Návštěvy: 17
ak jsem se včera odpoledne u kávy nahlas zamyslela a vznikla z toho debata tak zajímavá a jaksi názorově barevná, že vám o tom povím. Poznala jsem totiž, že úhel pohledu na otázku, zda je dobře, že některé školy přestaly na hodiny zvonit, je velmi odlišný co do žáka, lajka a kantora.
Všechny tři strany jsem měla v tu chvíli k dispozici.
Radanu, která je, vedle toho, že je psycholog, také kantor, jejího šestnáctiletého syna a sebe, která jsem, jak mi záhy došlo, mnohem více militantním jedincem, než jsem sama kdy odhadla.
Já se totiž vyjádřila ve smyslu, že mi to přijde pohledem žactva tak trochu nevýhodné s ohledem na fakt, že zvonek ukončující hodinu já osobně vnímám, jako významný, psychologicky zásadní prvek k uvolnění napětí a také moment rovnějšího postavení žák – učitel a to hlavně proto, že v tu chvíli ctí oba jedno pravidlo, platné pro oba.
Ke mně se lehce přidal Kryštof, který oponoval své matce, stojící pevně na straně alternativního a z jejího pohledu svobodnějšího přístupu v podobě … v klidu dovykládám a pak se rozejdeme.
Je to zajímavější, než jsem si myslela.
Z úhlu kantora jsem, uznávám, poněkud opomenula moment, který moje kamarádka kantorka ohodnotila slovy… „já vykládám něco zajímavýho, zazvoní, oni fláknou učebnicemi a já si připadám jako pitomec“.
Musím říci, že má pravdu. To je nedůstojné.
Jenomže ona je jiná.
Je to dobrá a spravedlivá duše, mající k žactvu individuální, hluboce lidský a jsa Rakyní také citlivý a empatický přístup, který, jak správně poznamenal Kryštof, ale nemá každý.
I já pamatuji kantory, kteří nereagovali ani na silně drnčící zvonek a nereagovali by ani na lodní sirénu, a se slovy „hodinu ukončuje učitel“, nás připravili o svačinu.
Copak takový bodrý učitel typu mé kamarádky, který by po přetažení hodiny snad ještě žactvu skočil do kantýny pro „snikrsku“.
Copak výklad na téma působení slintání žížal na rezivěni zemské osy, jež člověka chytí a rád oželí housku se šunkou…
To by šlo…
Ale vzpomenu – li kantorku Mengeleovského typu, kterou jsem zmínila v souvislosti s lodní sirénou, ta by byla schopna vykládat zaníceně Velkou říjnovou socialistickou revoluci klidně tak dlouho, dokud by nevypukla další.
Nejspíše studentská.
Tak vlastně nevím…
Uznávám, že má pravdu kamarádka kantorka, že je to bez zvonku více na pohodu, a také je fakt, že ani žáci v životě, na který je škola připravuje, nebudou mít žádné zvonky a odpovědnost k času se budou muset naučit, což by byl bez zvonku první krok.
Na druhé straně, stále trvám na psychologickém momentu uvolnění a chvilce pro fair play ve vztahu učitel – žáci, a také na tom, že děti mají dost času, aby se během života naučily, že hlídat si povinnosti musí i bez zvonku.
Ačkoli… do práce je prostě bude budit budík i v dospělosti a mobil jim bude cinkat upomínky na schůze a meetingy.
Takže jsme se nakonec všichni tři shodli na tom, že by se mohl zvonek nahradit třeba pěknou písničkou.
I když to drnčení, to je prostě klasika.
Asi jsem zkostnatělý, rigidní a militantní kus špalku.
Jsem sama?
Míša K.
[sexy_author_bio]
Článek pro vás napsala:
-
Miluje téměř syrové maso, všechny plody moře, sladkosti a mýdlové vůně. Libuje si v Astrologii, vaření a humoru jakékoli barvy.
Obdivuje staré kultury a západy slunce. Má zvláštní schopnost ztrácet důležité písemnosti.
Ráda by osobně mluvila s Máří Magdalenou.