Views: 101
Pořád to zírá do něčeho placatého a než by řeklo kamarádovi: „Ahoj,“ radši mu to napíše přes messenger. Vlastně mu to: „ Ahoj,“ ani neřekne, protože použije nějaký anglicismus nebo novotvar složený z bůhvíčeho. Všimli si toho i psychologové, kteří svorně bijí na poplach. Mládež je otupělá, neumí navazovat vztahy, pokud ano, hroutí se jim, protože nemají tlačítko na olajkování a dají víc práce než dvě tři kliknutí.
Už jsem si zvykla, že mne děti považují za starou, protože nemám instagram. Naučila jsem se psát dvěma palci, aby se za mne na veřejnosti nestyděly. A když mi něco vysvětlují, umím zasvěceně mlčet, aby nepoznaly, že vůbec nevím, jestli se ještě baví se mnou nebo o mě.
S ostatními rodiči svorně hudruji na ty internety a schválně zdržuji v knihkupectví, abych očichala nové knihy, protože žádná e-čtečka neumí tak vonět jako tiskařská čerň a bílý papír. Nejsem militantní odpůrce. Tyhle řádky píšu přes počítač a jsem neskonale ráda za místa, jakými jsou Popelky a poštu mi nenosí dávno pošťák, ale Krasty ze Seznamu. A občas dám za pravdu i těm dětem.
Nedávno se dcera rozešla se svým chlapcem.
Láska chutnala přesně tak, jak má v patnácti chutnat a první polibky už asi navždycky budou těmi prvními, byť nepovedenými, nesmělými a možná slizkými.
Potoky slzí na adresu onoho chlapce následovaly vulgarity na adresu nástupkyně, které záhy vystřídala podivná letargie. Jako bych slyšela, jak zlomila hůl nad všemi kluky a vlastně celým světem, protože tím pro ni onen hoch byl.
Seděla jsem do včera u počítače a všimla jsem si, že ještě stále sedí na messengeru.
Proboha, snad mu to tam teďka nevymlouvá, jakou udělal životní chybu. Nebo přemýšlí, jak provést nějakou hloupost. Nechtěla jsem z ní páčit nějaké monology, tak jsem do ní šťouchla po messengeru.
Ten chlapec se jmenoval Adam, tak jsem přihodila i vtip na Adama.
Víte, proč ho Bůh stvořil jako prvního? Protože je nejlepší začít od nuly. Pravda, těch vtipů bylo ještě celkem dost, ale zdálo se mi, že dcera přišla na lepší myšlenky.
Po chvíli se mi zdálo, že její odpovědi už nejsou tak okamžité. Důvod jsem se dozvěděla hned: „Neruš, píšu si s sKubou a holkama.“
Nevím, kdo je Kuba a kolik, nebo které holky to byly.
Nebyla sama. Bylo jí dobře. Mohla se hned podělit o svou starost, mohla ji sdílet, pitvat, probrat a omlet ji jako oblázek v říčním proudu. Jako ten kamínek by ztratila ostré hrany až by byla jen malým uměleckým dílem milionu dalších na dně řeky, o kterém už nikdo nebude vědět, že si o něho třeba jedna malá holčička pořezala nohu při koupání.
Druhý den šla do školy s tím, že má své věrné spojence, kteří ji podrží, kteří již ví a bez dlouhého vyptávání ji prostě obejmou. Ne přes messenger. Nebudou si cize posílat zprávy přes podivnou aplikaci. A bát se odhalit realitu bez její virtuální tváře. Kuba ji vezme kolem ramen a pozve ji na zmrzlinu. Co na tom, že je zima a že všichni dostanou poznámku, že sedí na školních schodech.
Tu poznámku jsem jí podepsala.
A jsem stará. Spíš než instagram založím požár. Když se řekne „lajkovat,“ vždycky si dřív vzpomenu na pejska Lajku než na projev přízně na Facebooku. Už nikdy nebudu říkat, že ti mladí neumí žít v jiném než virtuálním světě. Já o ně strach nemám.
Navíc kdo z vás a kolikrát slyšel, že nikdy nemůže mít živé zvíře, když mu zdechlo i digitální tamagoči.
ToraToraTora
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Má ráda humor, život a kombinaci obojího. Miluje východ slunce a palačinky. Nesnáší formuláře, duševní malost a jogurt k snídani.
Ráda by se osobně setkala s Kopčemem a Veverčákem.„Neměli ponětí, jak se zeměkoule koulí, ale měli super fígly na mamuty.Jeden nikdy neví“.
Tyhle taky napsala:
Dům a Byt18.06.2019O šípkových růžích
Tělo13.06.2019Nic vás tak neochladí jako to, co vás zahřeje
Společnost08.06.2019Všechny vůně léta
Rodina a Drobotina24.05.2019Záhady kolem nás
Nahrávání ...
