této knize však na 350 stranách najdete mnohem víc. Souvislosti mezi fyzickými potřebami a složením potravin, strukturou jídla a emočním stavem (zlost vybíjíme na křupavém), nedostatek něhy hladíme karamelem, bezpečnou náruč nacházíme ve smetaně a pudingu..
Nesmírně zajímavá kniha, která vás určitě chytne. Ale… poznat se bude jednoduché a fascinující. Ale něco s tím udělat… to už bude horší.
I přesto se tady Doreen docela dobře vyhývá andělům a pokud pomineme afirmace, je to velmi konvenční. Nabízí opravdu logická a často dobře proveditelná řešení. Od uhlazení duše až po drobné krůčky k nápravě stresových situací.
Doreen Virtue
Vystudovala několik neakreditovaných vysokých škol psychologického a sociálního zaměření, titul Ph. D., který používá je výsledkem těchto studií. Není však již od roku 1993 členkou americké asociace psychologů a licenci má pozastavenou. Přesto pracuje dál a některé její knihy, které tedy nejsou až tolik zaměřeny na andělskou terapii, mohou být velmi cennou studnicí informací i pro konvenční psychology. Její zkušenosti a intuice jsou obrovské a mezi oblíbené bestsellery patří knihy související s naším emocionálním přejídáním, uždibováním a nutkavými vlčími hlady jakožto „špunty“ na emocionální stres, zlobu, nespokojenost a únavu. Byli jimi knihy Zbavte se svých kil bolesti a nyní nově – V zajetí jídla.
Vydalo nakladatelství Synergie Publishing, SE, 2012, www.synergiepublishing.com
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:

- Rozdvojený člověk s hlavou v oblacích a nohama kdovíkde. Má slabost pro knihy ze všech úhlů pohledu, možných i nemožných. Má zvláštní schopnost vidět svět černobíle. Neumí plavat a neumí kynuté těsto. Miluje kočky, koně, lečo a postel. Ráda by si dala s Hawkeye Piercem suchý Martini. Nejlíp v bažině.