Jak jsem byla vánočně šťastná a čertovsky vytočená

PŘÍLOHA NA VÍKEND

Milé Popelky))Druhý adventní víkend jsem chtěla věnovat dcerunce i sobě a také kamarádce, která měla v pátek svátek, a tak jsem opravdu byla vánočně šťastná, ale  pak taky čertovsky vytočená…

V pátek jsem posadila  své drahé dítě i kamarádku Blaničku do auta a dámy obě nevěděly, kam je vezu…bylo to překvapení)) Jely jsme do Karlových Varů do Vánočního domu.

Sídlí v zámečku v Doubí a je tam otevřeno celý rok.

V zámku je doslova od stropu po podlahu nazdobený a nasvícený, každý milimetr takovou nádherou, že od vstupu se vám zamlží oči slzami a světýlky a nevíte, kam se dřív podívat…Dcera neustále volala – mami, mami koukej….Blanička také—koukej, koukej… A koukaly jsme všechny tři.

Ozdoby všech barev, mašle, materiály….světýlka…jeden kout bílý a tak snový, že málem čekáte, kdy se spustí na vás vločky, stromečky i 4m vysoké…nazdobené fialové stromečky, růžové…tyrkysově modré…skleněné…

Veškerá možná výzdoba a rozličnost materiálů opravdu od skla až po keramiku.

Máte pocit, že se vznášíte a na Ježíška tady prostě musíte uvěřit i vy … Spousty krabic se sadami tak překrásných ozdob, ručně malovaných českých ozdob, vše je na prodej a vše je nablýskané, třpytivé, vánoční.

Pro mne, milovnici veteše a starožitností všeho druhu tam extra vyzdobili jednu místnost Vánocemi asi tak od padesátých let níže… ocitnete se v dětství svých babiček a dědečků… uvidíte jejich skromné korálkové ozdoby…starožitné vánoční hračky, stoletá vánoční přání… kamínka, u kterých už jen chybí ta babička… obří petrolejový lustr, který rozsvěcel dědeček…

Plynule dojdete i do oddělení prudce červených a zlatých Vánoc, kde se na vás culí tak trošku zahraniční vánoční bytosti a ozdoby všeho druhu…

Součástí Vánočního domu je i stylová kavárna a cukrárna, venkovní výzdoba, obrovský betlém, obří saně se sobem a skvěle vyzdobené nádvoří zámečku.

Blanička návštěvu Vánočního domu oplakala, dcerka nafasovala sněžítko těžítko a vybrala si růžovou ozdobu. S Blankou jsme se obdarovaly drobnými dárky a šupajdily spokojené domů.

KARLOVARSKÝ VÁNOČNÍ DŮM SI V GALERII I VIRTUÁLNĚ MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE….

Moc jsem se těšila na sobotu.

Měla jsem v plánu s dcerkou jet na hojně avizovanou čertovskou merendu a vánoční trhy na místním velikém hrázděném statku… Vzhledem k počasí, kdy nám tady pěkně fučí a dnes i pršelo….jsem si říkala, že tak možná hodinku tam pobudeme, než vymrzneme a zajedeme si pak možná ještě na pohádku do kina.

Na veleslavném statku jsme byly přesně 29minut.

Vzteky jsem odtáhla dítě domů a nakonec náladu polepšilo krásné sokolovské kino….jakési volné pokračování postavičky Kocoura ze Shreka, v samostatném celovečeráku ve 3D, moc,moc povedený, hezký film…legrace, napětí, slzička dcery, když Kocoura zabásli a šoupli do hladomorny…je to trošku upravená pohádka o Jackovi a stonku fazole…a děti se v pohádce doví, kde se vlastně vzal slavný kocour v botách docela milou formou.

Na jinak opravdu překrásném velikém hrázděném statku byla avizovaná čertovská sobota, vánoční trhy, souteže pro děti… čerti kam se podíváš, Mikuláš…a rozvsvícený stromeček…

Vše bylo bohužel jinak

Už když jsme šly z parkoviště, bylo mi celkem divné, že neslyšíme koledy nebo něco takového, ale naopak ze statku řvala podivná směsice zvuků a skřeku…velmi mi to připomínalo rockovou skupinu Jiřího Lábuse ze seriálu Major Zeman..díl Mimikry…v kombinaci s vesnickou amatérskou skupinou ožralou na plech pokoušející se hrát něco jako Katapult… Fakt vánoční atmosféra jak noha…

Jediná hra pro děti zdarma byly obří kostky lega, špinavé jak prase…které se tam válí celý rok… jinak děti mohly za prachy krmit kamerunské kozy…a nebo za 50Kč si půjčit do ruky kuši nebo luk a 3 šípy a pokusit se strefit do terče, který byl asi tak bratru počítáno 30m daleko…kuše i luk byly obřích rozměrů…a ten postarší sportovec, který toto obsluhoval v oděvu , asi JAKO historickém, který vypadal jako letitá teplákovka, dříve hnědá, později asi vypraná na 90 stupňů s pár kapkami Sava… si při manipulaci zřejmě pro hbitější pohyby a jiskrnější oko sokolí notně nahýbal z pohárku svařáčku…

Kolem dokola bylo pár stánků…ve všech zbožíčko tradiční…milion samodomavyrobeno šperků, náramků, náušnic, pod stopade cena nebyla…. některé stánky s retro zbožím ani neměly ceny v Kč, ale jen v Eurech.

Uvítala jsem jen milou paní se stánkem perníkových srdcí a jmelí… a avizované kaštany tam pán jeden prodával, ale jen tak ze zeleninové přepravky, za studena, upečte si doma… cenu tam taky neměl, ale měl jich strašně hodně, tak asi odbyt nebyl tak velký…

Když pominu stánky s cetkami, zahleděla jsem se s radostí na větší stan, kde měli manželé na prodej starožitné okrasné předměty…a opravdu s vánoční tématikou… Tam jsem si udělala radost a dva poklady vezla pak v autě domů))

Nooooa, jdeme teda hledat, kde jsou ti čerti, kam se podíváš.

A jak tak koukáme, najednou kolem nás prošli tři chlapci, jeden měl maskáče a barevnou paruku z chemlonu a nahoře rohy, další dva byli v černém, kapsové kalhoty a taky měli paruky a rohy. Pak ještě měli práskací kuličky. Několik jich hodili mezi lidi, mlčky prošli davem k podiu, jakoby nuda, nuda, šeď, šeď…

Lidi se vzpamatovali z leknutí, několika upadly kelímky se svařákem… a asi jsme všichni svorně pochopili, že už přijde ten Mikuláš s ansámblem…  Přišel.

Chlapci bylo asi tak 18-19let, neměl ani dlouhé bílé vlasy…ani vousy…s ním šlo děvče, cca 159kg…oděno do andělského hávu a další dvě čertice…

Dětí si nevšímali, pospíchali k podiu.

Ani jsem nestačila vyndat foťák 🙁  Tak jsme se také přesunuly k podiu, kde údajně měla být dokonce váha na hříchy, na jaké potupně ječela i Dorota Máchalová…

Byla tam jakási dřevěná houpačka, jinak nic.

Mikuláš bral děti z fronty, Andělice je zdatně popadla a posadila na houpačku a do mikrofonu se jich ptali dvojsmyslnými otázkami, které nebyly vhodné pro děti…jak a ke komu byly hodné. Jedno dítě jsem takto vydržela. Moje dcera, která ví, že je hříšnice, ani do fronty nešla a nakonec se chtěla aspoň podívat na Mikuláše, tak jsem ji zvedla do náruče, aby viděla lépe a ona najednou povídá :
“Maminko, jak to, že ta čertice kouří cigáro?”

Já myslela, že se dcerka přehlídla, ale ne. Také jsem uviděla jednu z čertic, která stála opřená o sloup vedle Mikuláše… žvýkala žvýkačku, div se jí nevyhákly panty a opravdu měla cigáro a hulila….

Ihned jsem dceru sundala a okamžitě jsem musela začít lhát, že toto nebyla čertice, že to byla jen nějaká slečna, která si tam asi půjčila čertí rohy.

Chuděra dcera z toho byla tak smutná. Honem slyšela ode mne ujištění, že pohádkové bytosti nekouří přece cigáro.

Ta naše návštěva v davech lidí na statku se nám prostě ani jedné nelíbila.

Místo koled bigboš, pohádkové či bájné postavy, strašným a hrubým způsobem zprzněny, všude jen ty cenovky a i ostatní děti zklamané.

Někam se tam vytratila snaha dospělých zařádit si jednou za rok v kostýmu čerta a vyhudrovat a vyblebleblebleblovat dětičky, aby hezky zazpívaly nebo řekly básničku a za odměnu jim budou smazány všechny celoroční hříchy a dostanou košík dobrot a ovoce.

Jaká škoda, že se děti nemohly obdivně dívat na berlu mikulášskou a tajně na Anděla, jestli má opravdicky ty zlaté vlásky…

Dcerka naštěstí dál věří, že k nám domů opravdu přijdou pravé pohádkové bytosti, a že dárky nosí malý Ježíšek, u nás veden v patrnosti jako kučeravý blonďák v krajkové noční košilce, který bravurně lítá noční oblohou a všecko, ale všecko vidí :))

Přeji všem krásný adventní čas a nezapomeňte na „barboské“ větve !!

Kentánová

[sexy_author_bio]