Navěky svoji

Jsou situace v životě lidském, kdy marně přemýšlím, jestli jsou muži z Marsu nebo z jiného časoprostoru. Z výše řečného vyplývá, že nikdy nepochopím myšlenkové pochody našich levnějších poloviček a jejich činy.
Mému muži se rozbil telefon. Nebojte, žádná náročná placka s dotykovým displejem a hromadou funkcí, která vám poradí, i kdy se máte nadechnout. Prostě telefon na telefonování.

Měl nějakou mouchu.

Napřed do něj můj muž mluvil a nikdo ho neslyšel, pak už chudák ani nesosal šťávu z nabíječky.

„Kup si nový.“ byla jsem hned pohotova s radou.

„Prosím tě, to bude jen hloupost, prostě kleknul konektor, už jsem si objednal nový a reprák taky.“

On byl vždycky ten šetrnější z nás dvou a tak jsem to dál nekomentovala.

Za pár dní přišly poštou náhradní orgány a telefon šel do servisu.

Mezitím manžel používal z nouze půjčený přístroj, se kterým se mu nedařilo příliš sžít a tak bylo chvílemi těžko rozeznat, zda to zvedl pětiletý syn nebo zda hovořím se svým mužem.

Zhruba za týden se vrátil mobil z opravny.

Muž, o sedm stováků chudší, do něho slavnostně zapíchl nabíječku a…..nic. Ležel jak mrcha a naprosto ignoroval veškerou snahu o nabíjení.

„Prosímtě, že se na to nevybodneš. Odnes ho do muzea a kup si něco, aby se ti děti nesmály.“

„Níkdy! tenhle byl úplně nejlepší. Má velká tlačítka, jsou na něm vidět čísla, je to véčko a vůbec…tomu nerozumíš.“

„No, tak tomu nerozumím, ale začíná se ti to prodražovat.“ kontrovala jsem.

„Známej mi dal kontakt na někoho, kdo je prý šikovnější, než ten, kde to bylo teď.“ Tak na to už se nedalo říct vůbec nic. Telefon odvezl hned následující den znovu na opravu.

Tentokrát se týden čekání smrskl na čtyři dny.

Na výsledku se ovšem nezměnilo nic.

Opravit to nejde, je to rozbitý. Manžel se zapřel zadníma nohama, rozhodnutý nevzdat boj o život věrného druha. Objednal ještě jednu součástku. To už jsem byla nevrlá, protože za proinvestované peníze už mohl mít telefon a ještě by zbylo.

Víc než týden ležel v servisu, který sliboval nemožné na počkání a zázraky do třech dnů. Ovšem tady se žádný zázrak nekonal.

Když jsem zahlédla, jak manžel na internetu shání nový telefon, počala mi svítat naděje, že snad konečně uzavře tuhle truchlohru o třech jednáních a vrátí se ke zdravému rozumu.

„Hele!!“ zařval zhruba po dvou hodinách hledání: “ tady ho mají za tři stovky.“

„No to si děláš srandu? To naletíš nějakému podvodníkovi jenom proto, že nejsi schopen a ochoten nechat tu ho definitivně odejít a konečně si koupit telefon jako dospělý člověk?“ ječela jsem nepříčetně.

Usmíval se jako blbec, mlčel a mě monolog přestal bavit. Praštila jsem dveřmi a odkráčela si za svým.

Druhý den přijel a tvářil se jak sedlák po vydatné sklizni.

„Tak jsem ho koupil a dneska je oba pošlu.“

Nechápala jsem.

„Když jsem ho kupoval, paní říkala, že nefunguje, ale neví proč, takže se s nima v servisu domluvím, aby mi ze dvou rozbitých udělali jeden funkční.“

„A když to nepůjde a bude mít stejnou závadu?“ nechtěla jsem živit jeho falešné nadšení.

„Půjde, uvidíš. Musí to jít. Kdybys viděla ty recenze na internetu, jak je to nejlepší telefon téhle značky všech dob a kolik lidí ho má a jak je super….“

„A píšou tam, i proč ten super výrobek stáhl výrobce z výroby a nehodlá v jeho produkci pokračovat?“

„Uvidíš,“ a zase se usmíval jak Budha, protože tuhle filozofii prostě pohůnek ducha mdlého, jako jsem já, nemůže nikdy absorbovat.

V tuto chvíli je telefon na cestě do servisu, aniž by ještě technik tušil, že se bude muset proměnit v doktora Mengeleho, posunout hranice medicíny a prolomit etický kodex profese.

Já mohu jenom doufat, že výsledek dovolí mému muži zachovat zbytky zdravého rozumu, chovat se dospěle a konečně si zakoupit přístroj, jež mu dovolí telefonovat.

A já?

Na zahradě vykopu dva hrobečky. Možná i pronesu nějaký tklivý monolog, aby mi muž nevyčetl, že jsem nesdílela jeho citový vztah k nim. A pak budu doufat, že ho nevyhrabe, kdyby náhodou pojal myšlenku, že by to možná přeci jen opravit šlo.

Vlastně, když nad tím tak přemýšlím, mohu být ráda, že ho nechce hodit do mrazáku, abychom ho mohli rozmrazit, až medicína udělá další pokrok.

ToraToraTora

[sexy_author_bio]